Na úřad zamířila například i Vlasta z Olomouce, která je už pět let v důchodu.

„Živnost jsem měla pozastavenou, nechávala jsem si ji, kdyby náhodou někdy zase byla potřeba. Datovým schránkám vůbec nerozumím, jsem stará škola. Nemám chuť se s ní učit pracovat a ani nechci s její obsluhou otravovat dceru nebo syna. Podle mého má smysl u těch, kteří podnikají a potřebují komunikovat s úřady,“ zdůvodnila sedmašedesátiletá žena zrušení živnosti.

Zdaleka není sama. Třeba živnostenský úřad v Olomouci zaznamenal rapidní nárůst žádostí o zrušení oproti stejnému období loňského roku.

„Od začátku ledna do poloviny února jich evidujeme 791, loni za stejné období 54,“ uvedl vedoucí živnostenského odboru Zdeněk Machalíček.

Úřad zažívá nebývalý nápor. „Snažíme se odbavit všechny klienty. Pokud je velká fronta a blíží se konec pracovní doby, nabízíme vyplnění žádosti na místě. Formulář lidé odevzdají k zaevidování na podatelnu a vyrozumění jim poté zašleme poštou,“ nastínil Machalíček.

Podobně jsou na tom i jinde. V Prostějově řešili do začátku tohoto týdne 1 083 žádostí o zrušení živnosti, loni ve stejném období jich přitom úředníci vyřizovali 44.

„Jedná se hlavně o seniory ve věku nad 65 let, kteří dlouhodobě nepodnikají. Jako důvod uvádí, že obdrželi z ministerstva vnitra přihlašovací údaje do zákonem zřízené datové schránky pro podnikající fyzickou osobu. Schránku ale nechtějí,“ konstatovala Anna Kajlíková z odboru kanceláře primátora.

Čekací doby jsou až dvě hodiny

Prostějovský živnostenský úřad dokonce na webu upozornil na delší čekací doby.

„Pokud přijde žadatel o zrušení živnosti bez objednání, tak si může počkat až dvě hodiny. Doporučujeme proto se raději objednat přes rezervační systém,“ upozornila Kajlíková.

Zájem je obrovský rovněž v Šumperku či Přerově. V prvně jmenovaném městě za prvních osm týdnů letošního roku zrušilo podnikatelskou činnost 551 lidí.

„Za celý rok 2022 šlo přitom o 342 podnikatelských subjektů,“ přiblížila mluvčí Soňa Singerová. Žadatelů podle ní neustále přibývá, takže se prodlužují čekací doby na úřadě.

„V současnosti jsou až dvouhodinové,“ nastínila mluvčí s tím, že v odpoledních hodinách už kvůli počtu lidí museli na úřadě vyhlásit stop stav nově příchozím.

V Přerově k tomuto kroku zatím sáhnout nemuseli. „Přestože je živnostenský úřad v současné době značně vytížen, jsou klienti obsluhováni bez předchozího objednání, průběžně a relativně plynule. Čekací lhůty jsou v řádu maximálně desítek minut,“ sdělila mluvčí města Lenka Chalupová.

Zprávy po čase mizí a jsou brány za doručené

Na úřady v kraji se obrací ohledně zrušení i ti, kteří by jinak dál podnikali.

„Aktivně podnikající muž nám jako důvod uvedl, že odchází do předčasného důchodu, aby se povinnosti mít datovou schránku vyhnul. Původně měl v plánu ještě podnikat,“ řekl Machalíček.

Schránky musí mít nově i lidé organizovaní v nejrůznějších spolcích. Jejich představitelé jsou totiž zapsáni u rejstříkového soudu a také mají status právnické osoby. Jde přitom většinou o starší lidi, kteří nikdy neměli potřebu se státem komunikovat, například včelaře, rybáře nebo myslivce. Jediná cesta, jak se tomu vyhnout, je však odejít z příslušných funkcí.

Jakmile dojde ke zrušení živnosti, promítne se tato skutečnost do registrů a začne automatický proces znepřístupnění datové schránky. K tomu dojde v řádu několika dnů a přestanou do ní chodit zprávy, úplně zrušena ale bude až po uplynutí tří let.

Datová schránka je virtuální služba, díky níž lze komunikovat se státem elektronicky. Její využívání je ale podmíněno jistou znalostí informačních technologií a vlastnictvím počítače nebo chytrého telefonu. Což tvoří pro řadu hlavně starších lidí nepřekonatelnou překážku.

Odrazující je i to, že „datovku“ je nutné neustále sledovat, zprávy z ní totiž po třiceti dnech mizí. Navíc i když si majitel zprávu nepřečte, považuje se po deseti dnech dokument za doručený v rámci takzvané fikce doručení.

Ministerstvo vnitra rozesílá podnikatelům přihlašovací údaje k datovým schránkám ve třech vlnách, vše má být dokončeno tento měsíc.