Institut Paměti národa v Olomouci opět otevře brány návštěvníkům

/ /
Institut Paměti národa v Olomouci opět otevře brány návštěvníkům

Od zahájení provozu Institutu Paměti národa v Olomouci uplyne v těchto dnech rok. S blížícím se jarem ožívá i kryt civilní obrany v Bezručových sadech. Unikátní prostory svou syrovostí dokreslují příběhy lidí, kterých se dotkly dějinné zvraty dvacátého století.

Audiovizuální výstava “Odkryté příběhy 20. století” v prostorách bývalého protiatomového krytu v Bezručových sadech bude znovu zpřístupněna od soboty 25. března. Kromě výstavy samotné  zde bude probíhat i akce Jak se žilo (nejen) dětem v totalitním Československu. Akci připravujeme pro rodiny s většími dětmi (od 10 let). Návštěvníci si budou moci poslechnout dechberoucí příběhy pamětníků, kteří byli v té době dětmi, zahrát si kvíz o ceny a dozvědět se o krutých a barbarských činech Stalina a Gottwalda, od jejichž smrti tento měsíc uplynulo  70 let. Vyjma prvního týdne bude otevřeno vždy od pátku do neděle mezi 14 a 18 hod. Vstupenky lze koupit předem online zde:  https://institut.pametnaroda.cz/olomouc/

Totalita bez příkras očima těch, kteří ji zažili

Expozici Odkryté příběhy 20. století, přibližující osudy pěti pamětníků z Olomouckého kraje, perzekvovaných totalitními režimy, dosud zhlédlo přes tři tisíce návštěvníků. Vypráví příběh Jana Fišera, jenž spolu se svým bratrem, dvojčetem, přežil pokusy doktora Josefa Mengeleho v Osvětimi či příběh Eriky Bednářové, dcery německých rodičů, jejíž matka byla za války jako antifašistka opakovaně vyslýchána a vězněna gestapem. Po válce se rodina přesto stala obětí uplatňování principu kolektivní viny. Erika pak prožila tři měsíce v nelidských podmínkách internačního tábora pro Němce v Olomouci – Hodolanech, o němž se dodnes příliš nemluví. „Většinou jsme byli všichni z rodin antifašistů,“ vzpomínala Erika Bednářová pro Paměť národa. Později byla s matkou a malou dcerou vysídlena na Uničovsko, kde musely pracovat na statku bez nároku na mzdu. 

Syn Eriky Bendářové u snimku své matky. Foto: Frantisek Vrba, Paměť národa
Syn Eriky Bendářové u snimku své matky. Foto: Frantisek Vrba, Paměť národa

Další z příběhů dávají nahlédnout krutost komunistického režimu padesátých let prostřednictvím vzpomínek katolického kněze Antonína Huvara, vězněného za protirežimní letákové akce a podporu skautingu mimo jiné v nechvalně proslulé věznici v Uherském Hradišti a Marie Susedkové, odsouzené na pět let za velezradu kvůli předání dopisu. 

Žádal Husáka o abdikaci

Součástí výstavy je i příběh občanské odvahy Tomáše Hradílka, rodáka z Lipníku nad Bečvou, signatáře Charty 77 a jednoho z nejaktivnějších moravských disidentů. Hradílek, od roku 1966 člen reformního křídla KSČ, se roku 1968 ostře vymezil proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy a roku 1969 ze strany na protest vystoupil. Z KSČ jej málem vyhodili už roku 1967 poté, co se veřejně zastával studentů, perzekvovaných po protestech na Strahově. Zachránilo ho Pražské jaro. Chartu podepsal hned v lednu 1977, následoval vyhazov ze zaměstnání a práce na pile. Počátkem osmdesátých let se stal členem kolektivu mluvčích Charty za Severomoravský kraj, začala se o něj zajímat StB. 

Tomáš Hradílek (úplně vlevo) v době kdy byl zaměstnání na pile v Lipníku nad Bečvou. Zdroj: Paměť národa
Tomáš Hradílek (úplně vlevo) v době kdy byl zaměstnání na pile v Lipníku nad Bečvou. Zdroj: Paměť národa

Sledována byla zcela veřejně celá rodina, což na malém městě budilo strach. Když se jednou jeho dcera Simona vracela ze školy dřív domů, přišla rovnou do policejní akce. V domě byly zřejmě zrovna instalovány odposlechy. Okamžitě byla zadržena a převezena do cely předběžného zadržení. Chartu 77 podepsala hned ve svých osmnácti letech. Svůj podpis připojila i starší dcera Kateřina.

Tomáš Hradílek nepřestal vyjadřovat nesouhlas s režimem. Roku 1987 se podílel na vzniku dokumentu Slovo ke spoluobčanům, který vyzýval lidi k občanskému postoji v každodenním životě. S Rudolfem Berezou vyzvali Gustáva Husáka otevřeným dopisem k abdikaci a podali trestní oznámení za velezradu na Vasila Biľaka. 

