„Když už tak lidé činí, bylo by fajn, kdyby se vyhnuli určitým hříchům. Dají se shrnout do jakéhosi desatera.“ Tak hovoří vedoucí oddělení správy zeleně Technické správy komunikací (TSK) Laura Kopecká o budování minizahrádek kolem stromů v ulicích metropole. Tahle dobrovolnická kratochvíle, ke které v minulosti nabádala Pražany nejedna radnice městské části, totiž při nesprávném přístupu k věci páchá velké škody. V nejhorším případě může za několik let vést až k usmrcení dřeviny, u jejíchž kořenů se záhonek nachází.
„Jedním z nejčastějších nešvarů je navyšování zeminy u kořenového krčku. Tohle místo pak může zahnívat. O tom, že kořeny stromu potřebují vzduch a vodu a obojí lze přijímat pouze povrchem rabátka, nemluvě. Když ho lidé ucpou, strom se dusí a může dostat infekci,“ dodává pro deník Metro Kopecká.
Pravidlo dvaceti centimetrů
Jednou z nejzákladnějších zásad, kterou je při takzvaném street gardeningu dobré dodržovat, je dvaceticentimetrový odstup od pat stromů. „Květiny ideálně patří, pokud jsou poblíž, do travnatých pásů, kde nedojde při výsadbě k mechanickému poškození kořenů a jejich nadměrnému zasypávání zeminou. Kořeny i bez toho svádí v městském prostředí těžký boj o přístup k důležitému půdnímu vzduchu, a zasypete-li je kopcem zeminy, budete je nutit růst vzhůru a hledat vzduch,“ vysvětluje pro Metro Kopecká.
Když už, tak opatrně
Pokud už vysazujete nějakou tu rostlinku do rabátek, vynechte raději stromy v rabatech s novou speciální štěrkomlatovou, mlatovou či štěrkovou povrchovou úpravou. Dalším pravidlem, které by měli amatérští zahradníci dodržovat, je podle Kopecké nepřihrnování čehokoliv k patě stromu. Špatně je mulč, štěrk i substráty.
„Ani sem nepokládejte žádné předměty, jako jsou třeba květináče. Jak jsem již zmínila, kořenový krček, jako nejcitlivější místo stromu, potřebuje mít neomezený přístup ke vzduchu, jinak by se tímto místem mohla do kmene dostat hniloba a strom může začít předčasně odumírat,“ zdůrazňuje pro deník Metro Kopecká.
Odhrnout a nezatěžovat
„Velmi lehce odhrňte původní substrát, nepoškoďte kmen ani kořeny a doplňte zahradnický substrát, ale maximálně do výšky pěti centimetrů a určitě ne až ke kmeni. Rostliny sázejte nejméně dvacet čísel od kmene stromu,“ radí dále Kopecká. Vysazovat lze letničky, cibuloviny nebo trvalky, naopak by se neměly vysazovat žádné keře ani travnaté směsi.
Ptačí budky jsou tabu
Důležité pravidlo, jehož špatné příklady byly v minulosti k vidění například v ulicích Prahy 3, je upevňování předmětů na kmeny stromů. V lepším případě šlo o věci, které šly snadno sundat, jako reklamy, cedule, světelné řetězy a podobně. Pracovníci TSK ale řešili i případy, kdy někdo natloukl hřebíky do kmene stromu ptačí budku.
„Pokud chcete stromům opravdu prospět, nic nezkazíte například občasnou zálivkou starších stromů v době veder bez jakýchkoli hnojiv. Ještě lepším řešením je napsat přímo lidem z TSK. „Když budeme vědět, o jaký problém se jedná, budeme ho obratem řešit,“ míní Kopecká.
Zahrádka je zodpovědnost
Buďte zodpovědní a před zahájením svého zahradnického experimentu zvažte, zda skutečně máte vy a okruh vašich spoluzahradníků čas a chuť na pravidelnou a ideálně kvalitní péči. „Pokud už vás zahradničení nebaví nebo víte, že nebude ve vašich silách místo udržovat, prosím, uveďte plochu do původního stavu,“ radí Kopecká.
Stovky opuštěných minizahrádek
Zahrádek v rabátkách stromů, o které se nikdo nestará, jsou po Praze podle statistik TSK stovky. I to je jeden z důvodů, proč si pracovníci správy komunikací vyhrazují právo zelené výtvory Pražanů kdykoliv zlikvidovat. Více v boxu výše. „Prosíme, šetřete náš čas i finanční prostředky, abychom k těmto krokům nemuseli přistupovat a abychom měli v ulicích zdravé a kulturní prostředí,“ uzavírá pro deník Metro Kopecká.
Čtrnáct dní na nápravu
|
