Za pobřežní erozí stojí nejen klimatické změny, ale také lidská činnost, která tento environmentální jev výrazně zhoršuje. Pláže totiž disponují nadměrnou zástavbou, ničí se přírodní obranné prvky jako duny a rovněž vznikají přehrady, které písek kumulují a brání mu v přirozeném odtoku do moře.
Všechny tyto aspekty tak negativně přispívají k tomu, že z pláží mizí písek a nahrazují ho kameny. To výrazně komplikuje život především rybářům, kterým skály poškozují lodě a trhají sítě. Změny pociťují zejména na tuniském pobřeží Ghannouch, kde žije přibližně 600 obyvatel. „Jednoho středečního rána pobřeží zelo prázdnotou a nebyl viděn ani jeden prut či rybářská loď,“ píše agentura Reuters.
„Písku na pláži výrazně ubylo a místo toho se objevují stále nové kameny,“ stěžuje si jeden z místních rybářů Mohamed Ali a dodává, že je pro něj nyní mnohem obtížnější jezdit na moře a lovit ryby, jelikož jeho loď byla už několikrát poškozena.
Jeden už boří, další to čeká. Domy ve Francii začalo požírat stoupající moře |
To je pro otce čtyř dětí znatelný problém, jelikož si rybolovem vydělává asi 300 dolarů měsíčně. Kvůli erozi pobřeží se ovšem jeho vyjížďky na moře omezily a tím se o dvacet procent snížil i jeho příjem. Ali ovšem není jediný, který důsledky environmentální krize na vlastní kůži pociťuje.
Vedoucí rybářské sdružení Sassi Alaya uvedl, že to zaznamenala polovina místních rybářů a přibližně osmdesát procent podniků včetně restaurací a kaváren na plážích, a to především kvůli zvyšující se hladině moře. Poškozené podniky a mizející písečné pláže mají navíc nepříznivý vliv i na cestovní ruch, který v posledním desetiletí utržil velký pokles.
Devětatřicetiletý rybář Mohamed Ali kontroluje svou loď v Ghannounchu v Gabesu na jihu Tuniska. (1. února 2022)
Klimatická změna
Pobřežní erozí trpí téměř celý region Maghreb, známý také jako Severozápadní Afrika, který tvoří Maroko, Tunisko, Alžírsko a Libye. Ze všech zmíněných zemí má nejvyšší erozi zejména Tunisko, a to v průměru o téměř 70 cm ročně, uvádí studie Světové banky.
Kromě toho Tunisko sužuje také klimatická změna, a to především v prudkém nárůstu teplot, zhoršujícího se sucha a nedostatku srážek. Tyto aspekty tak poškozují nejen krajinu, ale ovlivňují i zemědělství (ničení orné půdy) i již zmíněný cestovní ruch.
Výzkumníci z Národního institutu mořských věd a technologie (INSTM) uvedli, že vláda na narůstající obavy z nedostatku vody zareagovala, a to výstavbou dalších přehrad. To ovšem mělo dopad na zhoršení pobřežní eroze, jelikož přehrady zastavily přesun písku z vnitrozemí do moře. „Lidé a budovy se stále více stěsnávají a nahrazují tak přirozenou ochranu proti erozi jako je písek, duny či mokřady,“ říkají výzkumníci. Na pobřeží žije nejméně 85 % z více než dvanácti milionů Tunisanů.
Pohled na most přes přehradu Sidi El Barrak s vyčerpanou hladinou vody. Přehrada leží v Nafze, západně od hlavního města Tunisu. ( 7. ledna 2023)
Socioekonomický problém
Téměř polovina z 670 kilometrů pláží v Tunisku byla akutně poškozena v důsledku pobřežní eroze v roce 2020. Podle statistik je tak úpadek očividný. Tuniský státní úřad totiž uvedl, že se počet erodovaných pláží od roku 1995 více než ztrojnásobil. Eroze představuje ovšem i socioekonomický problém, protože „odhadované roční náklady na erozi pobřeží v přepočtu na škody na pevnině a budovách v blízkosti pobřeží dosahují výše ekvivalentu 2,8 HDP Tuniska,“ uvádí Světová banka.
Havaj přichází o své slavné pláže, eroze je ukrajuje o kilometry |
Skály tak nyní obklopují asi 18 kilometrů pobřeží ostrova Džerba, což ničí živobytí stovek lidí. Rybář Al-Akhdar Ahmed uvedl, že jeho příjem z rybolovu za posledních deset let klesl na polovinu, a to na 250 dolarů měsíčně.
Podle výzkumníků je jedním z řešení, aby se pláže „zahojily“ samy. Dojít k tomu může prostřednictvím budování hrází, dunových plotů a vlnolamů s využitím přírodních materiálů. Jedině tak můžeme dosáhnout lepších podmínek na plážích a dlouhodobě je zlepšit.
