„Éra umělé inteligence začíná,“ konstatuje titulek obsáhlého příspěvku, který na svém blogu zveřejnil Bill Gates.

Zakladatel Microsoftu označuje současný rozvoj umělé inteligence za stejně významnou revoluci, jakou během svého života sledoval v oblasti mobilních telefonů a internetu – a ve svém příspěvku definuje, jak konkrétně ovlivní nasazení AI nejen zdravotnictví a vzdělání, ale také kompletní pracovní trh až do morku kostí našich budoucích profesních životů.

Gatesova vize působí veskrze optimisticky. Co se týče širokého nasazení modelů typu ChatGPT, ačkoli nejdříve bude muset být podle něj vyřešena jejich vysoká energetická náročnost, spatřuje Bill Gates vysoký potenciál v tom, že lidem přibude v podstatě automatický, uměle inteligentní úředník.

Konkrétně naráží na to, že mnohé úkoly, jimiž nyní pálí čas lidé z masa a kostí v souvislosti s obchodem, službami nebo nakládáním s dokumenty (včetně účetnictví a pojišťovnictví), vyžadují schopnost rozhodování, ale nikoli kontinuálního učení.

Jinými slovy – lidé jsou k jejich ovládnutí vytrénováni stejným způsobem, jakým může být vytrénováno strojové učení typu ChatGPT. Pro Gatese to však neznamená, že by všichni tito lidé přišli o práci. Domnívá se naopak, že s umělou inteligencí takového kalibru jim přibude robotický asistent, který jejich činnost zefektivní.

V Microsoftu, kde se pracuje na nasazení takových technologií do produktů, jako je dnešní Office, se o tom ostatně už nyní hovoří v tom smyslu, že bude mít člověk kopilota, který mu bude asistovat například v psaní e-mailů a spravování jeho bezedného inboxu, který bude evidentně velmi hutně plněn zprávami od dalších umělých inteligencí, asistujících ostatním korespondentům.

Tím to ale podle Gatese nekončí. Umělá inteligence podle něj vyroste v určitý externí harddisk našich mozků, který bude nejen bezhlavě vyřizovat automatizované úkoly, ale současně bude mít také přehled o tématech našich aktuálních e-mailových konverzací a časech našich naplánovaných schůzek.

Současně bude na digitálních periferiích číst také všechno, co budeme číst my, a dokonce si dopodrobna přelouská i to, co se nám číst chtít nebude – AI to přečte za nás a dokáže nám v tom udělat rychlý přehled.

Skutečnost, že to všechno se bude podle Billa Gatese odehrávat na počítačích, na nichž už nebudeme muset klikat na všechno možné, protože počítači prostě ve svém rodném jazyce napíšeme, o co nám jde a co má udělat, už je jen třešnička na křemíkovém dortu. Stejně jako nové etické výzvy typu té, jak bude v takovém systému fungovat legislativa na ochranu osobních údajů.

Umělá inteligence přitom zdaleka nebude asistovat pouze jednotlivcům, ale také celým firmám. Představte si to jako takový centrální mozek lidstva ze seriálu Návštěvníci, který bude mít ve své struktuře zabudovaná každá společnost.

Těžko říci, jak silnou exekutivní roli může nakonec taková firemní AI mít, nicméně Gates ve své vizi přesvědčivě ilustruje stav, kdy je tento strojový asistent účasten nejen při strukturování vnitrofiremních mechanismů, ale také u jednotlivých mítinků, v nichž může podle rozhodnutí svých lidských šéfů působit pasivně (a kupříkladu vyhodnocovat a propočítávat možné závěry) nebo aktivně (a přímo zasahovat do debaty).

Pro Billa Gatese, který je v tomto ohledu bytostným technooptimistou, to celé povede k tomu, že se dnes přezaměstnaným lidem uvolní ruce pro mnohem zajímavější využití volného času. „Vzestup umělé inteligence dá lidem prostor pro věci, kterých software nikdy schopen nebude,“ píše a konkrétně mezi nimi jmenuje „vyučování, pečování o pacienty a pomoc stárnoucí populaci“.

Rozvoj těchto tendencí přitom Bill Gates predikuje do relativně krátké doby – ve svém příspěvku stanovuje, že nevyhlíží do budoucnosti vzdálenější než následujících deset let. Umělá inteligence je pro něj stejně fundamentální zásah do evoluce lidské společnosti, jaký dříve představoval mikroprocesor, osobní počítač, internet a mobilní telefon.

