Smrtící houba se vyskytla i v Česku. Za její šíření může i pandemie covidu, uvádí expert

Candida auris je houba kvasinkového typu, kterou zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) v loňském roce na první seznam houbových patogenů, které představují největší hrozbu pro lidské zdraví.

Poprvé byla detekována v Japonsku v roce 2009 a od té doby byla zachycena ve více než 30 zemích světa.

„Candida auris patří k nově se objevujícím klinicky významným druhům kvasinek poslední dekády. Vysoké procento kmenů vykazuje rezistenci k antimykotikům, zejména k flukonazolu, navíc může být rezistentní k některým dezinfekčním přípravkům a antiseptikům,“ uvedl Mgr. Radim Dobiáš z  Národní referenční laboratoře pro mykologickou diagnostiku při Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě.

Ohrožení pro oslabené pacienty

Candida auris má schopnost dlouhodobě kolonizovat pacienty a přenášet se na další jedince ve zdravotnických zařízeních. Navíc může způsobovat epidemie.

„Houba způsobuje mykotická onemocnění u starších a imunosuprimovaných pacientů, diabetiků, zejména dlouhodobě hospitalizovaných, na dlouhodobé terapii antibiotiky, u klientů seniorských domů,“ řekl Blesk Zprávám MUDr. Petr Smejkal, hlavní epidemiolog z pražského IKEMu.

„U těchto pacientů se projeví po prolomení imunitních bariér organismu horečkou a sepsí až s 40 % smrtností do 3 měsíců od nákazy. Mladé a zdravé pacienty s dobrou imunitou neohrožuje, nicméně může dojít ke kolonizaci,“ dodává Smejkal.

Diagnostika infekce může být obtížná, protože může existovat široká škála příznaků včetně horečky, zimnice, bolesti hlavy a nevolnosti. Z tohoto důvodu musí lékaři Candidu auris bedlivě sledovat, protože ji lze snadno zaměnit s jinými onemocněními.

V nemocnicích se šíří smrtící houba. Epidemiolog Maďar zmínil „noční můru“ pro Česko

Může za rychlé šíření covid-19?

Podle Smejkala došlo k rozšíření houby zejména v době pandemie covidu-19. Spojené státy se momentálně potýkají s velkým počtem nákaz, v roce 2016 se infikovalo 53 lidí, v roce 2021 už to bylo 1471 lidí, což je téměř dvojnásobek případů z předchozího roku.

„Možnou příčinou je absence screeningu u rizikových pacientů, která se do epidemie covidu-19 od objevení se této houby v roce  2016 prováděla, dále nedostatek ochranných prostředků v době pandemie - jednorázových plášt'ů, rukavic, atd., a jejich použití u více pacientů namísto jednorázového použití. Candida auris totiž umí ulpívat na površích těchto ochranných prostředků,“ vysvětluje epidemiolog. Houba dokáže kolonizovat stěny, kabely, lůžkoviny, židle a nemocniční nábytek.

Proti šíření houby se lze bránit dodržováním postupů prevence a kontroly infekcí včetně hygienických opatření v nemocnici. „Je třeba mít možnost včas a správně kvasinku identifikovat. V případě průkazu je důležité epidemiologickým šetřením na lokální úrovni rychle odhalit rizikové pacienty ohrožené infekcí, včetně zjištění a monitoringu jejich kolonizace. Možnost dlouhodobě uspět je podmíněna mezioborovou spoluprací a dostatkem kvalifikovaného personálu,“ říká k prevenci RNDr. Pavlína Lysková, Ph.D. z Národní referenční laboratoře pro antimykotika při Zdravotním ústavu se sídlem v Ústí nad Labem.

Houba už se v Česku vyskytla

Jak uvedl MUDr. Jan Kubele z  Národního referenčního centra pro infekce spojené se zdravotní péčí Státního zdravotní ústavu a Nemocnice na Homolce, v Česku byly dosud zjištěny tři případy kolonizace nebo infekce pacientů tímto druhem kvasinky.

„Situaci lze proto zatím považovat za „klidnou“. Díky nově vzniklým Národním referenčním laboratořím pro klinickou mykologii, které spolupracují s Národním referenčním centrem pro infekce spojené se zdravotní péčí, je vývoj situace v České republice průběžně monitorován a přehled na lokální úrovni v daném léčebném zařízení by měl mít vždy institut nemocničního hygienika nebo epidemiologa,“ uklidňuje Kubele.