Článek
„Trochu jsem to přehnal, protože byly v tom emoce. Viděl jsem jasný aut, půl metru, čtvrtý rozhodčí to hlavnímu hlásí, on to však nechce odpískat nebo se k tomu vracet. Byly z toho hned dvě standardky, nebezpečné situace. Bohužel, červená karta. Je mi to líto. Hrajeme však o záchranu, je to náročné. Musím to ustát, zlepšit se v tom. Popracovat na sobě. Já zkrátka nemám rád křivdu. Beru všechno, nepodaří se něco, uděláte chybu, toto však bylo evidentní," vysvětloval svůj zkrat bez vytáček Kováč.
„Stalo se to dvakrát po sobě. V situaci, kdy bráníte výsledek se kvůli tomu dostáváte po větší tlak. A on to nechtěl písknout. I tak jsme to ale měli ubránit. nebylo to jen v rozhodčím," dodal jedním dechem.
Vyloučení ho mrzelo nejen proto, že svému týmu nemohl pomoci v hektickém závěru. „Přicházím o domácí duel s Baníkem. Teď už to ale nevrátím," uvědomoval si.
Ztráty dvou bodů litoval. „Byli jsme kousek, kousíček od tří. Před zápasem bychom bod brali jednoznačně všemi deseti, ale s ohledem na průběh utkání je velká škoda, že jsme vedení neudrželi. Penaltu, ze které domácí vyrovnali, hodnotit nebudu, protože jsem tu situaci neviděl. Více mě mrzí gól na 1:1, kdy jsme nekoncentrovaností propadli ve středu pole a bylo zle. Takto kluci nemohou vypnout," kroutil hlavou.
Zápas, byť s Olomoucí, kde úspěšně hrával, pro něj výjimečný nebyl. „Sigma mi dala strašně moc, ligu. Přišel jsem sem v šestnácti a byl tu sedm let. Odehrál jsem tady asi 130 zápasů. A s fantastickými hráči. Byli to třeba Martin Kotůlek, Radim Kučera, Míša Kovář a Standa Vlček. Strašně moc mě toho naučili. Zažili jsme i evropské poháry. Nyní už ale žádné vazby na lidi s klubu nemám. Nejsem s nikým v kontaktu," podotkl.
