Bývalý důl Darkov by mohl najít využití jako úložiště elektrické energie. Zájem o něj má skotská společnost
První gravitační úložiště elektrické energie na světě by mohlo vzniknout v bývalém dole Darkov u Karviné. Podzemní systém skladování energie vyvinula skotská společnost Gravitricity. S ní se na spolupráci - podepsáním memoranda - v úterý domluvil státní podnik DIAMO. Pokud bude tato skladovací technologie úspěšná, mohla by se vybudovat na dalších místech nejen v Česku, ale i ve světě.
„Technologie funguje velice podobně jako přečerpávací elektrárna. Energie se ukládá do hmoty, která se ukládá do určité potencionální kinetické pozice. Když je dostatek energie v síti, závaží se zvedá, když je poptávka, spouští se, generuje elektřinu,“ popisuje Lukáš Adámek ze společnost Gravitricity.
A přibližuje výhody technologie ve srovnání s lithiovými bateriemi.
„Pro lithiové baterie musíme vytěžit hromadu určitých nerostů. Pro technologii Gravitricity se dá použít recyklovaného železa a celá ta technologie je z 99 procent recyklovatelná. Má životnost, která spočívá jenom v životnosti lan, která drží závaží. Předpokládá se, že to je 25 let a pak se dají lana vyměnit. My tvrdíme, že provoz tohoto zařízení má smysl do té doby, než bude technologicky překonané.“
Zařízení s jedním závažím by v pilotním projektu poskytlo kapacitu až dvě megawatthodiny.
Obnovení těžby uhlí na Karvinsku by bylo náročné. Stálo by deset miliard korun, vyplynulo ze studie
Číst článek
„Když si představíte baterku, kterou máte v rodinném domě, tak ta je třeba na 20 až 30 kilowatthodin.“
Podle Lukáše Adámka by technologie pomohla domácnostem v budování vlastních lokálních obnovitelných zdrojů.
Proč byl pro její zkušební provoz vybraný právě bývalý důl Darkov, objasňuje ředitel státního podniku DIAMO Ludvík Kašpar:
„I z toho důvodu, že tento důl bude nejdelší dobu nezlikvidován. To znamená, že máme nejdelší dobu na přípravu, na zpracování studií a projektování.“
Bude taky potřeba upravit samotný důl, aby se do něj mohla technologie nainstalovat.
„Bude se muset vystrojit, budou se muset udělat průvodnice, bude se muset konstrukce upravit tak, aby vydržela pro další období. Čili řekněme kompletní repase. A především se bude muset upravit ohlubeň, to znamená povrch jámy. A samozřejmě, musí se řešit otázky jako odčerpávání důlních vod, degazace a podobně.“
Zapojí se i báňská univerzita
Na další spolupráci se společnost Gravitricity dohodla i s Vysokou školou báňskou - Technickou univerzitou Ostrava.
Jak využít plochy nad uzavřenými doly na Karvinsku? Plány počítají s cyklostezkou i solárními panely
Číst článek
„V Česku pravděpodobně nenajdeme pracoviště, kde by byla taková koncentrace odborníků, kteří znají důlní díla v Moravskoslezském kraji velmi dobře. A zároveň máme dostatečné know how na to pomoci a poradit i v dalších oblastech, jako je energetika, elektroenergetika, materiály a podobně,“ vysvětluje Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci, a dodává:
„Je zde ohromný potenciál pro vědu, výzkum, pro aplikovaný výzkum tak, aby v co nejrychlejší době mohlo být takových instalací více po celé Evropě, po celém světě.“
Pokud půjdou přípravy podle plánů, mohl by systém v pilotním projektu fungovat za dva až tři roky. Podle odhadů můžou náklady na vybudování a spuštění zařízení dosáhnout až 30 milionů eur, to je v přepočtu víc než 700 milionů korun.
