Šampionát nejrychlejších vozů na světě, Formule 1, nabízí pohled do budoucnosti automobilismu. Světové automobilky, které se na šampionátu podílejí, totiž její ekosystém využívají jako „Petriho misku” pro inovace. Ty se pak velmi často dostávají i do běžného provozu, i když se zpožděním.
Příkladem je rekuperace kinetické energie známá pod zkratkou KERS (z anglického Kinetic Energy Recovery System). Systém byl ve světě formulí představen v roce 2009 a slouží k zachycení energie, která se vytváří při brzdění formule. Ta se následně využívá při pohonu vozu, čímž se snižuje spotřeba paliva. Podobná technologie se postupně začala používat i v klasické dopravě, na některých místech už dnes jezdí autobusy s technologií založené na KERS.
Dalším zdárným příkladem inovace je aktuálně používaný zdokonalený hybridní motor z roku 2014, který odstartoval éru dominance Mercedesu a sedminásobného mistra světa Lewisa Hamiltona. Motor je nyní běžně dostupný i v osobních automobilech.
I proto část motoristického světa s napětím očekává každý nový ročník šampionátu F1. Nejbližší výrazná inovace se očekává v roce 2026, kdy F1 představí pohon na syntetická paliva. Podle již otestované teorie se syntetické palivo vyrábí z vodíku a CO2. Pokud se při výrobě vodíku použije elektřina z obnovitelného zdroje a CO2 se získá třeba z okolního vzduchu nebo z průmyslového prostředí, syntetické palivo je v zásadě bezemisní. Navíc, syntetické palivo by mohlo být použité jako přímá náhrada za fosilní paliva, která se používají dnes, a to i v běžně dostupných autech.
Mise: Záchrana spalovacího motoru
Na tuto teorii se spoléhají i ve Formuli 1. Společně se saudskoarabskou státní firmou Aramco plánují v roce 2026 představit „100% udržitelné palivo, které bude používané nejen ve vozech F1, ale hlavně ve většině běžných aut po celém světě”. Těch by podle odhadů F1 mohlo být až 1,8 miliardy a podle jejich předpovědi jenom 8 % z nich bude elektrických. Vzhledem k tomu, že v roce 2026 bude ve Formuli 1 přítomna většina velkých světových automobilek – Porsche, Ford, Honda, Ferrari nebo Mercedes, jejich plán by mohl být realistický.
Syntetická paliva by se tak mohla stát „zachráncem” spalovacích motorů po roce 2035. Evropský parlament již potvrdil, že od zmíněného roku se budou prodávat pouze taková nová vozidla, která neprodukují emise. Ojetých vozů se zákaz ani žádné jiné omezení týkat nebude. Legislativa navíc obsahuje klauzuli, podle níž musí Evropská komise v roce 2026 vyhodnotit, zda je návrh realistický.
Návrh také ještě musí formálně schválit členské státy, hlasování mají na programu 7. března. Německo přitom požaduje záruku, že přijetí legislativy nebude znamenat automatický konec spalovacích motorů. Návrh by měl podle Německa naopak zajistit, že nové spalovací motory bude možné prodávat i po roce 2035 v případě, že je nebudou pohánět fosilní paliva. Pokud to návrh neumožní, Německo jej nepodpoří.
Odpověď na nejistou budoucnost spalovacích motorů mohou představovat právě syntetická paliva. V tuto chvíli je však jejich masivní používání v nedohlednu. Důvodem je cena – litr syntetického paliva by dnes vyšel na zhruba 10 dolarů. Zdroje oslovené redakcí EURACTIV.cz nicméně přiznávají, že trend se může změnit, pokud syntetické palivo bude alespoň stejně levné jako fosilní palivo.
Mercedes se soustředí na elektřinu
Německá automobilka Mercedes, která je jedním z předních dodavatelů motorů pro týmy F1, redakci odpověděla, že jejich plán je jednoznačný: elektřina. „Naše zaměření je na vozidla s elektrickým pohonem a bateriemi. Do roku 2030 chceme vyrábět plně elektrická auta kdekoliv, kde to podmínky trhu dovolí. Rozhodujícím faktorem je teď rozvoj a expanze dobíjecí infrastruktury,” napsal mluvčí Mercedesu René Olma.
I přes to ale přiznávají, že syntetická paliva vidí jako možnou náhradu za fosilní paliva pro již existující vozový park. „Obnovitelná paliva mohou přispět ke snižování používání fosilních paliv. Může to být taky řešením pro lodě nebo letadla. Nicméně, z důvodů efektivnosti využívání elektřiny, je mnohem lepší nabíjet zelenou elektřinu přímo do baterky a nevyužívat ji na tvorbu syntetických paliv,“ napsal mluvčí Mercedesu Olma.
Opatrná slova volí i Audi z koncernu Volkswagen. Syntetická paliva považují za účinné řešení s ohledem na dekarbonizaci existující flotily vozů. Nicméně je vyrábět sami neplánují. V koncernu se výrobě věnuje automobilka Porsche, kterou redakce oslovila, nicméně do uzávěrky článku její zástupci neodpověděli.
