Tvář známá z televize, to pro „politickou kariéru“ v malé vsi nemusí být automaticky výhoda. Pavel Mang alias malý Vašík z Cirkusu Humberto to sám poznal velmi dobře. „Někteří voliči mě kvůli tomu za starostu nechtěli,“ přiznává v rozhovoru pro týdeník 5plus2 první muž obecního úřadu v Trubíně u Berouna, kde se před nedlouhou dobou stal starostou. Ovšem neuvolněným, což znamená, že politikou se rozhodně neživí.
„Pane starosto“ vás lidé oslovují teprve krátce. Co jste si předsevzal jako hlavní úkol ve své nové životní roli?
Teď to bude teprve rok, co jsem se starostou stal. Loni v dubnu se u nás v Trubíně na Berounsku konaly předčasné a pak řádné volby. Nejpalčivější problém, který řeším, je asi školství. Většina obcí v okolí, co jsou někde za lesem, má historicky školu. My máme v sousedství rozrůstající se Králův Dvůr, pak hned Beroun, takže děti vždy jezdily tam, a tak se u nás školka ani škola příliš neřešila. Trubín ale také roste, takže začínají být problémy, aby naše děti někde přijali. Kdybych měl peníze, tak bych školu a školku rád nechal postavit, obec na to ale nemá.
Podle čeho získal Trubín své jméno?
To se tady neustále probírá. Pokud vím, tak se mluví o dvou verzích, jedna, že odsud startovaly hony, tedy se vytruboval začátek honu knížete Jaromíra, a druhá údajně podle prvního osídlence pana Trúby.
Je vám 44 let, jste rodákem z Prahy. Jakými cestami jste se dostal právě až do této malé středočeské vísky?
V Praze jsem bydlel dlouho, asi v 18 letech o mě přestali mít filmaři zájem, získal jsem výuční list jako prodavač a začal v Praze na Poříčí prodávat elektro a hodinky. Nakonec jsme si obchod vzali s kolegy pod sebe a dováželi švýcarské hodinky, docela to fungovalo. Prahu jsem ale už ve 20 letech opustil a odešel bydlet do Berouna. Tam jsem potkal svou nynější ženu.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Prý nevěděla, že jste hvězda seriálu Cirkus Humberto…
Protože je Beroun malé město, potkával jsem ji tady často a moc se mi líbila. Nakonec jsem ji oslovil, začali jsem se vídat a postupně spolu začali chodit.Já o své herecké minulosti nemluvil, ona se neptala, bylo to také v období, kdy televize seriál dlouho nevysílala. Měl jsem ale pocit, že o tom samozřejmě ví. Jenže jak jsme se po městečku procházeli, kamarádi a známí na mě volali „Nazdar, Vašku“ nebo „Nazdar, herečko“. Nechápala a ptala se, proč mi tak říkají. Já se strašně rozesmál, nenapadlo mě, že moje dívka nic netuší. Tak jsem jí to řekl.
A její reakce?
Odpověděla, že seriál samozřejmě zná, ale že by ji ani ve snu nenapadlo, že bych to mohl být já.
Následovala svatba a odchod do Trubína, kde jste nakonec koupili dům a po letech vás tu zvolili starostou. Pomohla vám do úřadu vaše herecká minulost?
Někdy vám známá tvář pomůže, jindy ublíží, někteří mě právě proto nevolili. Takže nula od nuly pojde, ale je po volbách a teď už je to jen na mně ukázat, že jsem muž na svém místě. Kvůli herecké minulosti je pro mě úřad paradoxně velký závazek.Jsem známá tvář, a jakmile by se tu něco špatného za mého starostování událo, asi by se to řešilo o to více, zase si ale věřím, že o to více jsem schopen obci mnohé přinést.
Pavel Mang a Jan Müller ve filmu Pozor na Kozoroha (1994)
Od začátku roku Česká televize každou neděli v 11:15 Cirkus Humberto reprízuje. Co děláte v tento čas?
Vždycky, když začnou jednou za čas Cirkus Humberto opakovat, tak se roztrhne pytel s novináři, to je taková klasika. (úsměv) Co dělám? Koukám na to. Ovšem poprvé v životě pozorně vše sleduji od prvního dílu. Seriál vcelku jsem ještě nikdy neviděl, pokaždé jen nějaký ten díl. Roky jsem měl vnitřní psychický blok to sledovat.
Nebyl jsem schopný vyjít mezi lidi, přiznala dětská hvězda Pavel Mang |
Proč až teď?
Když se na Cirkus dívám, v hlavě mi víří miliony pocitů. Od vzteku a pláče až k nostalgii, kdy je mi líto, že drtivá většina hereckých hvězd dnes již nežije. Jak člověk zraje, uvědomuje si, s jakými esy, i zahraničními z řad francouzských a německých herců, se v Cirkusu Humberto setkal.
Zmínil jste pláč a vztek. Vy jste s rolí Vaška v pozdějším věku dost bojoval. Co bylo příčinou toho vnitřního sváru?
