Jeruzalém - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše dnes agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.
Navrhovaná změna se týká jednoho z nejspornějších bodů reformy - výběru a jmenování soudců nejvyššího soudu. O složení nejvyššího soudu by měla rozhodovat komise, ve které by podle nového návrhu měla mít vláda o něco menší vliv. Nový návrh počítá s tím, že by v jedenáctičlenné komisi zasedali tři ministři a tři poslanci z vládní koalice. Dále by jejími členy byli tři soudci a dva opoziční poslanci.
Netanjahu a jeho spojenci označili změnu za "podanou ruku všem, kterým záleží na národní jednotě". Proti změnám v justici již několik týdnů protestují desítky tisíc Izraelců, kteří vyjadřují obavy o budoucnost izraelské demokracie. Podle nich změny justičního systému nadměrně zvýší vliv vlády na soudy. V sobotu 11. března proti reformě v Izraeli demonstrovalo podle deníku Haarec dokonce půl milionu lidí, a protesty se tak staly největšími v historii země.
Středolevicová opozice nový návrh i nadále odmítá. "Toto není kompromis, ale nepřátelské převzetí justice ze strany politiků," uvedl bývalý premiér Jair Lapid. Ten také oznámil, že opoziční zákonodárci podají k nejvyššímu soudu návrh na přezkum reformy, pokud ji parlament schválí.
Podle izraelského tisku změnu odmítají i někteří koaliční poslanci a představitelé, kteří ji považují za ústupek.
Hledání kompromisu v reformě soudnictví podpořil při nedělním telefonátu s Netanjahuem i americký prezident Joe Biden. Izraelský premiér následně uvedl, že většinou zákona se bude parlamentu zabývat až po dubnové přestávce.
Netanjahu, který čelí třem procesům kvůli korupci, tvrdí, že jeho cílem je vyvážit dělbu moci, narušenou prý politizací soudnictví. Za sebou má spolu se svými nábožensko-nacionalistickými koaličními spojenci parlamentní většinu, ale jeho reforma soudnictví vyvolala obavy doma i v zahraničí. Jak změny směřují k ratifikaci, protesty eskalovaly, což ovlivnilo ekonomiku, včetně propadu měny. Od některých vojenských záložníků zazněly hrozby, že budou ignorovat povolávací rozkazy. Prezident Jicchak Herzog vyzval k odložení změn a ve středu představil alternativní plán, který ovšem premiér odmítl.
