Jan Bělíček: Jak se Evropa stala svým vlastním netvorem
„Vyhlaďte všechny ty netvory!“ – píše ve svých zápiscích obchodník se slonovinou Kurtz v dnes již kanonické novele Srdce temnoty. Tyto dokumenty pročítá po jeho smrti Charles Marlow, který se vydal šílícího Kurze najít do džunglí na řece Kongo. Joseph Conrad vydal tento text v roce 1899 a působivá próza se stala jednou z prvních literárních kritik kolonialismu a imperiálního běsnění evropských států.
Právě z této věty udělal švédský novinář a spisovatel Sven Lindqvist titul své asi nejslavnější knihy z roku 1992, která nyní v překladu Petry Hesové vychází také česky.
Čtěte také
Joseph Conrad zasadil svou novelu do Konga, protože zrůdné praktiky kolonizátorů a dobyvatelů tady přesahovaly všechny meze. Sven Lindqvist však ve své knize dokazuje, že Kongo nebylo žádnou výjimkou a naopak zapadalo do logiky tehdejšího myšlenkového mainstreamu.
Lindqvist patří mezi nejdůležitější švédské spisovatele moderní doby. Tak o něm referuje třeba jeden z nejznámějších švédských deníků Svenska Dagbladet. Po celou kariéru se pokoušel znejišťovat intelektuální předpoklady čtenářů a společně s nimi převracel i představy švédské společnosti o sobě samé. Minimálně od konce osmdesátých let se zaměřoval na dějiny kolonialismu, evropského imperialismu a rasismu a právě tato témata mu přinesla mezinárodní ohlas.
Čtěte také
Název knihy Vyhlaďte všechny ty netvory v roce 2021 využil také haitský filmový režisér Raoul Peck pro svou stylizovanou dokumentární minisérii o dějinách kolonizace a vyvražďování etnik neevropského původu. Peck ostatně Lindqvistův text ve svém díle hned několikrát cituje.
Kniha Vyhlaďte všechny ty netvory začíná jako pseudocestopis. Jeho vypravěč se nachází uprostřed saharské pouště v Alžírsku a vyráží na jih do „srdce temnoty“ afrického kontinentu. Kniha ovšem trochu klame tělem a ve skutečnosti je spíše esejistickým zamyšlením nad tím, proč 19. století ovládly myšlenky imperialismu a rasové nadvlády a jaký vliv měly zprostředkovaně i na zrůdnosti nacistického Německa. Právě v této knize snad poprvé zazní radikální teze, že holokaust a vyhlazovací tábory přímo vycházejí z kolonialismu a rasistických teorií druhé poloviny 19. století.
Čtěte také
Toto myšlenkové klima také vyostřilo brutalitu evropských kolonizátorů při podmaňování si území na africkém kontinentu i na Blízkém východě. I ti se totiž primárně řídili logikou výroku „Vyhlaďte všechny ty netvory“ pološíleného obchodníka Kurtze.
Právě v prostředí nasáklém přesvědčením o rasové nadřazenosti Západu nad všemi ostatními národy a etniky vyrůstal i mladý Adolf Hitler. „Národy tohoto světa lze zhruba rozdělit na ty, jež žijí, a ty, jež vymírají,“ prohlásil v květnu 1898 třeba britský premiér lord Salisbury. Idea ekonomického i technologického pokroku se v druhé polovině 19. století propojila s Darwinovou teorií evoluce a myšlenkou, že přírodní výběr sám o sobě určuje, jací jedinci přežijí a kteří jsou odsouzeni k záhubě.
Čtěte také
Přesně tímto způsobem si kolonizátoři a dobrodruzi vysvětlovali, proč jejich technologická převaha nenarážela na žádný významný odpor původních obyvatel, a zanechávali za sebou tisíce mrtvých.
Příběh obchodníka a kolonizátora Kurtze z novely Josepha Conrada zasazuje švédský spisovatel do poměrně pestrého dobového rámce, z nějž jasně vyplývá, že příběh Srdce temnoty rozhodně není žádnou bujnou fantazií dobrodružného spisovatele. V dějinách západní Evropy můžeme najít hned několik takových Kurtzů a hrůzy připisované belgické správě Konga rozhodně nebyly žádnou nepochopitelnou výjimkou, ale spíše brutalitou, na níž bylo lépe vidět.
Čtěte také
Podle Lindqvista měli Evropané na svých rukou hned několik vyhlazovacích tažení dávno předtím, než se Adolf Hitler vůbec narodil. Evropa chce podle něj sama sebe přesvědčit o tom, že koncentrační tábory a systematické vyvražďování lidí podle etnického klíče se z ničeho nic objevily s německými nacisty a že s koncem druhé světové války se z dějin zase potichu vypařily.
Tato představa by ulevila našemu svědomí. „Osvětim byla moderní, industriální realizace genocidy, na níž odedávna spočívala evropská nadvláda nad světem,“ píše Sven Lindqvist v textu z roku 1992. Tato slova je i po třiceti letech od jejich vyřčení stále těžké strávit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
