Nový rektor UTB Adámek: Chci stabilní univerzitu s deseti tisíci studenty

„Mám jasno v tom, že Univerzita Tomáše Bati by měla mít stabilitu, což znamená deset tisíc studentů,“ říká nový rektor UTB.

„Někdy v roce 2008 nebo 2009 totiž měla univerzita skoro 14 tisíc studentů, to bylo maximum. A myslím si, že i pro fakulty to bylo hodně neúnosné,“ dodává Milan Adámek.

VIDEO: Nový rektor UTB byl slavnostně uveden do funkce

Dlouhá léta jste byl děkanem Fakulty aplikované informatiky, nedávno jste se ujal rektorské funkce. Jak si zatím zvykáte?
Je to úplně jiná pozice. Já jsem nastoupil v roce 1997 na Fakultu technologickou, kde jsem působil do roku 2004. Poté jsem se přesunul na nově vybudovanou Fakultu aplikované informatiky. Devatenáct let jsem tak denně dojížděl na Jižní Svahy. To se nyní změnilo, od 15. prosince loňského roku jezdím na rektorát, což je složitější i s ohledem na ranní dopravní špičku (úsměv). I přesto se každé ráno stavuji na fakultu, abych si s ní stále zachoval kontakt. Jsem s touto fakultou silně spojen, byl jsem tam dvě volební období proděkanem a dvě období děkanem. V podstatě jsem stál od samotného prvopočátku fakulty u všech zásadních věcí.Na fakultě je výhoda, že tam znáte téměř všechny zaměstnance. U pozice rektora je to ale úplně o něčem jiném. Nemůžete znát všechny. Univerzita má zhruba tisíc zaměstnanců, na každé fakultě jsou i trochu jiné zvyky. Stejně tak nemůžete vědět o všech problémech, které se na fakultách řeší. V neposlední řadě je třeba říci, že v pozici rektora trávím na rektorátě většinu času a nelze sledovat pracovní dobu takzvaně od do. Zkrátka jsem tam tak dlouho, jak je potřeba.

Před vámi byl čtyři roky rektorem profesor Vladimír Sedlařík. Jak hodnotíte jeho práci? V čem na něj budete chtít navázat?
Jeho práci hodnotím velmi pozitivně. Je třeba zmínit, že to měl velmi složité, přišla doba covidu a řeknu otevřeně, že společnost na to nebyla vůbec připravená. Univerzita ale v tomto období ukázala, že je v době krize nápomocná celému kraji. Dnes už tedy zkušenosti s pandemií máme. Na druhou stranu zase třeba nejsme úplně připraveni na energetickou krizi a dopady válečného konfliktu na Ukrajině.Období covidu bylo těžké. Řadu lidí to ale naučilo využívat online jednání, což si myslím, že je pozitivní. I já velmi často řeším diplomové a disertační práce se studenty přes Teams, času je málo a toto je poměrně efektivní způsob. Naopak musím říct, že nejsem příznivcem online výuky. Na univerzitě se vybudovala velká a moderní infrastruktura a je třeba ji využívat. Fyzický kontakt se studenty je ale prostě potřebný. Když přednášíte, tak mimika a reakce studentů jsou pro nás jako pedagogy velmi důležité. Naopak, když učíte přes Teams, vidíte jen nějaká kolečka a jména. Když se pak studentů na něco zeptáte, většinou nikdo nereaguje. To svědčí o tom, že tento způsob výuky nebyl optimální. V tomto směru to bylo velmi složité. Rád bych ještě dodal, že můj předchůdce, profesor Sedlařík, udělal celou řadu věcí, co se týče třeba tvůrčích činností, které hodnotím pozitivně. Velmi dobře rozvíjel spolupráci s krajem i městem. Na to chci rozhodně navázat.

Řidiči pozor! Omezení v centru Zlína potrvají do konce roku

V čem byste se naopak chtěl odlišit? Co budete dělat jinak?
To je těžká otázka. Mám jasno v tom, že Univerzita Tomáše Bati by měla mít stabilitu, což znamená deset tisíc studentů. Někdy v roce 2008 nebo 2009 totiž měla univerzita skoro 14 tisíc studentů, to bylo maximum. A myslím si, že i pro fakulty to bylo hodně neúnosné. Učilo se častokrát od sedmi hodin od rána do devíti hodin do večera. Ta pomyslná hygiena práce už pak nebyla dobrá, když si vezmete, že akademický pracovník skončil v devět hodin večer a někdy už v sedm ráno měl zase učit. To bylo neúnosné. Další věc je, že bych chtěl podporovat mezinárodní prostředí univerzity. Univerzitě se totiž daří získávat zahraniční studenty velmi dobře. Aktuálně jich máme asi 1200. Zhruba polovina je ze Slovenska a druhá půlka jsou samoplátci z ostatních zemí. Této oblasti bych se chtěl ještě více věnovat.

