Prodej prostorného patrového rodinného domu v Plané nad Lužnicí u Tábora v okrajové části u hlavní silnice. Celková rekonstrukce domu proběhla v r. 1980. První nadzemní podlaží domu disponuje vstupní předsíní, centrální halou se schodištěm do…
6500000.00 Kč

Zobrazit všechny inzeráty

Kdy a kam

Vernisáž výstavy obrazů Josefa Synka se křtem monografie

neděle 19.5 16:00 - Muzeum, Blatná
Vlastivědný výlet na Pravětínská lada

neděle 19.5 7:40 - Volyně – sraz na náměstí Svobody

Zobrazit všechny události

Letní a zimní čas

V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?

Kapitán Milevska Jakub Suchan: Uděláme maximum, abychom příště kraj vyhráli

2.4.2023 10:49

MILEVSKO – Poslední sezony platil kapitán HC Milevsko 1934 Jakub Suchan stabilně za nejproduktivnějšího hráče A mužstva. Letos se po příchodu Vochozky, Masopusta nebo Hraňa jeho role trochu změnila a jak s odstupem pár měsíců přiznává, ze začátku to pro něho nebylo jednoduché. Postupem času se ale v nové roli našel a nakonec jako hrdý kapitán dovedl svůj tým až do finále. „Všechno si sedlo, jak mělo,“ hodnotí celý uplynulý ročník a už vyhlíží ten následující, ve kterém chce se svým mateřským klubem vystoupat až na úplný vrchol krajské ligy. Celý rozhovor už ve středečních Milevských novinách, zatím krátká ochutnávka.

Pamatuji si začátek přípravy, kdy jste měl ze sezony docela obavy, začínali jste s jedinou posilou Martinem Hraněm, navíc odešel Jan Březina do Písku. Tehdy jste asi ani nepočítal, že by mohla skončit vaše jízda až ve finále, co říkáte?
To je pravda, taky si na to vzpomínám. Přiznám se, že jsem měl ze sezony trochu strach a nevěděl, co od toho mám čekat. Ale hrát jsem určitě chtěl, protože za Milevsku hraji hrozně rád a jsem tady doma. Říkal jsem si, že by bylo fajn se dostat třeba do osmičky, ale ten tým se postupně doplňoval o fakt kvalitní hráče. Nakonec z toho bylo finále, což je úplně neskutečné. Jsem za to moc rád.

Zmínil jste doplnění o Masopusta, Vochozku nebo později Svobodu. Byla to i pro vás osobně úleva, že už neležela produktivita týmu jen na vašich bedrech?
Rozhodně. Za Milevsko hraji nějakých pět, šest let a ta bodová potence většinou stála hlavně na mě, vždycky jsem se dostal do desítky bodování. Teď bylo super, že nás na to bylo víc. Zpětně ale přiznám, že ze začátku to pro mě nebylo úplně jednoduché, chvilku jsem se s tím smiřoval, nebyl jsem zvyklý na roli, kdy třeba nezačínám přesilovky a podobně. Sám na sebe jsem vytvářel tlak, abych se dostal zase dopředu. Ale postupem času jsem se v té roli našel. Hrozně mi pomohlo, když jsme si někdy kolem Vánoc sedli s trenérem Frantou Ševčíkem. On mi všechno vysvětlil a já teď zpětně musím říct, že jsem to od někoho potřeboval slyšet. Abych hrál v klidu, že na sebe nemusím tolik tlačit, že si svou roli uhraju, a i když udělám i kanadské body, tak můžu být pro tým platný i bojovností a třeba hrou v oslabení. Přestal jsem panikařit a myslím, že to pak bylo vidět. Doufám, že jsem svým přístupem pomohl týmu a můžeme se teď všichni sami sobě podívat do očí, odvedli jsem jako tým dobrou práci.

František Ševčík je hodně náročným trenérem, přineslo to ovoce až ke konci sezony?
Rozhodně, Franta je skvělý trenér. Občas...

Celý rozhovor přineseme ve středečních Milevských novinách. Kapitán mužstva prozradí, co říká na to, že jsou v kádru domácí hráči v menšině, jak prožíval cestu až do finále krajské ligy, nebo na jaký moment své kariéry si vzpomněl, když nastupoval proti Samsonu na led Budvar arény. Už ve středu na prodejních místech!

Autor: Pavel Pubal