Rostliny: Malus domestica 'Astrachán bílý' - jabloň domácí

Není snad oblíbenějšího letního jablka, které by lak rozšířeno bylo, že není téměř sadu, kde by nestálo nějaké to „Ječniště“ neb „Ječné“, jak ve východních Čechách Astrachánu říkají, kdežto v Pošumaví, dle Thomaycra „Žitnavkou“ jej zovou. Pravého jména zřídka se užívá, i sadaři a obchodníci znají je jen pod místními jmény.

Všeobecně se soudí, že přivezeno bylo z Ruska z okolí města Astrachanu. Stalo se tak asi již dávno, poněvadž francouzšti pomologové znali je již v roce 1653, nazývajíce je Pomme Glacée ďEté; nenalezlo tam však valné obliby.

Nejvíce rozšířeno jest arciť ve své domovině, zvláště v krajinách pobaltických, ve Švédsku, Finsku, ano i v okolí Petrohradu, kdež na mezinárodní výstavě ovoce v roce 1894 pořádané, velice hojně krásně zbarvených plodů, ještě v říjnu vystaveno bylo. Tam váži si ho velice, zvláště pro jeho zvláštní vlastnost, že časlo „zledovatí“ (Thomayer užil názvu , "cikaduje"), což se v tamějšim podnebí velice hojně stává a plody zcela „zledovatělé" se zvláště draze platí. I u nás stává se tak někdy, zledovatí však obyčejně jen malá místa, zřídka kdy plody celé. Ty, které i jen částečně zlednatěly, mívají jaderníky šťávou přeplněné.

Kdy k nám asi zavedeno bylo, neví se, stalo se tak asi již také dávno, čehož svědky jsou sem tam rostoucí již velmi staré stromy. Poděbradský děkan Rössler poznamenal ve svém soupise pod čís. 663, že obdržel je pod jménem Astrakanischer Sommerapfel v roce 1795 od Christa, že však neobdržel odrůdy pravé, vyžádal si je v roce 1828 od Dr. Liegla. Snad od té doby se u nás tak hojně rozšířilo, tak že zprávy o něm sešly se téměř ze všech obvodů a souhlasí v tom, že daří se dobře, kde jabloň vůbec dařili se může, ať jest to v nížinách, neb v pohořích na místech vysoko položených, chráněných i větrům vystavených, všude zůstává zdravé a plodné.

Sázeti se může kdekoliv. Vysoké stromy do polí a sadů, nízké do zahrad domácích. Také i k výchově uměle vedených stromků ve tvaru jakémkoliv i nejmenším, velmi dobře se hodí, musí však býlí šlechtěno na pravých, krskových podložkách; nelze však zamlčeli, že lépe jest použiti k účelu tomu odrůd cennějších.

Ve školce rostou stromky zcela zdravě, bujně, pěkně do výše, tvoří rovné kmeny, které nezmrzají ani za nejkrutějších mrazů; později rozvětvují se řídce v koruny široké, ploše kulovité a spodní větve kloní se pod tíhou plodů dolů. S dostavivší se plodností vzrůst se mírní tak, že větších rozměrů nenabudou. Ploditi začínají velice brzo a že květy zřídka kdy zmrzají, plodí ob rok velice hojně, mezitím méně, zřídka se stane, že by úplně odpočívaly. Rakovinou málo kdy trpí, za to plíseň napadá je častěji, tak že bývají plody černě skvrnité, čemuž se však stříkáním bordeauxskou jíchou předejiti dá.

Letorosty narůstají rovné, poměrně silné, štíhlé a málo se lesknou; barvu mají zelenavě hnědou a na slunečné straně červenavě hnědou; vyvstalé, bělavě žlutavé tečky jsou všude nenápadně roztroušeny, spodní část bývá lehce stříbřitě mramorována, kdežto ostatní část ke koncům bývá šedou, velmi jemnou plstí pokryta.

Poměrně velká, přiokrouhlá oka jsou jak široká tak dlouhá, baňatá, červenavěhnědá, šedou plsti pokryta, zcela přiléhají a jsou na patkách zcela krátkých, do výše ok vydutých, s třemi mohutnějšími žebérky, z nichž střední hluboko se táhnou a letorosty mírně hranatěji.

Velká květní poupata jsou téměř kulovitá a taktéž šedou plstí pokryta.

Největší, 80—95 mm dlouhé, as 55 mm široké listy bývají u spodu letorostu, čím dále ke konci, tím jsou menší, mají tvar dlouze vejčitý a krátkou špičku; jedna polovička bývá většinou na úkor druhé o něco mohutněji vyvinuta, tak že u řapíku jsou jaksi skoseny; dosti se lesknou, barvu mají světleji zelenou, jsou slabé, křehké zespod jemně chloupkované, mají kraje ostřeji pilovitě zoubkované, řapíky silné, as 25—35 mm dlouhé, chloupkované a obyčejně bezpalisté. Jak řapíky, tak i silnější nervy brzo na zimu rudnou. Příplodní listy bývají delší, užší a mají delší, slabší řapíky.

Stromy rozkvétají druhý neb třetí den jabloňového květu a mají v době rozpuku dle barvy poupat vzhled mdle růžový. Jednotlivé, bílé, něžné růžové stíněné miskovité květy jsou as 40 mm, po rozložení až 55 mm široké a z plátků velkých, širokých tak sestaveny, že se plátky vzájemně sotva dotýkají.

