Lidé si na happeningu také mohli přečíst příběhy žen, které se staly oběťmi znásilnění a následně se setkaly s nepochopením a sekundární viktimizací.
Akce je podle jedné z pořadatelek Ireny Hůlové z Amnesty International určena také politikům. „Poslanci, poslankyně, senátoři a senátorky sem mohou přijít, popovídat si, proč tu nápravu potřebujeme a co oni v tom můžou udělat,“ řekla. Ke změně definice trestného činu znásilnění se podle ní strany zavázaly již před loňskými podzimními volbami.
Soudy zlehčují sexuální násilí a dávají kratší tresty, zjistila analýza |
Nynější znění zákona pojednává o donucení násilím, pohrůžkou násilí či jiné těžké újmy a o zneužití bezbrannosti oběti. Podle některých odborníků i podle lidskoprávních organizací by ale definice znásilnění měla být v trestním zákoníku založena na absenci souhlasu. Petici za změnu podepsalo podle Hůlové již přes 16tisíc lidí.
Změna v zákoníku je podle poslankyně Kláry Kocmanové (Piráti) zároveň podložená dobrou praxí ze zahraničí. „Již 12 zemí takovou definici má. Není to nic nového,“ uvedla.
Brusel kritizoval státy kvůli Istanbulské úmluvě. Mezi provinilci je i Česko |
Piráti podle ní spolu s organizacemi legislativní změnu podporují. V současné době totiž podle ní nepokrývá situace, kdy je oběť ztuhlá strachy a nedokáže se ani bránit, nebo nedobrovolný sexuální styk ve vztazích. „Ve vztahu může oběť například i vědět, že jí bránit se dříve nepomohlo, že to situaci jen zhoršilo,“ řekla Kocmanová.
Změnu prosazuje i organizace proFem. Již dříve však uvedla, že politická podpora redefinice není taková, aby se změnu podařilo prosadit v tomto volebním období. Také podle Amnesty International se zatím debata neposunula ke konkrétním legislativním návrhům.
