Od vypuknutí války na Ukrajině, která trvá už rok, našlo v Česku práci asi 190 tisíc ukrajinských uprchlíků. Mnozí z nich tu však zastávají pozice, které neodpovídají jejich kvalifikaci. Najdou se ale i výjimky. Někteří tu sehnali práci jako softwaroví inženýři, obchodní manažeři nebo náboráři.
To je třeba případ společnosti Kiwi.com, za kterou stojí podnikatel a v roce 2019 člen našeho žebříčku nejbohatších Čechů Oliver Dlouhý. V brněnské firmě, která svůj byznys postavila na prodeji letenek, jsou ukrajinští pracovníci aktuálně třetí nejčastěji přijímanou národností. Po Češích a Slovácích.
„Nastoupili tu na různé pozice jako specialisté zákaznické podpory, náboráři nebo softwaroví inženýři pracující v odděleních zákaznické podpory, provozu, produktu, software enginneringu, HR i obchodu,“ popisuje provozní ředitel firmy Juraj Strieženec. Dvaaosmdesát procent nově přijatých Ukrajinců představují ženy.
Z Ukrajiny utíkají především právě ženy s dětmi, muži musí zůstat kvůli povolávacím rozkazům. To se promítá i do tuzemských statistik. Ze zhruba 190 tisíc uprchlíků, kteří si tu během uplynulého roku našli práci, tvoří ženy dvě třetiny.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar upozorňuje, že se v důsledku toho proměnila zdejší skladba pracovníků. Se začátkem konfliktu totiž současně muselo z Česka odejít mnoho ukrajinských mužů zpátky do rodné země.
Česko od vypuknutí války přijalo přes půl milionu běženců, zdejší trh práce aktuálně eviduje bezmála sto tisíc uprchlíků. Vyplývá to z dat ministerstva práce a sociálních věcí.
Pár z nich našlo práci v telekomunikační společnosti Vodafone. „Od začátku války jsme zaměstnali zhruba pět Ukrajinců,“ říká mluvčí firmy Charlota Dědková. Někteří se uchytili například jako seniorní manažeři.
Příchodu kvalifikované síly z Ukrajiny využil i největší tuzemský výrobce automobilů Škoda Auto. Dva uprchlíky tu zaměstnal na kvalifikovaných pozicích z oblasti IT a vnějších vztahů.
Ukrajinské žadatelky o práci ale jinak v mladoboleslavské Škodě upřednostňovaly krátkodobé pracovní nabídky. To je ostatně jeden z důvodů, proč Česko, které má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, nemůže naplno využít přílivu kvalifikovaných Ukrajinců.
„Integrace Ukrajinců na trh práce proběhla celkem úspěšně, zaměstnanost uprchlíků je poměrně vysoká. Mnoho ukrajinských žen ale nemá zájem o dlouhodobé, plné pracovní úvazky,“ uvádí Špicar. Důvod? Péče o děti a vidina návratu na Ukrajinu, jakmile to bude možné. Brzdou je také jazyková bariéra. K navštěvování kurzů češtiny chybějí čas i peníze, byť úřad práce nabízí pomoc s financováním.
Podle Špicara jsou české firmy navzdory těmto limitům ochotné Ukrajince přijmout, protože jim chybí pracovní síla. „Pro českou ekonomiku by ale bylo výhodnější, kdyby byli uprchlíci ochotní zůstat tu dlouhodobě,“ dodává viceprezident Svazu průmyslu a dopravy.
Špicar také připomněl, že byl zpočátku problém s uznáváním odborných kvalifikací uprchlíků, situace se ale podle něj již o něco zlepšila. Průzkum sociologické organizace PAQ Research, který probíhal loni v listopadu a prosinci, ale ukazuje, že se uprchlíci v Česku stále propadávají do nejméně kvalifikovaných a nejhůře placených profesí.
Analýza ukázala, že 41 procent uprchlíků pracuje ve výrazně nižší kvalifikaci, než jakou má, a 23 procent v mírně nižší kvalifikaci. Pouze osmadvacet procent vykonává zaměstnání v podobné kvalifikaci. Na otázku v průzkumu odpovídaly přes čtyři stovky uprchlíků.
Foto PAQ Research
„Lidé z Ukrajiny nejčastěji nastupují jako montážní dělníci, pomocníci ve stavebnictví, řidiči nebo jako obsluha strojů a zařízení,“ vyjmenovává mluvčí ministerstva práce Jakub Augusta. Často jde také o dlouhodobě neobsazené pozice.
Na dělnických pozicích pracují Ukrajinci například v kopřivnické automobilce Tatra Trucks. Zastávají tu také místa strojních zámečníků či automechaniků. Tatra má ale současně i ukrajinskou konstruktérku a obchodního manažera.
Slušné pracovní uplatnění našlo několik uprchlíků také v telekomunikační firmě T-Mobile. „Jedná se například o seniorní agilní kouče, expertní pozice finančních byznys partnerů nebo softwarové inženýry. Jde o jednotky pozic,“ popisuje Veronika Šebková, manažerka náboru ve společnosti T-Mobile ČR a Slovak Telekom.
Ředitel personální agentury Hays pro Česko a Rumunsko Sándor Bodnár míní, že se Ukrajinci někdy obejdou i bez dokonalé znalosti češtiny, pokud ovšem dobře ovládají angličtinu. Jde zejména o oblast IT, kde podle něj mohou najít nové zaměstnání v určitých případech i bez odpovídající praxe, v rámci firemních trainee programů.
„Méně zkušení nebo i zkušenější odborníci se zejména uplatní na pozicích v oblasti IT podpory, vývoje softwaru či datové analýzy. Angličtina a odpovídající praxe jsou zapotřebí na kvalifikovaných pozicích v oblasti výroby a strojírenství, což spadá mezi sektory, kde má Ukrajina letitou tradici,“ říká Bodnár.
Jinak je to ale právě jazyková bariéra a zdlouhavý proces uznávání vzdělání, co firmy vnímají jako největší překážku při náboru Ukrajinců. Potvrzuje to například mluvčí otrokovické firmy Continental Barum Denisa Feiferlíková. V podniku aktuálně pracuje přes 180 Ukrajinců, z toho pětačtyřicet žen.
„Pouze jeden zaměstnanec, který se zdokonalil v češtině a má uznané vzdělání, pracuje jako technik strojní údržby,“ říká Feiferlíková. Ostatní vykonávají operátorské pozice napříč všemi obory výrobního provozu.
