DISKUZE: Bývalé archivy KGB na Ukrajině odkrývají svědectví

Diskuzní večer proběhl v Knihovně Václava Havla za účasti hostů z Ukrajiny – Anatolije Chromova a Andrije Kohuta. Moderoval historik ÚSTR Adam Hradilek. (foto Anna Chlebina – ÚSTR)

Českoslovenští občané se setkávali s represemi totalitních režimů nejen na svém, ale i na cizích územích. Hodně jich například koncem třicátých a na začátku čtyřicátých let minulého století skončilo v sovětských táborech nucených prací, nebo dokonce na tamních popravištích. Svědectví o tom nám mohou dát archivy v bývalých zemích Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Že by to byly archivy přímo v Rusku je a nejspíš dlouho bude nemyslitelné, nicméně velkou nadějí, že se k této problematice něco blíž dozvíme, skýtají archivy na Ukrajině.

A ty již několik let taková svědectví vydávají. Ústav pro studium totalitních režimů spolupracuje již s několika ukrajinskými archivy, výsledkem je pak projekt Čechoslováci v Gulagu, jehož výkladní skříní je stejnojmenná webová prezentace. Ve čtvrtek 9. března 2023 proběhla v pražské Knihovně Václava Havla další z akcí tohoto projektu – diskuze Archivy KGB na Ukrajině, v níž vystoupili vedle pracovníků projektu Čechoslováci v Gulagu i jejich ukrajinští partneři – ředitel Archivu Služby bezpečnosti Ukrajiny Andrij Kohut a ředitel Archivní služby Ukrajiny Anatolij Chromov. O shrnutí probíraných otázek v diskuzi jsme požádali vedoucího tohoto projektu Adama Hradilka:

Co ukrývají bývalé archivy KGB na Ukrajině o Československu a našich krajanech perzekvovaných v Sovětském svazu?

S ohledem na omezený přístup k dokumentům sovětských bezpečnostních složek v Rusu, představují archiválie uložené na Ukrajině unikátní zdroj poznání zejména k tématu represí krajanů a československých občanů na území Sovětského svazu, ale i činnosti sovětské bezpečnosti a jejím aktivitám jak v rámci SSSR, tak vůči cizím státům, Československo nevyjímaje. Zkoumané materiály jsou uloženy nejen v centrálních státních archivech v Kyjevě, ale i v oblastních pobočkách Archivu bezpečnostní služby Ukrajiny a Státního archivu. V jednotlivých pobočkách vedeme s ukrajinskými partnery rešerše a následnou digitalizaci.

Co se v nich podařilo nalézt historikům Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s ukrajinskými partnery?

Naším dosavadním primárním zájmem bylo získat osobní spisy obětí sovětského režimu z důvodu historického výzkumu rozsahu a charakteru represí vůči krajanům, ale i s cílem předat příbuzným obětí získané informace. Od té doby se Ústavu pro studium totalitních režimů podařilo získat přes jeden milion stran dokumentů. Jedná se mimo jiné o tisíce spisů vedených na krajany postižené represemi ze strany Sovětů ve dvacátých a třicátých letech, tisíce vyšetřovacích spisů uprchlíků z nacisty okupované Evropy včetně Československa, kteří byli v průběhu války zatčeni a vězněni na sovětském území, či množství dokumentů k poválečné sovětizaci Podkarpatské Rusi a invazi do Československa v roce 1968.

Jak se pracuje historikům a archivářům na Ukrajině během ruské agrese?

Archivy v okupovaných oblastech jsou nedostupné a osud uložených dokumentů je nejasný. Někteří z našich kolegů, zejména ženy a děti, museli opustit v důsledku války své domovy, další brání vlast proti ruskému agresorovi se zbraní v ruce. Jeden z nich, nasazený v bojích u Bachmutu je již několik měsíců nezvěstný. O to více si vážíme obnovené spolupráce a pokračujícího výzkumu a digitalizace v archivech, které sice nejsou bezprostředně ohroženy, ale pokračují v práci přes neustálou hrozbu raketových útoků, výpadky elektřiny a dodávek tepla.

Děkujeme za rozhovor.

O tematiku byl mezi veřejností velký zájem (foto Petr Kalaš – Knihovna Václava Havla)

● ● ●

Během diskuzního večera v Knihovně Václava Havla byl také oficiálně spuštěn Digitální archiv dokumentů NKVD/KGB k československé historii, který vznikl ve spolupráci s kolegy z Katedry kybernetiky Západočeské univerzity v Plzni. Příslušné stránky jsou dostupné na adrese archivkgb.zcu.cz.

Připravil MARTIN VACEK