Nenechme se mýlit zjednodušenými šablonami literární či divadelní historiografie; drama bylo kdysi jistě manifestací nového směru – realismu na českém jevišti, ale Stroupežnickému v něm nešlo o veristickou kopii skutečnosti a jeho metoda nebyla fotografickou nápodobou (jak bylo později podkládáno a vytýkáno realistům a naturalistům).
Panoptikum charakterů
Ve svém dramatu napsal postavy odpozorované ze života, ale dotvořené do lidských typů se značnou mírou nadsázky. Stejně tak stylizovaný byl i dialog: jihočeské nářečí dramatik použil k modelaci replik, odstínění situací a charakteristice postav. Režisér Martin Františák uchopil předlohu s plným pochopením pro tento přístup, který podtrhl a dále rozvinul.
