David Stoklas | Články / Reporty | 12.03.2023
Skrz hněvivé grimasy cedit úsměvy. V úzkosti hledat východiska, v beznaději vykoupení a být tím vším pohlcen. Preoccupations se po šesti letech vrátili do Prahy.
Být na turné několik týdnů a nedat to na sobě znát, to není jen tak, jenže hned zkraje frontman Preoccupations Matt Flegel do mikrofonu zařval, že se jedná o poslední štaci téhle šňůry. Úlevu vystřídala dravost a můj strach z toho, že by to mohli odfláknout, zmizel s prvními údery do strun baskytary. Nasadit bajonety! Když přeložíme první song z jejich poslední desky Arrangements a zároveň otvírák setu.
Vellocet Roll tentokrát hráli v plné sestavě. I se ságem. Kytarová stěna, co místy shoegazeově zvonila do obitých zdí, vybuzená basa a mezi těmito vlnami naléhavý vokál. Oproti studiovkám, kdy jednotlivé nástroje tvoří spíš jednotlivé nitě běžící vedle sebe, někdy mezi sebou, je jejich živák vždy mohutný chuchvalec. „Si na konci nebo chceš vidět víc?“ Pak nastal čas na „krále Preoccupations“, jak je superlativně uvedl František Převorovský.
Nové skladby byly spíše intermezzem a čekáním na ty staré. Arrangements není špatná deska a možná to bylo tou nedočkavostí, ale energie z kanadské kapely, i z prostoru pod nimi, byla cítit až při obligátních věcech jako Bunker Buster nebo Memory. Nevděčná práce nosit nový materiál, když všichni čekají na to, co slyšeli stokrát. Nicméně na novince stále drží úzkostnou linku a zabývají se podobnými problémy do zblbnutí, což je možná dáno i tím, že Flegel prý nahrával vokály ve sklepě bez oken, zato se šváby.
Když se to ale potkalo, bylo to intenzivní. Skladby plné deziluze, rezignace a úzkosti. Flegelovy basové linky, typicky hrané v horních polohách krku, doplňoval svým černokněžnickým chraplákem a slova, co mu šla z hrdla, uváděla do transu a působila bolest. A Mike Wallace standardně dohrál koncert bez trička a údery do bicích provázel pološílenými grimasami. Slovo tíseň je dneska nadužívané. Asi proto, že v ní jsme.
Preoccupations (can) + Vellocet Roll
11. 3. 2023 Underdogs‘, Praha
foto © Tereza Kunderová
Julia Pátá 27.05.2024
Moje pozornost se přesune na jméno Elliotta Smithe. Místy je překrývá bledě modrý fender, který jemnými arpeggii a ojedinělými akordy objímá ambientní podkres.
Kryštof Kočtář 26.05.2024
„Na cos to sakra přišel? Už zvukovka mi málem urvala hlavu!“ vítal mě před koncertem RuinsZu v Paláci Akropolis známý. Tedy alespoň myslím.
Kryštof Kočtář 21.05.2024
Drnčivé legato niněry, bezpočet fléten sytících sál tančivým pískáním, ale také všemožné samply a moderní elektronika. V nové Melodce.
Marek Hadrbolec 20.05.2024
Ticho nikdy není tak hlasité, jako když Jesse Shreibmann zkříží paličky nad hlavou před dalším úderem do bicích.
Michal Smrčina 19.05.2024
Show je vizuálně strohá, blikačky, nic moc navíc, Brown má specifické charisma a pozornost poutá sám o sobě.
Jakub Veselý 06.05.2024
Počas koncertu Ctib prezentoval myšlienku o skutočnej definícii punku, polemiku o o význame životného štýlu, ktorý nedefinuje len tvrdá hudba.
Marek Hadrbolec 02.05.2024
Raein se před Kabinetem Múz pomyslně svlékají donaha a dávají se všanc. Lidi se nedočkavě chytají cizích slov a známých melodií.
Eva Karpilovská 29.04.2024
Britský písničkář Declan McKenna se po dvou letech vrátil do Prahy, s rozrostlou kapelou zahrál tentokrát v prostorném holešovickém klubu SaSaZu.
Alžběta Sadílková 28.04.2024
Koncert Still House Plants se odehrál jen pár dní poté, co si jejich nejnovější deska na serveru Pitchfork vysloužila označení Nejlepší nová hudba.
Filip Peloušek 28.04.2024
Příběh vyprávěný mezi písněmi je temnější a temnější. Oči mi jen těkají mezi drobnou zpěvačkou naprosto ponořenou do hudby a panoramatem města za ní.