Banská Štiavnica není na začátku dvacátého století místem, které by oplývalo bohatstvím. A navíc nemanželská dcera: to v tomhle kraji nedělá dobrotu. Není proto překvapením, že když se Annina matka vdá, otčím se jí kouká co nejrychleji zbavit. Inzerát hledající šikovnou služku do panského domu se tak přímo nabízí. A film Služba má založeno na námět.

Anně je teprve dvanáct, jenže její matka ji měla za svobodna. Všichni se tak na ni dívají tak trochu mezi prsty. Když se pak Annina matka vdá, její nový manžel, vdovec, přivede do chalupy své děti. Anka se tak stává pátým kolem u vozu. Otčím jí dává dost jasně najevo, že v jeho nové rodině nemá místo. I tak je ale pro mladinkou dívku naprostým šokem, když najednou musí akceptovat otčímovo rozhodnutí stát se služkou v domě vysokého státního úředníka. Navíc v Praze, která je pro ni nepřekonatelně daleko. Když nasedá na povoz směrem k nádraží, tuší, že svou matku již nikdy více neuvidí.

Nesmrtelný císař, co není nesmrtelný

Dějiny na počátku dvacátého století doslova vřou. František Josef I. je již na trůnu pár desetiletí, a tak se pro mnoho lidí zdá, že tenhle stav je neměnný. Jedním z nich je i vysoce postavený rakousko-uherský úředník, do jehož domu vyděšené děvče po dlouhé cestě dorazí. Je najednou sama, daleko od svých blízkých, ve městě, které nezná a které ani nebude mít šanci poznat. Její život se totiž smrskne na službu během každodenního života panstva. Ráno musí ustlat, vyvětrat a vynést nočníky. Pak ji čeká snídaně a den za dnem pokračují skoro stejně. Panská dcera Rézi je trochu jiný oříšek, rodiče ji vedou velmi přísně, chtělo by se říct drezírují. A tak si čas od času vztek vybije na služebných. Mladičká Anna je ideální objekt.

Věci se ale začnou postupně měnit. Rézi se musí podvolit dohodnutému sňatku. Je z něj sama dost vyděšená, navíc vůbec neví, co mám od první noci s mužem čekat. A tak pověří Annu zvláštním úkolem: zjistit, jaké to je. Ta ví, kam zajít a tak to – těžko říct proč – pro Rézi udělá. Řekne jí, že se to dá přežít. Následující názorná ukázka pak Rézi celkem uklidní. Jenže už svatební noc naznačí, že tohle manželství úplně šťastné nebude. Svatební cesta je pak pro Rézi trochu utrpením, a tak je příjezd novomanželů vše, jen ne veselý. Vztah Anky s Rézi se najednou začíná proměňovat.

Ovšem zhruba tou dobou naberou dějiny ďábelské tempo, následník trůnu Ferdinand D´Este je zavražděn v Sarajevu a Evropa se ocitá na prahu války. Války, která zdaleka překoná vše, co do té doby lidstvo zažilo. Rézi málem zemře při porodu dcery, ale právě narozené dítě se stane pro obě ženy celkem vítanou záminkou – mohou být spolu téměř pořád, aniž by to někomu přišlo zvláštní. Jenže vše se začne komplikovat. I když válka zuří daleko, nedostatek vlastně všeho se dotkne i Prahy. Navíc Rézin manžel dostane povolávací rozkaz. A přes všechno Rézino a Ančino čarování se vrátí, ovšem zmrzačený. Zdaleka nejen fyzicky.

Barvitost všedního života

I když to zní možná neuvěřitelně, příběh Anny si scenáristka (a autorka knižní předlohy) Hana Lasicová, dcera známého slovenského herce Milana Lasicy a Magdy Vašáryové, nevymyslela. Anna skutečně žila, byla její tetou Ankou, která vychovala její matku. Skutečný příběh má ale háček, Anka se nezamilovala do dcery pánů, ale jejich syna. Čímž se také lépe vysvětluje, jak přišla k nemanželské dceři. Ovšem Lasicová scénář s režisérkou Marianou Čengel Solčanskou trošku upravily. Dostaly tak prostor rozehrát zajímavý příběh lesbické lásky na zajímavých kulisách konce Rakouska-Uherska a První Republiky. Šancí bohužel pohříchu promarněnou.

Film Služka mnohem více než na příběh sází na vyprávění pomocí obrazů. Monotónnost každodenního života, v němž čas jako by neubíhal, spíše se jen trochu plazil kupředu, je až ubíjející. Oč pomaleji se ale odvíjí příběh, o to barvitější fresky sleduje divák v obrazech. Až pitoreskní barevnost a honosnost panských pokojů plných světla je střídána s příhodně šedým a tmavým světem služebnictva. Rudě červené zakrvácené prostěradlo vypadá najednou v přítmí prádelny šedě a snaha služky o jeho vyprání bezvýchodně.

Aby barvitosti nebylo málo, přidá se do všeho celkem slušná dávka sexu a nechybí nahé scény. I když zejména fanoušci Ani Geislerové budou v tomto směru poněkud zklamaní. Ale přiznejme, že Daně Droppové hrající Anku nahota vážně sluší. Právě ona, společně s Radkou Caldovou, podala herecky zajímavý výkon. Jistě, Karel Dobrý v roli pána domu předvádí svůj vysoký standard, Vica Kerekeš se ale drží hodně zpátky a Geislerová vlastně jako by nevěděla, co si s rolí počít. Její odměřenost není úplně uvěřitelná.

FILM: SLUŽKA

Režie: Mariana Čengel Solčanská
Scénář: Hana Lasicová, Mariana Čengel Solčanská; knižní předloha: Hana Lasicová
Střih: Ondrej Azor
Kamera: Laco Janošťák
Hudba: Vladimír Martinka
Účinkují: Dana Droppová, Radka Caldová, Anna Geislerová, Vica Kerekes, Karel Dobrý, Zuzana Mauréry, Cyril Dobrý, Lukáš Pelč, Marko Igonda, Cyril Dobrý, Lukáš Pelč, Peter Nádasdi, Vilma Frantová
www.cinemart.cz

PŘEHLED RECENZE
Příběh
3
Herecké výkony
6
Vizuální zpracování
8
Hudba
4
recenze-film-sluzkaNázev filmu Služka by mohl nalákat do kin i fanoušky drsnějšího sexu. Ale ačkoli toho je v česko-slovenském snímku na naše poměry dost, asi by byli zklamáni. V tomto případě jde o příběh inspirovaný skutečným životem tety Anky, která vychovala maminku Hany Lasicové, Magdu Vašáryovou i její sestru. Ovšem příběh trochu upravený. A tak se mladičká služka ze Slovenska zamiluje do panské dcery a prožije značně nepravděpodobný románek. Ovšem příběh není ve filmu Služka tím hlavním. Snímek mnohem více sází na ohromující vizualitu, barvité kulisy, jejichž zvláštnost je zdůrazněna až ubíjejí monotónností každodenního života bohatých měšťanů i jejich služebnictva. Aspoň ty tělesné tresty, kdyby přibyly. Služka je prostě snímek, v němž čas téměř neubíhá. A vlastně spoustu příběhů si může divák dotvořit ve své fantazii. Času má na to dost.