Výstavní fasáda, balkon s litinovým zábradlím, velká okna. Tak začátkem 20. století lákal hosty hotel Herzog v Broumově. Místní perníkář Herzog provozoval v přízemí cukrárnu a v patře zřídil kavárnu velkoměstského střihu.

Pár let po 2. světové válce však kavárna vzala za své, od roku 1951 tam sídlila lidová škola umění.

Po opravách, které začaly roku 2016, památkově chráněný dům znovu září. Broumov za ně vydal úhrnem 17 milionů korun, z toho 1,2 milionu přispělo ministerstvo kultury. Sídlí tu finanční úřad i zdravotní pojišťovna, v podkroví je výstavní síň. Posledním krokem je renovace někdejšího Café Herzog. Zatím je tu staveniště.

32 fotografií

„Z restaurátorských prací se udělala jen část, Ateliér Myška tu pracoval do konce roku na obnově nástěnných štukových zdobných prvků a profilací. Čeká nás ještě zásah na stropě a fabionech (přechody mezi stropem a stěnou, pozn. red.), kde se především nacházejí prvky z papírmašé, což jsou ornamenty vytvářené z papírové kaše lepené na strop. Ve své době šlo o levnější variantu klasického štuku. Je to specifická technika. Budov se zachovalou výzdobou jsou v republice jednotky a málo je i restaurátorů, kteří se touto technikou zabývají,“ říká pracovník útvaru investic a rozvoje na městském úřadu Jaroslav Betáš.

Oprava kavárny, kterou sledují památkáři, se oproti plánům radnice protahuje. Předešlý starosta Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov) předpokládal otevření podniku už v roce 2018. Když město loni obdrželo nabídku jen na restaurátorské práce za 3 miliony, posteskl si v městském zpravodaji, že radnice bude raději hledat dál.

V letošním rozpočtu však Broumov počítá pro kavárnu s částkou 3,1 milionu korun.

Kavárnu zvětšili o zázemí v sousedním domě

„Potřebujeme provést špinavé stavební práce. V dalším roce by mělo dojít na restaurování papírmašé a na to budeme shánět dotace. Do roku 2026 bychom chtěli kavárnu zcela rekonstruovat. Město už dříve vybralo budoucího provozovatele, tím je Jan Záliš, který má v přízemí obchod,“ říká starosta Arnold Vodochodský (Broumovská vlna).

Kavárna je nevelká, město ji proto zvětšilo o místnosti v sousedním domě. Počítalo se salonkem a sociálním zázemím, budoucí kavárník se však už dohodl na změnách. Místo salonku chce raději přípravnu se skladem.

Už loni město nechalo probourat velký otvor ve zdi a zpevnit strop v sousedním domě. Zázemí a kavárnu bude oddělovat dlouhý pult, v průhledu za ním bude k vidění kopie jednoho ze zdejších obrazů, na protější stěnu se vrátí druhý již zrestaurovaný obraz. Vrátí se i původní zrcadla.

„První vizualizace z doby před pěti lety počítala jen s malým barem v rohu kavárny a šedesáti místy u stolků, což je nesmysl. Chyběl sklad, potřebujete mít věci při ruce. Mým cílem je vrátit sem kavárnu s vyšším komfortem a celodenním provozem, kde by se v hlavní sezoně připravovaly snídaně. V mimosezoně uvažuji i o ochutnávkách kávy, čokolády, zajímavého jídla,“ vypočítává broumovský fotograf Jan Záliš, původní profesí kuchař a číšník.

Dům v západní frontě náměstí je starý asi 120 let. Herzogové napřed nechali strhnout dřívější empírový dům a nahradili jej historizující novostavbou.

Kavárna fungovala už roku 1899. Prvními majiteli byli Franz a Richard Herzogové, téhož jména byl i jeden z tehdejších starostů.

Kavárna oslňovala zdobnými štuky, lustry, zrcadly a dvěma rozměrnými obrazy s antickými náměty boha Bakcha, které namaloval místní malíř školený ve Vídni Adolf Tinzmann (1876-1965).

Perníkáři cílili na honoraci

„Kavárna byla zamýšlena pro místní honoraci a spolu s hotelovým ubytováním i pro movitější přespolní a zahraniční klientelu, rekrutující se převážně z příhraničního pruského Slezska. Stěžejní místností byl sál, který se stal jedním z nejnavštěvovanějších míst v Broumově. Byl zde kulečník, bar, stolky, čalouněné lavice k sezení a čepovalo se plzeňské a broumovské pivo z měšťanského pivovaru,“ píše v únorovém zpravodaji se svými spoluautory architektka Jana Ticháčková, která pro Jana Záliše navrhla budoucí podobu kavárny.

V přízemí sídlila cukrárna a pekárna na jemné pečivo, opatřená první osvětlenou výlohou v Broumově. Těsně před druhou válkou byl majitelem Fritz Herzog, patrně Richardův syn. Kavárna fungovala ještě po válce za pana Valenty, roku 1948 ji komunisté znárodnili.

Obnova kavárny postupuje po etapách. Na stavebním úřadě město dojednává změny v projektu pořízeném před osmi lety. S kavárníkem domlouvá, kde povedou třeba rozvody elektřiny. Letos by vypsali zakázku na prašné práce. V příštím roce by se mohlo přikročit k restaurování zbývajících štuků a papírmašé i k dalším pracím na zázemí, k obkládání místností a podobně, za tři roky by se kavárna mohla vybavit nábytkem i gastro zařízením.

Kavárník by chtěl přitáhnout hlavně místní hosty. Zpoždění oprav mu nevadí, alespoň je prý čas na přípravu.

„Herzogové byli perníkáři, tehdy byl jejich dům na náměstí nejhonosnější. V muzeu jsou perníkářské formy, ale nikdy jsem nezaznamenal, že by se o tom tady mluvilo. Přál bych si, aby se tu perníky znovu i vyráběly, získal jsem od jedné staré Němky recept, chtěl bych třeba i vlastní likér. Sem by si host přišel odpočinout, je tu krásný výhled na náměstí, ale od ruchu jste tu odděleni. Přál bych si, aby se sem vrátilo něco hezkého a lidé na to mohli být hrdi,“ představuje si budoucnost Jan Záliš.