Návrh novely insolvenčního zákona zakotvující tříleté oddlužení čeká na vypořádání připomínek. Novela má do českého zákona transponovat evropskou směrnici o restrukturalizaci a oddlužení. Ta nám ukládá zajistit, aby se poctiví podnikatelé mohli oddlužit rychleji, nejpozději za tři roky. Ministerstvo spravedlnosti ale navrhuje aplikovat stejná pravidla pro podnikatele i spotřebitele.
Sama směrnice o restrukturalizaci a insolvenci ponechává na členských státech, aby dle vlastní úvahy zakotvily rychlejší oddlužení i pro nepodnikatele. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje sjednotit úpravu s tím, že je nemožné rozlišovat mezi těmito dvěma kategoriemi – podnikateli a nepodnikateli – jinak než na základě formálních kritérií. Samotné držení živnostenského oprávnění totiž není garancí aktivního podnikání, vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě.
Podnikatelské a spotřebitelské oddlužení má jiný účel
„Účel spotřebitelského oddlužení je ale jiný, než je účel podnikatelského oddlužení,“ píše v připomínkách k návrhu Exekutorská komora ČR. Zatímco spotřebitelské oddlužení má charakter spíše sociální, podnikatelské oddlužení má účel hospodářský.
„Předlužení spotřebitele nevykazuje stejné atributy jako předlužení podnikatele, který se pokusil realizovat poctivě míněný podnikatelský záměr. Příčiny takového předlužení, i jeho důsledky, jsou jiné. A proto i pravidla pro oddlužení mohou a měla by být jiná,“ míní Exekutorská komora. Podle Komory je sjednocení pravidel pro oddlužení rozhodnutím politickým, spíše než odborným. Jelikož navrhované řešení značně znevýhodní věřitele, bude třeba najít novou rovnováhu mezi zájmy věřitelů a dlužníků.
Insolvence na 3 roky: Věřitelé v ohrožení, dlužníci demotivovaní
Zkrácení doby oddlužení z povinných pěti na tři roky povede ke snížení výtěžnosti, což bude mít podle odborníků dopad na celou veřejnost. Potenciálně sníží vymahatelnost pohledávek měst a obcí, ale i soukromých věřitelů a státu. Podle výpočtů InsolCentru může nová úprava vést k poklesu návratnosti pohledávek ze současných 56 procent na 6 procent.
„Stát svým požadavkem, aby oddlužení bylo zkráceno všem, rezignoval na analýzu toho, na koho míří. Místo toho, aby cílil na omezenou skupinu obyvatel, která potřebuje pomoc, hledá paušální řešení pro všechny,“ říká právník Bohumil Havel. „Stát v podstatě opakovaně vysílá zprávu, že své dluhy není potřeba platit, což je vůči veřejnosti celkem děsivá zpráva,“ dodává Havel.
Pokud nevymahatelnost pohledávek nezpůsobí úpadek i samotným věřitelům v rámci druhotné platební neschopnosti, lze očekávat, že firmy promítnou rizika do cen výrobků a služeb. Ve finále tedy vše zaplatí spotřebitelé.
„Odpuštění dluhů na této úrovni je čirý morální hazard. Lidé, kteří platí vše, co musí, si jednoho dne prostě řeknou, že se jim to nevyplatí. Že je mnohem snazší půjčit si pár milionů a pak se na tři roky uskrovnit,“ upozorňuje Michael Fanta, analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).
Senioři, invalidé a matky samoživitelky v menšině
S tím, že zrychlené oddlužení by nemělo být pro všechny a automaticky, souhlasí i Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů. „Teď je přístupné jen seniorům a invalidním důchodcům, což má své opodstatnění. Když tuto výhodu poskytneme všem dlužníkům, bude to na úkor věřitelů,“ šéfka České asociace věřitelů.
Také podle Jarmily Veselé z InsolCentra by bylo potřeba pomáhat těm, kteří pomoc potřebují – jednotlivým skupinám zadlužených osob, nikoliv plošně. „Zranitelné skupiny osob, jako jsou senioři, invalidé a matky samoživitelky, tvoří pouze čtvrtinu z celkového počtu zadlužených lidí. Téměř 380 tisíc potenciálních adeptů na oddlužení představují lidé v produktivním věku a bez zdravotního hendikepu,“ říká Veselá. Z tohoto poměru pak tvoří 72 procent muži.
