Přestože je jí 66 let a mohla by si doma už několik let užívat klidu a důchodu, chodí stále do práce. Řeč je o paní Evě z Olomouce, která pracuje jako zdravotní sestra u oční lékařky.
„Práce není fyzicky náročná a jsem ráda, že mohu být mezi lidmi. Udržuji se tak i myšlenkově fit. Střídám se s kolegyní a pracuji dva týdny v měsíci. Navíc jsem ráda i za finanční přilepšení,“ shrnula žena.
Není jediná. Starobních a invalidních důchodců, kteří pracují, je v kraji rok od roku víc a tvoří už asi desetinu všech zaměstnaných.
„Počet se mezi roky 2011 a 2021 zvýšil o 187 procent,“ sdělil Jiří Frelich z olomoucké krajské správy Českého statistického úřadu.
Při sčítání v roce 2021 žilo v regionu 175 357 důchodců, z toho 29 284 bylo pracujících. Jejich podíl na celkovém počtu tak činil 16,7 procenta. O deset let dříve byl podíl pracujících důchodců na celkovém počtu 6,5 procenta.
Důvodem růstu může být podle odborníků to, že seniorů obecně přibývá, proto je víc i těch aktivních. „V kraji žilo při sčítání v roce 2011 101 647 osob ve věku 65 a více let. V roce 2021 se počet zvýšil o 30,6 procenta na 132 718,“ uvedl Frelich.
Motivací je i finanční pomoc rodině
Třeba školy seniory ochotné pracovat vítají. „Nastupují například na zástupy za dlouhodobé nemoci, mateřské dovolené či na zkrácené úvazky, které by mladí nevzali,“ nastínila krajská předsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství Eva Hrdličková.
Mnoho z těch, kteří už jsou v důchodovém věku, nejenže fyzicky mohou, ale hlavně chtějí pracovat.
„Je to i díky pokrokům v medicíně, dnešní šedesátníci jsou v nesrovnatelně lepším stavu, než byli třeba před třiceti lety,“ vysvětlil sociolog Vojtěch Bednář, podle kterého je pro penzisty lákavé si k důchodu i přivydělat.
„Roli mohou hrát úvěry či hypotéky, ale též snaha finančně vypomáhat dětem nebo vnoučatům. Pro mnoho lidí je práce rovněž symbolem jejich soběstačnosti a zapojení do společnosti,“ dodal.
Už ne jen vrátní, firmy chtějí využít zkušenosti
Zda senior zůstane ekonomicky aktivní, ovlivňují podle sociologů též pracovní zkušenosti či zařazení.
„Zahraniční studie ukazují, že v porovnání s lidmi v důchodovém věku, kteří měli pracovní kariéru na nižší profesní úrovni, mají důchodci s vysokým profesním statusem lepší možnosti získat zaměstnání,“ řekla Beatrice Chromková Manea z katedry sociologie Ostravské univerzity.
Zdaleka tak nejsou seniorům nabízeny jen pomocné práce ve výrobě, místa vrátných, uklízeček nebo babiček k dětem. Stále více firem mezi nimi hledá odborníky, kteří by jim pomohli udržet výrobu, služby či provozy.
Každý devátý senior podle statistik pracuje ve zdravotnictví a sociálních oborech a každý desátý v oblasti vzdělávání, v provozu, výrobě či službách, kde je potřeba nasadit více fyzické síly i obratnosti.
Sociolog Bednář souhlasí, že jednoznačným přínosem při zaměstnávání seniorů jsou jejich zkušenosti. „Najde-li se jim vhodné místo a uplatnění, mohou se podělit o znalosti a nabídnout expertizu. Často rozumí nástrojům a technologiím, jež se ‚mladí‘ teprve učí,“ doplnil.
Hranice řádného důchodu už se blíží 65 letům
Nevýhodu naopak vidí v možném kolísavém výkonu, častější nemocnosti či problematickém učení novým věcem.
„Nicméně tato negativa je možné vyvažovat správným nastavením práce, zapojením do vhodných činností i kvalitní organizací a podporou,“ podotkl Bednář.
Počet pracujících nad 65 let se za posledních deset let znásobil v rámci celého Česka. Za růstem je kromě stárnutí společnosti i posouvání věkové hranice pro nástup do penze.
Ta se pro lidi narozené mezi lety 1936 až 1971 každý rok zvyšuje o několik měsíců až do maxima, jež je zatím stále 65 let, u žen se ale i snižuje dle počtu vychovaných dětí. Muži už letos odchází do řádného důchodu v 64 letech, což se promítá do ochoty protáhnout si zaměstnání.