Stejně tak je potřeba posilovat i atraktivní studijní programy. Nyní se intenzivně již několik týdnů setkáváme s předsedou představenstva Krajské nemocnice Tomáše Bati, ředitelem záchranné služby, hejtmanem a děkany Fakulty technologické a Fakulty humanitních studií a společně řešíme dva studijní programy – zdravotnický záchranář, což Zlínský kraj intenzivně potřebuje, a druhým oborem je radiolog. To je rozhodně potřeba podporovat. Co se týče nových programů, vnímám, že je velký prostor třeba na Fakultě multimediálních komunikací a ostatně i na dalších fakultách. Chtěl bych také výrazně podporovat projekty. Abychom se zapojili do projektových výzev mezinárodních i národních a naopak trochu utlumit interní projekty.

Zmínil jste zahraniční studenty. Jak je přilákat do Zlína?
Šlo by je nalákat stipendii, ale to je samozřejmě otázka peněz. Není v našich možnostech, abychom jim platili stipendia a oni neplatili standardní poplatky za studium. Ten poplatek je navíc relativně nízký, činí asi 50 tisíc korun za akademický rok. Jen pro srovnání - když si vezmete lékařské fakulty, tam to je třeba trojnásobná částka. Ze zkušenosti z IT musím říct, že zahraniční studenti pro nás jsou velmi důležití. Často tady pak získávají pracovní pozice, což je velmi pozitivní, neboť pracovní trh je v této oblasti velmi nenasycen.

Když hovoříme o studentech, často se řeší, že ve městě v podstatě nemají vyžití. Chybí tady třeba hudební kluby a další podobná místa. Co chcete udělat v této oblasti, aby byl Zlín pro studenty atraktivnější?
Studentům ve Zlíně chybí tři věci. Tou první jsou koleje, konkrétně ubytovací kapacity. Jedná se přibližně o 350 až 400 chybějících míst. Zásadně chybí také prostor, kde by se mohli studenti bavit. V minulosti tady hudební kluby byly, dnes tady obdobný prostor zkrátka schází. To je úkol, který chci aktuálně řešit. A třetí chybějící a zásadní věc je velký sportovní areál. Aktuální prostory pro výuku sportovních aktivit totiž máme pronajaty na asi šesti nebo sedmi místech, a to není pro desetitisícovou univerzitu příliš vyhovující.

Vědci zlínské univerzity zkoumali vztahy mezi biomateriály a kmenovými buňkami

Pojďme od studentů k absolventům. Co univerzita udělá pro to, aby nedocházelo k odlivu mladých lidí ze Zlínského kraje?
S tím souvisí mnoho věcí. Jedna věc jsou například byty pro mladé lidi a rodiny s dětmi. Kdyby se zvýšily ubytovací kapacity na kolejích, tak se ve městě uvolní pronájmy bytů právě pro ty, kdo je aktuálně potřebují. To je jedna filozofie, kterou je potřeba vnímat. Druhá věc je budovat startupy, což se dělo třeba na Fakultě aplikované informatiky. Studenti, kteří ukončovali studium, si tak mohli založit vlastní firmu. Měli jsme to nastaveno tak, že metr čtvereční jsme pronajímali za korunu na rok. Zájemci si k tomu platili pouze náklady spojené s energiemi. Tento systém mohli využívat dva roky, což znamená, že výrazně ušetřili prostředky, aby se mohly jejich firmy rozvíjet a nabírat zaměstnance. Díky tomu ve Zlíně vznikla řada významných IT firem. V neposlední řadě je to pak také o spolupráci se zaměstnavateli. U některých fakult by tomu mohly pomoci i řekněme profesně zaměřené studijní programy, protože student pak musí během studia absolvovat až semestr ve firmě a většinou zjistí, že to je něco, co by ho mohlo bavit. Zároveň vzniká i prostor k tomu, aby tam následně setrval.

Na začátku jsme se bavili o tom, jak univerzitu ovlivnila pandemie koronaviru. Teď hýbou společností drahé energie. Jak se zatím promítly do fungování univerzity?
Udělala se úsporná opatření. Fakulty a budovy univerzity v prosinci na několik dní omezily provoz tak, aby se snížila spotřeba energie. Omezilo se i vytápění v prostorách, takže to ve výsledku nebyl tak velký šok jako covid. Musím tedy ale s lítostí říci, že když jsem ráno jel do práce, v rádiu sdělovali zisky energetických společností. Za rok 2021 to bylo údajně deset miliard a za loňský rok 88 miliard a 900 milionů korun. Tak je otázkou, proč energie tedy byly tak drahé.

Volební období rektora je čtyřleté. Jak by univerzita měla vypadat za další čtyři roky?
Na to nejde jednoduše odpovědět. Chtěl bych, aby UTB byla stabilní univerzita, která je mezinárodně uznávaná. Je potřeba vnímat, že by neměla být jen regionální, ale vskutku mezinárodní. Pro region je univerzita vždy důležitá, ale musí mít mezinárodní rozměr. Chceme sem přitáhnout odborníky a naopak naši studenti a zaměstnanci by měli jezdit do zahraničí a se zkušenostmi se vracet zpátky. Je tedy velmi důležité, aby se tady budovalo pevné mezinárodní prostředí.

VIDEO Ples UTB: Lucie Borhyová a tisícovka plesajících. Takto to tam žilo