Rostliny: Pyrus communis 'Clappova' - hrušeň obecná

Hrušeň letní 'Clappova' - Pyrus communis

Daší názvy: 'Máslovka Klappova', 'Klappův miláček'
Pochází z Ameriky, kdež byla as v letech šedesátých minulého století z jader známé 'Hájenky' v zahradě Th. Clappa v Dortchestru ve státě Masachusetts vypěstována. O tom, kdo ji do Evropy přinesl a dále sířil, nelze nic přesného říci. Pěstitel její nazval ji 'Miláčkem' a věru vhodnějšího jména jí dáti nemohl, poněvadž stává se miláčkem každého, kdo ji jednou poznal a okusil. Tyrolané postřehli záhy vzácné její vlastnosti a pěstují ji u veliké míre, královnou raných hrušek ji nazývajíce. V tamějších teplých údolích uzrává již koleni 20. července.

Jak samozřejmo, daří se každá hruška vždy nejlépe v dobré půdě, a záleží vždy spíše na tom, zdali se daří s prospěchem i v půdách chudších. A tu lze uvésti, že Klappova máslovka daří se velmi dobře i v půdě, kde ornice sotva 20 cm mocná jest a pod ní žlutá hlína často s oblázkem smíšená se nalézá, i jílovitá a vlhká, písčitá půda jí svědčí, jen příliš suchá neb vysýchavá jílovitá nejde jí k duhu; v půdě takové krní a plody předčasně opadávají.

Myslilo se dříve, že se hodí k pěstování na krscích jen v nej lepších a před větry chráněných místech. Ale všední zkušenosti poučují nás jinak. Byla všeobecné množena a stromy prodávaly se každému, a nelze se diviti dnes, že najdeme ji místy i ve vyšších polohách, polních sadech a i na silnicích, kam z neznalosti druhu se dostala. A daří se jí všude dobře, ani na silnicích, kde se hlídá, nepřekáží nikomu, ač doporučovati ji tam nelze. Jinak jako vysokokmen i polokmen lze ji doporučiti všude tam, kde hruška růsti vůbec může, ať to již sad polní neb zahrádka domácí. Nesmí se arciť čekati, že v takových místech přinese krásné a veliké plody, ale přece větší a daleko lepší, než některý domácí, vymírající druh.

Na gdouli roste sice, má však vadu, že s podložkou obyčejně velice špatně srůstá a ráda se odlamuje; použije-li se jí s mezišlechtěním, daří se jí v lepší půdě zcela dobře, v hubenější jen krmí a lépe proto ji vzíti na plaňce.

Pro malé tvary méně se hodí, neb aby rodila, nutno řez jen na nejnutnější obmeziti; za to však jehlance, větší palmety přinášejí nejkrásnější plody. Ve školce již vyznačuje se zdravým, bujným, rovným vzrůstem, vytváří pěknou, pravidelnou, ač nikdy velikou, široce jehlancovitou korunu; větve se však obyčejné pod tíhou plodů sklánějí a tím přirozený pěkný vzhled ruší.

Plodnost počíná o něco později než u druhů jiných; při vysokokmenech a vůbec při všech tvarech na plaňce teprve v sedmém až osmém roce, ale jest pak stálá, ač nikdy příliš velká. Ostatně rozchází se mínění o její plodnosti velice — s jedné strany haní malou, s druhé chválí její velkou plodnost; vše záleží na okolnostech. Na gdouli počíná roditi třetím až čtvrtým rokem.

Zajímávo jest, že máslovka Klappova a Čáslavka Williamova vzájemně se opylují, čímž máslovka Klappova na plodnosti velice získává. Další zkušenosti učí, že novější hruška Idaho, máslovkou Klappovou opylena, daleko chutnější plody přináší, než ponechá-li se sama sobě. Jest tedy záhodno sázeti jmenované druhy střídavě blíže sebe. Podobný úkaz nebyl doposud u jiných druhů zjištěn.

Plíseň nebyla posud na ní pozorována.

Mladičké rašící lístky bývají červenavě zelené, ze spod lehce ochmýřené, s řapíky hledě červenými. Vyvinuté letorosty jsou pod oky prohýbané, zahnědle zelenavě, na slunci až fialově hnědé a nenápadně bělavými, podlouhlými tečkami řídce poseté.

Oka jsou úzká, dlouhá, špičatá, poloodstálá na patkách pravidelně vyvinutých, rýhovaných; střední z těchto rýh končívá někdy pod okem nepatrným hrotem.
Listy 65-75 mm dlouhé, 42-45 mm široké, ploché, po okraji pilovité, silné, tmavě zelené a lesklé, vejčité, někdy až široce vejčité na 25—30 mm dlouhých, šidlovitými palisty opatřených řapicích; spodní bývají daleko větší. Příplodni listy jsou as naznačené velikosti, někdy i menší na dlouhých řapicích.