K zhotovení přiloženého barevného obrazu použito bylo plodů průměrně velikých a s vysokých, starých, na Chlumecku rostoucích stromů vzatých. Rokem bývají o něco větší, také i menší, tak že váha jich kolísá mezi 80—120 g, zřídka a to jen se stromů nízkých vyskytují se až 150 g těžké plody. Poměr výšky k šířce jest asi 60 x70 mm, jedna strana bývá převážně nižší, tak že témě bývá někdy více, jindy mírně skoseno. Tvar různí se as tak, že některé se k temeni více úží, zdají se vyšší, jiné se více kulatí.

Zelený, šedě plstnatý, zavřený kalich, z úštů širokých a dlouhých, které se u spodu vzájemně dotýkají, proti sobě kloní a přischlé špičky ven převislé mívají, sestavený vězí v jamce mělké, mezi mírnými žebérky, která okraj jamky nestejně zhrbolují, zcela ploše přes plod se táhnou, kulatost průřezu zcela mírně hranatěji a spodek plodu zase lehce zhrbolují.

Velké plody mívají stopky silné, na polou zdužnělé, dílem i kostrbaté, krátké, tak že sotva úroveň jamky dosahují; menší je mívají slabší, dřevnaté a tak dlouhé, že o 5 až 12 mm jamku přečnívají; všechny jsou zelené, dílem rezavé, jemně šedě plstnaté a vězí v jamkách mělkých, zelených a tak porezavělých, že rez se rozptyluje paprskovitě kol kolem.

Na stromech pěkně ojíněné plody mají slupku jemnou, hladkou, až kluzkou, která se leskne, má barvu slámově bílou, jež ve stínu zeleně prokvétá, slunečná strana bývá někdy měně, jindy hojněji, lehce, jako nastříkané začervenalá a pěkně živě, však něžně krátce i dlouze pruhována; pruhy rozptylují se mdle, často až na stranu zastíněnou.

Velmi jemné, žlutošedé, zelenavě vroubené tečky jsou na spodní části plodu řídce, k temeni hustěji roztroušeny a mění se v bělavé, jemné pihy.

Měkká, jemná, bílá dužnina obsahuje hojně šťávy a má chuť málo nasládlou, více a ostřeji navinulóu, s lehounkou kořenitou příchutí.

Podkališní, kuželovité válcovitá, široká rourka dosahuje až na špičku jaderníku, od ní táhnou se zelenavá vlákna, která jaderník obkličují. Ten má úzkou dutou osu, do níž se velká, na přič po stěnách natrhaná pouzdra užší neb širší Štěrbinou otvírají; každé pouzdro chová jedno neb dvě prostředně velká, vejčitá, zcela bledě zahnědlá, často jen bčlavá jádra.

První plody uzrávájí koncem července a šíří v dobu tu silnou libou vůni, zrají pak nenáhle as po tři neděle; nesmíme jich nechati na stromě přezráti, sic moučnatějí. Sčesané plody nedají se dlouho držeti, ztrácejí brzo lesk, svěží barvu a moučnatějí.

V chladnějších neb vysokopoložených místech uzrává mnohem později, často až kolem sv. Václava.

Pro svoji rannost jest na trhu oblíbeno, dobře se prodává a nenechá-li se přezráti, lze je v dobrém obalu beze škody zasílati.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chovají je pod jménem Astrakán bílý, čís. 17. Popisy nalézti lze: Thomayer České Ovoce čís. 1. Astrakán bílý. Moravské Ovoce čís. 1. Astrachán bílý; Zahrada domácí i školní roč. VIII. Astrachán bílý; Pixa: Klič štěpařský str. 145, Moskevské jablko; Handbuch der Obstkunde čís. 28, Deutschlands Apfelsorten čís. 139, Die wertvollsten Tafel- und Handeläpfel čís. 4 všude Weisser Astrakaii; Dr. Liegei čís. 17, Der Zikadapfel; Der Obstzuehter 1908 str. 129 Weisser Astrakan; Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 19. D’Astracan Blanche.

Z vedlejších jmen jsou známa: Hrachůvka, Jakoubče, Ječmínkové žluté, Ječně, Ječniště, Žitnavka, Beli Astrahanec, Oliwka biala, Astrachanskoje beloje, Milerosa astracanica, Astracan (P. ď), Astracan Blanche, Astracan ďEté, Astrakanischer Sommer A., Beloborodowa, Blanche Gelée, Blanche Cdacée d’Eté, Cicad Apfel, Eis Apfel, Fanarika, Gelée, Gelée ďEté, Glace (P. de), Glace ďEté (P. de), Glace Hátive (P. de), Glace Transparente (P. de), Glace de Zélande, Glacée, Glacée ďEté, Grüner Liefländer Sommer A., Konstantinopel A., Mela ďAstrakan, Moscovie (P. de), Moscovie ďEté (P. de), Moscovite Transparent Apple, Moskowiter A., Nalivi-Jabloky, Pyrus Astracanica, Russian Ice Apple, Russischer Eis A., Taffitai, Transparent Apple, Transparente ďAstracan, Transp. ďEté, Transp. de Moscovie, Transp. de Zurich, Weisser Astrachan, White Astrachan, White Astrakan, Zebner Saurer Jakobs A. —