„Audi spolupracuje s petrochemickým průmyslem na tom, aby budoucí syntetická paliva byla kompatibilní s našimi motory. Pokud to bude možné, bude vydán souhlas s jejich použitím i zpětně, tedy na existující vozy. Spolupracujeme s možnými výrobci těchto paliv a poskytujeme jim podporu v technologickém vývoji,“ řekl redakci mediální zástupce Audi Jiří Rozkošný.
Podle něj ale sami budou vyrábět jen elektrická auta, a to již od roku 2026. „Výroba vozů se spalovacím motorem by měla skončit v roce 2033. Dokážeme si snadno představit použití e-paliv ve v té době existujících vozech Audi za předpokladu, že jsou vyráběny udržitelně a efektivně třetími stranami (partnery v energetickém sektoru),“ dodal Rozkošný.
Podobný pohled má i slovenská rafinérie Slovnaft. „Syntetická paliva jsou v raném stádiu, jejich výroba je zatím prokázaná v laboratorních podmínkách a v několika pilotních projektech,” řekl pro EURACTIV.cz mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Podle něj je zatím výroba takových paliv energeticky náročná a před jejich používáním je potřeba, aby se technologie dostala „na úroveň průmyslové výroby”.
„Pokud se vývoj výroby dostane na úroveň masové produkce a cenově bude (palivo) schopné konkurovat jiným alternativním pohonům, tak až pak může toto nové palivo významněji zamíchat kartami na trhu se spalovacími motory, a to zejména v kontextu využití zachyceného CO2 při výrobě,” doplnil Molnár.
Slovnaft se podle něj přizpůsobuje poptávce na trhu. Společnost očekává, že se poptávka po palivech po roce 2035 sníží, ale nezmizí úplně. Bude se proto orientovat spíš na výrobky z petrochemie. Podle Slovnaftu je budoucnost v kombinaci různých pohonů a lze předpokládat masivnější rozšíření elektroaut a aut na vodíkový pohon.
„Do velké míry budou přitom stále dostupné i spalovací motory na klasická paliva, respektive biopalivo, a rovněž i hybridy v kombinaci s klasickými palivy. Aktuálně nemusíme znát úplně všechny možnosti a alternativy. Může vzniknout i úplně nové palivo, případně to zmíněné syntetické,” doplnil mluvčí Slovnaftu Molnár.
Resort životního prostředí: Syntetickým palivům nic nebráni, až na jejich cenu
Na cenovou nedostupnost umělého ekopaliva upozorňuje i ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle něj jinak nic nebrání využívání syntetického paliva i v běžném provozu.
„Nicméně do budoucna mohou být alternativou, která by umožnila nahradit či výrazně snížit spotřebu fosilních paliv, a to bez nutnosti výměny stávajících vozidel,” uvedla redakci mluvčí MŽP Lucie Ješátková.
V cestě využívání syntetických paliv by neměla stát ani nová legislativa. „Tato paliva jsou v evropské legislativě nazývána jako obnovitelná paliva nebiologického původu (Renewable Fuels of Non Biological Origin – RFNBOs) a jejich podpora vychází ze směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů,” popsala Ješátková z MŽP s tím, že poslední verze tohoto nařízení obsahuje požadavek na určitý minimální podíl těchto paliv v dodaných pohonných hmotách do konce roku 2030.
„Na národní úrovni syntetická paliva řeší zákon o ochraně ovzduší. Podle něj je dodavatel motorového benzinu nebo motorové nafty povinen každoročně snížit emise skleníkových plynů z jím dodaných pohonných hmot minimálně o 6 % v porovnání s fosilní referenční hodnotou. Do tohoto cíle lze zohlednit i RFNBOs,” zní z resortu životního prostředí.
Budoucnost syntetických paliv nebo jiných alternatívních paliv tedy záleží i na komerčním úspěchu, a to nejenom ve Formuli 1. Její zástupci tvrdí, že i přes rozšíření vodíkového pohonu a elektrických vozidel, stále zůstanou na světě asi dvě miliardy aut, které by mohly z alternativy těžit.
Na to ostatně upozorňuje i resort životního prostředí. „V současnosti je průměrné stáří vozového parku ČR téměř 16 let, je tedy pravděpodobné, že i po roce 2050 budou tato vozidla (se spalovacím motorem) v určitém množství stále v provozu. Jednou z možností, jak snížit emise skleníkových plynů z jejich provozu, je právě používání syntetických paliv,“ uvedla mluvčí ministerstva Ješátková.
Případný úspěch nahrazení fosilních paliv syntetickými ve Formuli 1 ještě nemusí nic znamenat. Je to totiž vysoce experimentální prostředí, kde i automobilky jako Mercedes nebo Audi fungují v jiném režimu. Běžný dennodenní provoz navíc nemá k dispozici takové finanční prostředky, jako mají týmy F1.