„Plukovník Roček na pozici vystřídá plukovníka Foltýna. Výbor pro obranu návrh ministryně Černochové schválil,“ potvrdila iDNES.cz mluvčí Vojenské policie Kateřina Mlýnková.
Roček působí u Vojenské policie od roku 2009. U Velitelství ochranné služby Vojenské policie postupně prošel funkcemi náčelníka štábu, zástupce velitele a velitele útvaru. Na pozici velitele Ochranné služby VP působil téměř 10 let. Do křesla zástupce náčelníka Vojenské policie usedl 1. dubna 2021. Nyní nahradí ve funkci Otakara Foltýna. Ten končí na vlastní žádost po osmi měsících.
Vojenská policie přichází po osmi měsících o šéfa. Foltýn odchází ke konci února |
Roček má podporu politiků, včetně bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara. Ten k návrhu jeho jmenování náčelníkem VP uvedl: „Nemyslím si, že by to musela být špatná volba, protože na rozdíl od předchozího nominanta je to člověk, který roky pracuje u Vojenské policie a má poměrně velké zkušenosti, o kterých jsem se byl schopen přesvědčit za mého působení na resortu,“ uvedl na serveru Novinky.cz k návrhu Metnar a připomněl tak své dřívější výhrady ke jmenování Foltýna.
Foltýnův odchod provází řada spekulací. „Velitel vojenské policie Foltýn požádal o uvolnění z funkce k 28. únoru,“ sdělila Černochová poslancům. O důvodech rezignace se spekuluje. Údajně za tím stojí jeho postup ve věci stíhání šéfa inspekce sboru Tomáše Voráče. Ten měl ještě za předchozího vedení Vojenské policie nakoupit techniku proti odposlouchávání ze zvláštních finančních fondů.
„V návaznosti na tuto skutečnost navrhuji jmenovat dnem 1. března 2023 na služební místo náčelníka Vojenské policie plukovníka Jiřího Ročka. V této souvislosti žádám o projednání záměru na odvolání stávajícího a jmenování nového náčelníka Vojenské policie,“ uvedla jeden z důvodů schůze Černochová.
Vojenskou policii povede veterán z Balkánu i ochranné služby Jiří Roček |
Nákup techniky Voráčem ale nemusí být jediným důvodem Foltýnova odchodu. Dobře informovaný zdroj hovořil i o neshodách s vedením resortu obrany zejména poté, co si Foltýn přivedl k VP Vendulu Kwasniakovou, která dříve působila na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Tam stála v čele vyšetřovatelů známého případu Bereta, který se zabýval únikem citlivých policejních informací do podnikatelské sféry. Jedním z důvodů odchodu Kwasniakové do civilu byla nedůvěra vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.