22°C
Facka Willa Smitha, která přistála na tváři herce a komika Chrise Rocka za vtip na adresu Smithovy ženy. Omyl se záměnou obálky, kdy u vítězného filmu byl na místo Moonlightu chybně vyhlášen La La Land. Pokud jsou Oscaři pro něco v posledních letech pamatováni, jsou to kontroverze, různá pochybení, která se s nimi pojí. Jinak se potýkají s úpadkem sledovanosti, od extrémně úspěšného ročníku v roce 1998 se sledovanost za víc než dvě dekády propadla o více než osmdesát procent. Jedno z řešení mělo být, že Akademie bude inkluzivnější, a tak se otevřela novým členům a členkám různého věku, etnika i orientace, a to i s ohledem na kritiku OscarSoWhite, která se roku 2015 začala šířit na sociálních sítích. Letos kritické hlasy zaznívaly znovu, protože byli opomenut afroameričtí tvůrci i tvůrkyně, herci a herečky, protože i u nás do kin uvedené snímky jako Válečnice, Spravedlnost pro Emmetta Tilla či Nene nebyly na nic nominovány, přestože ostatní oenění (BAFTA, Zlaté glóby) je neignorovaly.
Kulový Blesk: Příliš bílí Oscaři 2023? Vítěz představuje zlom pdc, klb, Jiří Marek
Statistika nuda je...
Přesto s sebou udílení přineslo několik prvenství, co se týče pozitivní reprezentace etnických anebo rasových minorit. Ruth E. Carterová, která si převzala sošku za kostýmy pro Black Panther: Wakanda Forever, se stala vůbec první černoškou, která má dva Oscary. Doplňují ji pouze její mužští kolegové: Denzel Washington, Russell Williams, Mahershala Ali a Willie D. Burton. Hlasy, že Oscar je až moc bílý, se i tak zdají opodstatněné v kontextu toho, že bezmála stoletou historii bylo předáno přes tři tisíce pozlacených plešounů, ale černoši a černošky jsou držitelé pouze zhruba dvou desítek.
A když jsme u psaní anebo přepisování historie, několik dalších statistických údajů. Brendan Fraser, který byl oceněn za hlavní herecký výkon v rozporuplně přijímané Velrybě, je prvním Kanaďanem, který má hereckého Oscara. A Ke Huy Quan a Michelle Yeoh, ocenění za nejlepší vedlejší mužský a za hlavní ženský herecký výkon, jsou prvním Vietnamcem, respektive první malajskou ženou se soškou s pět a devadesátiletou historií na křížku. Duo Danielů, Kwan a Scheniert, jsou pouze devátými filmaři, jimž se podařil tzv. hattrick, tj. mají Oscara za film, režii a scénář za Všechno, všude, najednou. A jsou v pořadí třetí dvojicí, která má režijní sošku, po Jerome Robbinsovi a Robertu Wiseovi (za muzikál West Side Story) a bratrech Coenových, Joelovi a Ethanovi (za anti-western Tahle země není pro starý). Kwan je navíc prvním čínským držitelem scenáristického Oscara. Hattrick, i když jiného rázu, má na svém kontě i mexický tvůrce Guillermo del Toro, který je prvním člověkem s Oscarem za film a režii (obojí za thrillerovou melodramatickou fantasy Tvář vody) i animovaný dlouhometrážní snímek (letošní protiválečný a protifašistický Pinocchio o přijímání jinakosti i smrti jako součásti života).
Všemu vytváření zdání mezinárodnosti a jednoho filmového světa navzdory bylo pro docela rychle odsýpající večer příznačných několik opomenutí. Bylo to také prve v historii, kdy snímky, které získaly Glóby (Spielbergovi semi-autobiografičtí Fabelmanovi, Víly z Inisherinu uznávaného dramatika Martina McDonagha), nemají ani jednoho Oscara. Podobně biografický Elvis, který měl osm nominací včetně hlavní, a Tár se šesti nominacemi zůstaly bez cen. Neúspěch platí i pro českou stopu na Oscarech: ačkoliv adaptace/parazitování na slavné předloze Na západní frontě klid získalo čtyři Oscary (mezinárodní film, kamera, výprava a vzhledem ke konkurenci překvapivě hudba), ani jeden nebyl pro české tvůrce a tvůrkyně. Masky Lindy Eisenhamerové neobstály před tlusto-oblekem Brendana Frasera ve Velrybě, Viktor Prášil a jeho kolegové byli předstiženi stíhačkami z Top Gun: Maverick a Kamil Jafar s Viktorem Müllerem se mohli jenom dívat, jak se jejich šance potápí v hlubinách, do nichž se zanořil za triky oceněný druhý Avatar: The Way of Water.
Nejoceňovanější film všech dob
Nemělo by se opomenout jedno pozoruhodné prvenství: Všechno, všude, najednou se stalo nejoceňovanějším filmem všech dob. Nikoliv na Oscarech, protože z jedenácti nominací má sedm cen (film, režie, původní scénář, hlavní ženský a vedlejší mužský a ženský herecký výkon, střih), ale celkově: zatímco dosavadní držitel prvenství, fantasy Pán prstenů: Návrat krále, mělo přes stovku cen, obtížně zařaditelný žánrový mix Všechno, všude, najednou je na více než sto padesáti, spolu se včerejškem možná ještě víc. Někteří zahraniční komentátoři již glosují, že jde o milník, protože dosud nemělo Oscara sci-fi, jenže Všechno, všude, najednou se pro svou unikavost dost těžko kategorizuje i jako science-fiction, protože absentuje pořádný vědecký základ a má blíže fantastice s paralelními vesmíry a co kdyby časovými liniemi a variantami.
Přesto v mnoha ohledech vyčnívá, protože nezapadá do představy o oscarovém vítězi. Snímek byl premiérován před rokem, zatímco se za oscarovou sezónu považují poslední měsíce v roce, protože titul zůstává v lepší paměti. Jde o zcela původní dílo, které nevychází ze známé značky, zejména není adaptací uznávané předlohy, jako tomu bylo letos u kýčovin Chlapec, krtek, liška a kůň (nej. krátkometrážní animovaný film a Na západní frontě klid jako nej. mezinárodní film). Nezaštiťuje se tím, že by šlo o skutečný příběh, ani nejde o historickou podívanou anebo psychologické drama, byť se dva poslední žánry mísí spolu s dalšími (rodinné melodrama, kung-fu akce). Dokonce převažuje komedie, které se uznání dočkávaly leda v dobách klasického Hollywoodu, a to ještě spíše výlučně.
S ohledem na minulé ročníky se zdá, že se mění preference hlasujících. Ačkoliv se klade rétorický důraz na zážitek z kina a vůbec jejich návštěvu (nominace žebříčky návštěvnosti přepisující blockbutery Top Gun: Maverick a Avatar: Way of Water), Hlavní Oscar jde spíše nezávislým počinům, které jsou často smluvně navázány na nějakou streamovací službu (z posledních let Moonlight, Země nomádů, Coda). Důležitá je rozmanitost, a to jak v obsazení, tak i v tom, o čem a o kom se vypráví.
O ne/spokojenosti s neurážející podobou předávání, o vybraných výsledcích i o kontroverzích spojených s minulými ročníky i tím letošním si Jiří Marek povídal s Markem Slovákem v podcastu Kulový Blesk!
