Jak v krizi pomoci českému sportu? Je třeba reformovat Národní sportovní agenturu, pomoci mohou i obce, zní ze sportovního prostředí

Český sport se potýká s krizí nebývalých rozměrů. Růst cen energií a dalších nákladů uvrhnul řadu tradičních sportovních klubů a oddílů do situace, která je nutí přijímat nepopulární rozhodnutí jako je omezování vytápění či navyšování příspěvků a plateb členů. Představitelé klubů se shodují, že jedním z hlavních viníků je Národní sportovní agentura, jejíž podpora je ve většině případů velmi chaotická a nekoncepční. Problém s financováním je však komplexnější – částečně jej lze hledat i na úrovni obcí a jejich omezených možností, jak „svým“ klubům v krizi pomoci. Před krizí se totiž mnohá z měst uchýlila k nulové toleranci hazardních her, což znamená výpadek až desítek milionů z daňových příjmů, jež dříve plynuly právě i do místního sportu. Na druhé straně pak stojí příklad středočeského Kladna, kde se sport daří podporovat i navzdory energetické krizi.

Pražský volejbal bojuje o přežití

S finančními problémy se v důsledku ekonomické krize potýká například pražský volejbalový areál Beach Braník, který je domovem TJ ABC Braník, klubu s více než stoletou tradicí. Klub má na sedm stovek členů a spravuje jeden outdoorový a jeden indoorový komplex.

Podle vedení ABC Braník je současná krize existenčním rizikem – nejen pro samotný klub, ale i pro tuzemskou sportovní komunitu. „Situace v oblasti sportu je vysoce alarmující. Osud sportovního prostředí není v našich rukou, ale v rukou obchodníků s energiemi a naší vlády v návaznosti na finanční pomoc. Sport prochází velmi těžkým obdobím, po covidu přišla rána v podobě nárůstu cen energií, byť pochopitelně chápeme, že sport není jediným postiženým odvětvím,“ říká pro INFO.CZ Jakub Lébl, majitel areálu Beach Braník a předseda Pražského volejbalového svazu

Podle Lébla by ideální formou pomoci byla pomoc s úhradou nákladů za energie – a je jedno, jestli formou dotace, zastropováním cen pro nestátní neziskové organizace, anebo jinou formou příspěvku. „Nás jako sportovní prostředí zajímá stabilita, koncepce rozvoje investic, oprav a údržba sportovišť,“ podotýká Lébl. Nepostradatelným partnerem je pro sportovní kluby a organizace jednak stát prostřednictvím Národní sportovní asociace (NSA), ale i obce, na jejichž území kluby působí.

České Budějovice se snaží, ale stále je co zlepšovat

Branický klub není ani zdaleka jediný, kdo současné hrozbě čelí. Se stejnými komplikacemi se potýká i další volejbalový klub s bohatou historií působící v jižních Čechách, tamní VK Jihostroj České Budějovice přitom patří mezi vůbec nejúspěšnější volejbalové kluby v Česku, o čemž svědčí i účast jejich svěřenců na mezinárodním Final Four Poháru CEV nebo skupinové fázi Ligy mistrů.

„Určitě bychom přivítali hlavně větší jistotu z hlediska dlouhodobější perspektivy financování. Například jen velmi těžko zaměstnáte v klubu kvalitního člověka, když mu nemůžete nabídnout jistotu v dlouhodobějším horizontu než na jeden rok,“ komentuje situaci Robert Mifka, generální ředitel VK Jihostroj České Budějovice. „Pro právě probíhající sezonu samozřejmě v souvislosti s celkovou složitou ekonomickou situací z veřejných z rozpočtů i pro nás ubylo, nicméně cítíme, že současné vedení města i kraje má zájem podporovat sport a snaží se nám způsobené ztráty z části kompenzovat. Co se týká podpory od státu, z programu Můj klub se nám oproti minulým rokům podpora ponížila o pár set tisíc korun,“ dodává ředitel. Klub přitom v současnosti spoléhá na kombinovaný model financování. 60 % rozpočtu tvoří vlastní zdroje a investice ze soukromého sektoru, zbylých 40 % připadá na veřejné rozpočty.

sinfin.digital