Dlouho jsem se vlastně pral s něčím a nevěděl s čím. S pomocí terapeutky jsem to rozklíčoval až později a uvědomil si, že jsem kvůli filmování přišel o velkou část dětství. Od osmi let jsem se musel chovat dospěle, zodpovědně, dělat, co se po mně chtělo. Tím, že jsem byl v určitém pracovním procesu s dospělými, kteří mě často vnímali jako sobě rovného, jsem se všemi neřestmi začal už ve 13 letech, místo třeba až v 16 nebo 18 letech.
Pavel Mang ve filmu Třetí táta (1988)
Jaké problémy se u vás objevily v dospělosti?
Dlouho jsem seriál skoro nesnášel. Nemohl jsem se na sebe dívat, obviňoval jsem Vaška, že mi všechno vzal. To, co ostatní záviděli mě, tedy určitou slávu, já zase záviděl ostatním, tedy ten obyčejný život. Záviděl jsem, že nemohu být ten kluk, co normálně lítá venku, zlobí, někde třeba rozbije okno. Jako dětský herec jsem na sebe musel dávat pozor, pořád mi to někdo připomínal. V pozdějším věku se to ve mně různě „mlelo“, prožíval jsem i období sociální fobie, kdy jsem odmítal chodit mezi lidi – prostě občas ti vnitřní démoni i zvítězili.
Požádal jsem tehdy o pomoc psychologa, časem se mi vše podařilo zvládnout, hodně věcí jsem si uvědomil, a to byl krok k pochopení a uzdravení. Měl jsem kliku, v Česku i ve světě je mnoho dětských hvězd, které dobře nedopadly – ať jde o drogy, alkohol, psychické problémy. Je evidentní, že herectví je pro děti zápřah a změní jim vnitřní život. Obecně děti a práce, to je myslím velmi špatné spojení.
Mám pocit ukradeného dětství, říká Pavel Mang, hvězda Cirkusu Humberto |
Takže pokud by třeba vaše budoucí vnoučata měla hrát ve filmu, odrazoval byste je?
Dětští herci být musí, jinak to nejde. Otázkou je, jak se to dítě uchopí, jak se k němu během hraní přistupuje. To dítě musí zůstat nohama na zemi.Ideální stav vnímám tak, že herectví by se měl člověk věnovat až tak kolem 17 let, když už trochu ví.
Považujete se jako oběť filmového průmyslu?
To ne. Já tomu honu na známé osobnosti naštěstí utekl. V mých začátcích nebyl bulvár, nebyly sociální sítě, takže jsem se vyhnul těm největším syndikalizacím.
Prozradíte svůj tehdejší honorář za Cirkus Humberto?
U dítěte „neherce“ šlo o asi 80 korun za natáčecí den, celkem to dalo zhruba 10 tisíc.
■ Narodil se 7. června 1978 v Praze.  ■ Na přelomu 80. a 90. let si zahrál v řadě televizních filmů, ale objevil se také na prknech Národního divadla. |
Ještě než vás na konkurzu vybrali, byl jste velmi dobrý v gymnastice a atletice, což vám k roli jistě pomohlo…
Byl jsem malý ohebný rošťák. Dnes by se řeklo ADHD, dříve to byli rošťáci, co dostali „po držce“ a byl klid. (úsměv) Sport mě bavil, čtyři hodiny denně jsem trénoval, chodil na sportovní školu, jezdil závodit a vyhrával medaile. Vždycky jsem chtěl na olympiádu, ale pak přišel cirkus a moje cesta, když mi bylo osm let, se začala ubírat úplně jiným směrem. Změnilo mi to život.
Pokud by cirkus nepřišel, co by z vás bylo, co myslíte?
Mohl bych zůstat u sportu a později se třeba stát trenérem. S mojí povahou bych se ale také mohl chytit nějaké party, alkoholu a drog a mohl bych skončit špatně. Možná bych odjel do zahraničí, jak jsem vždy chtěl. Těžko říci…
Eduard Bass vydal román Cirkus Humberto, podle kterého se seriál natáčel, v roce 1955. Vy připravujete také knihu, že?
Ano. O seriálu, vzpomínkách, životě, lidech a natáčení. Zatím ale není hotová. Momentálně čtu jinou, jmenuje se „Politické systémy v ekonomii“. (úsměv) Kvůli starostování jsem se totiž přihlásil na vysokou školu obor veřejná správa, teď jsem ve druhém semestru, takže ještě dlouhá cesta. Kvůli filmování jsem si totiž v mládí udělal pouze maturitu a to také později a dálkově. Teď jsem asi chytil druhou vzdělávací mízu, kvůli mé další práci, manažer kontroly a kvality v bezpečnostní agentuře, jsem si udělal OZO (Odborně způsobilá osoba, pozn.red.) a BOZP (Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, pozn. red.), nyní se připravuji na PO (Požární ochrana, pozn. red.) a k vysoké škole nyní studuji a dokončuji profesní studia MBA, LLM.
Takže jste se v politice a starostování našel? Baví vás?
Baví, mám rád práci s lidmi a pro lidi. Přemýšlím, že bych se v budoucnu mohl komunální, ale třeba i krajské politice věnovat. Do vysoké politiky bych ale nešel, to je jiná hra – „vysoká hra“, asi bych na to jako člověk neměl povahu a také nevím, zda jsem tak dobrý herec. (smích) Takže do budoucna komunál a kraj ano, záleží, zda mě lid bude chtít.
VIDEO: Pavel Mang v seriálu Cirkus Humberto:
