Madeleine Royale
Odrůda tato byla vypěstována ze semen ve školkařských závodech Robertových v Angers ve Francii a v polovici minulého století rozšiřována nejdříve ve Francii, později do všech vinařských zemi.
List prostřední až veliký, kulatý, nápadně zprohýbaný, nestejně ozubený, nahoře sytě zelený, vespod vlnatý. Řapík silný a dlouhý, načervenalý, nervy listu velmi široké, význačné zvláště na spodu listu.
Hrozen dosti veliký, rozvětvený, někdy hustozrnný, někdy řídkozrnný, obyčejně spíše kratší nežli delší. Stopka krátká, tlustá. Bobule prostředně velká, obyčejně kulatá, někdy i podlouhlá, žlutozelená, bělavě ojíněná: slupka tenká, obsah bobule šťavnatý, sladký, při plné zralosti s muškátovou příchutí. Zraje velmi záhy. stejně s madlenkou rannou.
Vyžaduje dobré půdy, teplé slunné polohy, volně stojící keře delší řez na nízkém starém dřevě. Nejlépe vyvinuje se na teplých jižních stěnách, kde žádá dosti místa ke svému rozvoji a krátkého řezu na čípky. Hrozny hnijí na vinici snadno, méně na stěnách. Trpí dosti plísněmi, zejména padlím (oidium) a peronosporou. Keře třeba tedy včas stříkati bordeauxskou jíchou a sířiti.
V Čechách se jí zejména na stěnách daří dobře a poskytuje velmi ranné a pěkné tabulové hrozny. Proti ptactvu a hmyzu třeba hrozny před uzráváním chránili organtinovými sáčky. Uzraje dobře i v drsnějších vyšších polohách a jest všude úrodná. Dobře jest jí sázeti na stěny u domů chráněných vyčnívajících střechou proti dešti.
Literatura a synonyma: Hermann Goethe, Handbuch der Ampelografie str. 70. Madelaine royale: Pulliat vignoble: sir. 21, vyobr. č. 11.
Ukázka z knihy České ovoce, díl V. Vinná réva, Jindřich Fořt, Jan Říha
Ovocnický spolek pro Království české, Praha 1918
Ovocnický spolek pro Království české, Praha 1918