Dva roky před revolucí na prvního máje v Olomouci vystoupili s transparentem „Charta 77 vybízí k občanské kuráži“. O všech akcích informovaly západní rozhlasové stanice. V lednu 1989 se stal Tomáš Hradílek mluvčím Charty 77. Byl mnohokrát zadržen a několikrát podmínečně odsouzen. V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské fórum v Olomouci, Praze a Ostravě. 

Tomáš Hradílek při zakladani Občanského fóra Činohernim klubu 19. listopadu 1989. Zdroj: archiv pamětníka
Tomáš Hradílek při zakladani Občanského fóra Činohernim klubu 19. listopadu 1989. Zdroj: archiv pamětníka

Po roce 1989 se věnoval vrcholné politice - do roku 1992 byl poslancem Federálního shromáždění, v roce 1990 krátce ministrem vnitra. Roku 2017 držel osmnáct dní hladovku proti kandidatuře Miloše Zemana na post prezidenta. Vadilo mu, že účelově rozděluje společnost. Hladovku ukončil až na nátlak rodiny a veřejnosti, kvůli svému zdravotnímu stavu. V roce 2022 byl jedním z návštěvníků, kteří se zúčastnili otevření Institutu Paměti národa. 

V centrální části krytu je také stále možné zhlédnout průřez toho nejzajímavějšího ze sbírky Paměti národa – výstavu doplňují velkoformátové projekce archivních fotografií obohacené originálním zvukovým designem. Databáze Paměti národa je jedna z největších v Evropě, čítá přes patnáct tisíc svědectví a je stále rozšiřována.

Olomouckou expozice Institutu Paměti národa najdete v bývalém protiatomovém krytu v Bezručových sadech. Foto: Paměť národa
Olomouckou expozice Institutu Paměti národa najdete v bývalém protiatomovém krytu v Bezručových sadech. Foto: Paměť národa
Kryt civilní obrany byl vybudován po 2. světové válce jako velitelství Civilní obrany okresu Olomouc, pro krizové situace (například při hrozbě úderu zbraněmi hromadného ničení). Výstavba probíhala v letech 1953 až 1957. Kryt má dvě patra a je členěn na celkem 39 místností. Měl ukrývat přibližně 85 osob Štábu civilní obrany, kteří by se do něj přesunuli v případě hrozícího mezinárodního konfliktu.

Kryt nabídne promítání dokumentů i divadelní představení 

Nejen pro ty, kteří už institut v uplynulém roce navštívili, přibudou novinky. Nově se institut stane součástí doprovodného programu festivalu dokumentárních filmů AFO, jenž  má v Olomouci dlouholetou tradici. Bude zpřístupněno první patro krytu, kde najdete zajímavou instalaci fotografií. Ti, kteří nestihli navštívit inscenaci Divadla na Cucky Vstup zakázán, budou mít na jaře jednu z posledních příležitostí. 

„Započali jsme také zajímavou spolupráci se studenty Gymnázia Paměti národa a spolupráci v tuto chvíli rozjíždíme i se studenty Muzejní pedagogiky Univerzity Palackého,“ uvedl Petr Zavadil, ředitel Paměti národa Střední Morava. Přiblížit moderní dějiny mladé generaci se snažíme dlouhodobě. Expozice je přístupná i školním kolektivům, které se mohou zúčastnit zážitkových workshopů.

Další novinkou budou pravidelná promítání čtyř dokumentů z dílny Paměti národa, která se budou konat v centrální části krytu vždy v pátek a neděli. Soboty budou nadále patřit výběru toho nejlepšího, co Paměť národa natočila.

V květnu chystáme již tradiční Běh pro Paměť národa v Olomouci. Letos proběhne osmý ročník.

Zveme Vás na 8.ročník Běhu pro Paměť národa!

Běh se bude již tradičně konat ve Smetanových sadech a to v sobotu 20.května od 8:30 hodin. Start i zázemí pro běžce bude u sbírkových skleníků Flory a na výběr bude několik možností tras - 5km, 10km, pro týmy štafeta (4x 2,5km). Zkrátka nepřijdou ani děti - pro ty nejmenší jsme připravili dětský závod na 200 m, pro větší děti bude možnost závodu na 1km. Pojďte si užít výjimečnou společenskou akci, udělejte něco pro sebe a podpořte dobrou věc. Více informací najdete na: https://www.behpropametnaroda.cz/olomouc/

Paměť národa Střední Morava už od roku 2017 plní své poslání také v Olomouckém a Zlínském kraji. Díky důvěře našich partnerů a příznivců dokumentujeme vzpomínky pamětníků událostí 20. století, vyprávíme jejich příběhy veřejnosti a vzděláváme mladou generaci i pedagogy. 

Pokud máte ve svém okolí někoho, jehož životní příběh určitě stojí za to zaznamenat, neváhejte a kontaktujte naši produkční Jitku Andrysovou: jitka.andrysova@postbellum.cz.