Třetinu Rady ČT i Rady Českého rozhlasu by nově měl volit Senát, přičemž televizní rada by měla mít nově 18 členů místo 15.
„Upozorňuji, že pokud bude novela v této podobě schválena, podají poslanci ANO k Ústavnímu soudu návrh na její zrušení,“ řekla Pokorná Jermanová. „Novela porušuje Ústavu. Ta zaručuje občanům rovné podmínky při volbě do veřejných funkcí. Novela zákona o České televizi a rozhlasu tuto rovnost podmínek podle mého názoru hrubě porušuje. Radní, kteří jsou voleni Poslaneckou sněmovnou, budou mít přístup k veřejné funkci výrazně stížený oproti radním voleným Senátem,“ tvrdila opoziční poslankyně.
Pokorná Jermanová také řekla, že návrhem chce vláda upevnit současné vychýlení veřejnoprávních médií ve prospěch vládní koalice. Opoziční hnutí ANO a SPD se dlouhodobě snaží změnu zákona oddálit. Již letos bude Rada ČT volit nového generálního ředitele televize a podle opozice si chce koalice výsledek volby ohlídat.
Návrh komplikuje politický vliv na veřejnoprávní média, hájil návrh Baxa
Ministr kultury Martin Baxa návrh ve Sněmovně hájil, že posílí nezávislost veřejnoprávních médií. Nebude už totiž možné odvolat rady veřejnoprávních médií jako celek. „Předkládáme změnu zákonu, která komplikuje politický vliv na veřejnoprávní média,“ zdůraznil Baxa.
„Jestli nejde o volbu generálního ředitele, není přece kam spěchat,“ řekla ve Sněmovně šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. „Nepřestávají mě překvapovat priority koalice, tento návrh mohl počkat,“ prohlásila Schillerová.
„Je to další útok na demokracii a názorovou pluralitu,“ tvrdil šéf SPD Tomio Okamura. Vláda chce podle něho dokončit politické ovládnutí a obsazení kontrolních rad veřejnoprávních médií a vysílat se mají jen provládní a prounijní názory, tvrdil šéf SPD.
„Co ve vašem světě znamená ovlivňování generálního ředitele?“ ptal se opozice v reakce na její výtky k navrženému zákonu ministr Baxa. Řekl, že ho také zajímá, kdo je podle opozičních stran „správný kandidát“ vládní koalice do čela České televize.
Nebudou možné návrhy na nové členy rad od účelově založených sdružení
Návrhy na členy Rady České televize a Rady Českého rozhlasu mají nově podle návrhu vlády podávat organizace, které existují aspoň deset let a představují kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické a národnostní zájmy. To má eliminovat návrhy od jen účelově založených sdružení.
„Chcete si pohlídat volbu ředitele, to je očividné,“ prohlásil poslanec ANO Aleš Juchelka už při předchozím jednání o zákoně. To je podle něj důvod, proč vládní koalice na změnu zákona o ČT spěchá.
„Každý z nás žijeme v jiném světě. My naopak komplikujeme cestu k ovládnutí veřejnoprávních médií a mediálních rad. Já žiju ve světě, kde považujeme nezávislá veřejnoprávní média za klíčový pilíř demokracie. Vy žijete ve světě, kde základní premisou je ovládnutí veřejnoprávních médií, jak diktovat generálnímu řediteli nebo radě, co se má dělat,“ oponoval mu Baxa.
Poslanec ANO Ondřej Babka navrhl, aby změna zákona začala platit až od příštího roku, kdy už bude po volbě nového ředitele ČT. Takový odklad vládní většina odmítá.
Sněmovna může podle jednacího řádu zákony schvalovat ve středu a v pátek mezi 9:00 a 14:00. Hlasování i v jiných hodin může opozice vetovat. V případě mimořádných schůzí návrh programu nelze měnit ani upravovat.
Do Rady ČT poslanci zvolili ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka
Poslanci ve středu odpoledne tajnou volbou volili členy rad veřejnoprávních médií.
Do Rady České televize zvolili ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka. Obsadí volné místo poté, co rezignoval Pavel Kysilka. Řehák ve volbě porazil vysokoškolského pedagoga Jakuba Končelíka a Jiřího Bílka, kterého navrhl spolek na podporu lidí s poruchou autistického spektra Cesta vzhůru.
Novým členem Rady Českého rozhlasu zvolili redaktora nakladatelství Argo Oldřicha Vágnera, který porazil bývalého předsedu rady Miroslava Dittricha a zástupce iniciativy za svobodná média Marka Lichtenberka.