Masivní nasazení strojového učení podle něj „změní způsob, jakým lidé pracují, učí se, cestují, získávají zdravotní péči a komunikují jeden s druhým“. Kolem AI se restrukturalizují celá průmyslová odvětví. A o konkurenční výhodě v byznysu bude rozhodovat především to, jak se kdo dokáže s nasazením umělé inteligence poprat.

Jako příklad uveďme změny ve zdravotnictví a vzdělávání, které Gates očekává v následujících letech. Jeho úvaha se odvíjí v první řadě od toho, že umělá inteligence převezme v oblasti zdravotní péče veškeré sektory, v nichž jsou lidé zahlceni úředničinou: papírováním, vykazováním, vyťukáváním, razítkováním, přeposíláním – což obzvláště ulehčí situaci chudým zemím, na něž se samotný Gates zaměřuje prostřednictvím svých filantropických aktivit.

Nejedná se jen o zefektivnění již fungující práce, ale také umožnění aktivit, které jsou z různých důvodů v tuto chvíli nemožné – kupříkladu umožnění ovládání ultrazvukových zařízení personálu s minimálním tréninkem v takové oblasti. Stejně tak by měla AI umožnit lepší informovanost kupříkladu v ohledu ke správnému využívání léčebných metod samotným pacientům.

Méně viditelným rozměrem pak podle Gatese bude akcelerování výzkumu a vývoje, v němž umělá inteligence masivně urychlí průlomy ve vědě. Pro lidi stále není hračka prozkoumat, jak fungují koplexní biologické systémy, s čímž může AI podstatně pomoci – nehledě na hlubší porozumění novým patogenům a soustředění na vývoj nových efektivních léků.

Obdobně revoluční přínos by mohla mít AI v oblasti vzdělávání. Tady Gates zmiňuje určité vystřízlivění z nadšení, které si lidé slibovali od nasazení počítačů. Ačkoli totiž došlo ke zřejmým výhodám včetně možností onlinových informačních zdrojů a interaktivních edukačních her, neměly nakonec tyto pokroky žádný vykazatelný efekt na samotnou úroveň vzdělání studentů.

V následující dekádě by však pode Billa Gatese měla umělá inteligence těmto prozatím promarněným slibům konečně dostát. Revoluce vzdělanosti by se totiž mohla odehrávat na neoraném poli toho, že umělá inteligence bude znát zájmy a studijní styl jednotlivých žáků, pročež jim bude schopna ušít individuální výukové postupy přímo na míru – jednomu každému z nich. Pochopí, kde jsou jejich silné a slabé stránky, všimne si, kdy student ztrácí koncentraci, poskytne okamžitou zpětnou vazbu.

Sám Gates přitom upozorňuje, že dříve, než se umělá inteligence pustí do vyučování nové generace lidí, bude muset nejdříve projít velice solidním vyučovacím procesem sama. Ani zakladatel Microsoftu si budoucnost nepředstavuje tak, že budou lidi vychovávat roboti, a budoucnost vzdělání vidí především ve skvělých vztazích mezi studenty a jejich lidskými učiteli.

Teď se jen vyhnout všem těm rizikům a problémům, jejichž výčet Bill Gates ve svém příspěvku dodává. V první řadě bude podle něj nutno se nějak popasovat s tím, že dosavadní modely strojového učení mají problém s pochopením kontextu, v jakém se mnohé lidské požadavky na ně odvíjejí, a pak chrlí na své zadavatele množství bizarních odpovědí, které pokládají za legitimní splnění zadání.

Stejný problém má umělá inteligence s řešením mnohých matematických problémů, neboť má stále velký problém s abstraktním myšlením. Celá skupina dalších možných potíží samozřejmě souvisí i s tím, komu se dostane umělá inteligence do rukou – soudě podle toho, jak vypadá dnes, bude totiž bez mrknutí digitálního oka poslušně plnit nejen dobrosrdečná, ale i zlovolná zadání, protože nemá žádný vnitřní morální kompas a systém hodnot.

Ve vzduchu tak i pro Gatese nadále visí otázka, kdo jí jaké hodnoty do jejího křemíkového srdce vštípí.