Krásné, veliké květy ve velkých chocholících složeny jsou z plátků širokých, okrouhlých, takže druh druha se dotýká; ze spodu bývají slabě zarúžovélé.

Velikost plodu závisí na jakosti půdy, tvaru stromu a péči jemu věnované. Průměrně bývají velké plody z vysokokmenu as 85 mm vysoké a 65 mm široké, v přibližné váze 180—200 g, ze zákrsků mají as 110 mm výšky, 85 mm šířky, váhy 270—300 g, často však jsou ještě větší, a jsou příklady, že při náležitém ošetřování podařilo se vypěstovati plody až 500 g těžké.

Tvar jeví jen malé odchylky, a to tím, že některé plody jsou uprostřed baňaté a jak ke stopce, tak i ke kalichu zúžené, končíce temenem tak zúženým, že na něm plod ani státi nemůže; jiné jsou ke kalichu více zaokrouhleny, majíce témě tak široké, že na něm pěkně stojí, ke stopce bývají více protaženy a i prohnuty. Větší plody bývají ploše zhrbolené a ke kalichu zhranatělé.

V malé, po okraji hrbolaté jamce aneb na samém temeni mezi drobnými hrbolky umístěný pootevřený kalich sestaven jest z rohovitých, úzkých, žlábkovitých, od spodu zdužnělých, vztyčených a proti sobě nakloněných úštů barvy plodu.

Dřevnatá, někdy k plodu kroužkovitě zdužnělá, silná, 25—50 mm dlouhá, zelená a rezivá stopka bývá k plodu jen jako přitištěna, jindy do malé jamky vtlačena, často i hrbolem na stranu přimáčknuta.

Slupka bývá hladká a málo lesklá, barva její se stromu světle zelená a na slunci zarudlá, později pěkně světle žlutá a na slunci krásně karmínová; zastíněně plody bývají jen pěkně žlutě, některé na sluneční straně jen červeně tečkované aneb mdle karmínovou červení jako mramorově žíhané. Jemné, světle rzivé, v červeném zabarvení žluté a i červené tečky jsou po celém povrchu dosti hustě roztroušeny. Kolem kalicha, též blíže stopky, vůbec sem tam, bývá nastříkana drobná rez, mimo ní jsou i na některém plodu rezavé větší skvrny.

Bělavá, vonná, velmi jemná dužina šťávou překypuje, jest zcela plynná a chutná výborně, sladce, při tom jest zcela jemně navinule aromatická.

Plnoosý jaderník, obklopený nejjemnější zrninou, chová v poměrně velkých pouzdrech tmavohnědá jádra.

Dobu pravé zralosti kolísá dle počasí, mezi 20. srpnem a 10. zářím, vždy však před máslovkou Guyotovou a Čáslavkou Williomovou. Trhati, neb dorostlé plody protrhati se mají 10—14 dní před úplným uzráním, tedy mezi 10.—25. srpnem; ponechána dlouho na stromě měkne, moučnatí a ztrácí chuť. Je-li potřeba, snese beze škody ještě časnější česání. Za zelena trhána, snáší i dlouhou dopravu zcela výborně, naproti tomu v plné zralosti pro jemnost slupky a dužiny velice ztěžka se dá zasílati.

Souhrn veškerých jejích výborných vlastností činí z ní trhovou a obchodní hrušku prvního řádu, a přijde v brzku čas, kdy vytlačí současně zrající odrůdy z trhu.

U nás šířila se pod jménem 'Klappova americká', což však nijak hodnoty její nevystihuje, a z důvodu, že jest to máslovka z nejjemnějších, lépe nazývati ji máslovkou Klappovou. Ze Sobčic u Ostroměře zaslána mně byla jako „Královna".

Bláha o ní napsal: Strom roste bujně, tvoří široce pyramidální korunu, letorosty silné. Polo- neb vysokokmeny přinášejí ovoce v době pozdní ve stáří 10—12 let, pyramidy na pláněti též pozdě, na gdouli šlechtěné nesou záhy veliké krásné ovoce, které dozrává, v první polovici září, netrvá dlouho, nýbrž počne as v desíti dnech po očesáni od jaderníka hniličeti; jakost výborná. Plísní dosud netrpí a plody jsou vždy čisté.

Strom vyžaduje polohu chráněnou; půda střední jakosti postačí; mrazům vzdoruje.

Moravské ovoce čís. 44. Hruška Klappova americká. Troja čís. 234. Klappova americká. V Handhuch der Obstkunde popsána pod čís. 673. Clapps Lieblingshirn! Simon Louis řadí ji pode jménem Favorite de Clapp (Clapp's Favorite) do prvého výběru.