Madlenka ranná (Madelaine augévine)
Tato odrůda byla ve branci i vypěstěna Moreau-Robertem (Angers) ze semene a rozšířila se rychle všude, kde se jedná o docíleni nejrannějších bílých hroznů tabulových. Keř jest dosti bujného vzrůstu, rýví jest dlouhých a tenkých článků, nápadně červenohnědě zbarvených.List prostřední velikosti, hluboce stříhaný, pětilaločný, nahoře tmavě zelený, vespod vlnalý, nahnědlý, nervy na spodní straně listu načervenalé. Zuby velké, nepravidelné, dlouhé a špičaté.
Řapík červený, chlupatý a drsný. Úponky velmi vyvinuté, hrozny za chladného a vlhkého počasí zvláště v bujné půdě snadno zůponkovatí. Květ jest ženský.
Vrcholky fialové červené, vinuté.
Hrozen střední, krátký a řídký, mívá dlouhou načervenalou stopku. Slupka silná, obsah šťavnatý, velmi sladký a příjemný.
Madlenka zraje velmi záhy, uzraje proto i v drsnějších vyšších polohách: na Mělnicku uzrává již koncem srpna. Květ oplodňuje se dosti nesnadno a jest velmi choulostivým. Madlenku dlužno proto vysazovati jen na dobře chráněné jižní stěny. Hodí se zvláště dobře ke krytí jižních stěn obytných stavení. Ve vinicích, zvláště za deštivého počasí, velmi snadno oprchává a vyvinuje jen malé. nedokonalé bobulky. (Na obrázku jest viděti jedno nedokonale vyvinuté zrnko, takových bývá často mnohem více.) V půdě není vybíravou. Vyžaduje dlouhého řezu. Následkem brzkého uzrávání hroznů bývají tyto poškozovány vosami a ptactvem. Doporučuje se proto jednotlivé hrozny před uzráváním zašiti do organtinových sáčků.
Rozmnožovati se má jen řízky z úrodných keřů.
Literatura a synonyma: Hermann Goethe, Handbuch der Ainpelografie, str. 70. Pulliat vignoble, str. 1. s vyohr. č. 1.
Ukázka z knihy České ovoce, díl V. Vinná réva, Jindřich Fořt, Jan Říha
Ovocnický spolek pro Království české, Praha 1918
Ovocnický spolek pro Království české, Praha 1918