Patří k nim také František Blümel. Ten se v prostředí motoristického sportu pohybuje od útlého dětství. „Táta dělal dlouhé roky mechanika Gráfovi (Petru Grafkovi, pozn. autora) a pak na soutěžích i vrších pracoval pro Sýkora Racing a Svijany Racing,“ vzpomíná čejetický pilot, který 16. března oslaví osmnácté narozeniny. A po dotazu, jestli už tehdy svému otci pomáhal, s úsměvem okamžitě odpovídá. „Divák.“ Motorsportu nicméně propadl. „To je jasné. Když se v nějaké oblasti pohybuješ od malička, ten vztah si vybuduješ. Já byl těm autům i závodníkům blízko opravdu už jako hodně malinkej.“

Máš z těch časů nějaký vzor?

„Vzor (přemýšlí)? Vzor asi úplně ne, ale oblíbencem byl třeba Valda. A pak takové ty hvězdy Kopecký a Pech. Prostě klasika.“

Světový šampionát sleduješ? A komu fandíš?

„Jo. Teď je mým oblíbencem z těch, kteří jedou kompletní šampionát, Kalle Rovanperä. Ale jinak je mojí jedničkou Sébastien Loeb.“

Kdy jsi začal závodit ty?

„Ve třinácti letech hobbymotokrosem. Jezdili jsme tratě v Benátkách nad Jizerou, Ctiměřicích, pak tam u Kladna. Jak se to jmenovalo? (Do debaty vstupuje otec František: „Třebíz“.) Jasně, Třebíz. Nebylo to špatné, ale auta mě už tehdy lákala více.“

Takže následoval přesun za volant. Kolik ti bylo?

„Asi patnáct. Řídit jsem se učil se sériovým Citroënem C2 VTS na letišti v Katusicích. Tam jsem si poprvé vyzkoušel zatáčet, brzdit a další věci. Předloni v říjnu jsem debutoval v závodech Autodrom Rally Serie. Hned další závod se konal v listopadu na sněhu a já vyhrál kategorii Junior.“

Jaká byla konkurence?

„Docela velká. S rallyovou Fabií startovala Eliška Slavíková, která se vloni již představila v šampionátu Rallysprint Série. Nechyběli ani Marek Mičík a Tomáš Starý, náš soused z Čejetic, jehož táta jezdil mimo jiné chvilku za tovární tým Škoda Motorsport (František starší zasahuje: „Velkou chvilku a velmi dobře“.“

Zmiňuješ Čejetice, které jsou soutěžím zaslíbené.

„Souhlasím. Při Rally Bohemia se přímo kolem našeho domu několikrát jela rychlostní zkouška. V již neexistující hospůdce U Kepkeho se konaly besedy a autogramiády se závodníky nejrůznějších disciplín motorsportu. Hospodu vlastnil Kepke (Josef Němec, pozn. autora), velmi bravurně pilotující Opel Calibra zelené barvy. Tu však již prodal a pořídil neméně nepřehlédnutelného a nepřeslechnutelného modrého Mustanga (úsměv). V neposlední řadě zde bydleli či bydlí někteří automobiloví závodníci. Letmo si pamatuji návštěvy v garáži – dílně pana Profesora (Jaroslava Ginsla, pozn. autora).“

Jak na něj vzpomínáš?

„Jako na takového rallyového taťku.“

Pojďme k současnosti. Jaké plány máš do letošní sezony?

„V polovině března mi bude osmnáct a tak bych měl stíhat rallyovou sezonu. Chtěl bych jet vybrané podniky Rallysprint Serie a chci si udělat navíc rally školu, abych mohl startovat na domácí Bohemce.“

Dnes je velkou nutností jazyková vybavenost. Jak jsi v tomto ohledu na tom?

„Anglicky umím docela dobře. Němčinu jsem měl na základce, ale tu už jsem zapomněl.“

Kde studuješ nyní?

„V Mladé Boleslavi na Jičínce na bývalé zemědělce. Mým oborem je mechanik – diagnostik a plánuji si udělat nástavbu z ekonomiky.“

Můžeš představit tvůj tým?

„Tým? Ten tvoří táta jako manažer (František starší: „Spíše mechanik“), pak máma, zajišťující catering (František starší: „Spíše sponzor“), taky ségra (Adéla) má závody ráda, chystá jídlo i mění gumy (úsměv). Spolujezdcem je Pavel Kareš, tátův kolega z práce. Oba jsou zaměstnáni ve firmě AUREL CZ s. r. o., která se podílí na vývoji pro Škoda Auto a. s. Současnou technikou je Opel Adam Cup po velmi rychlém pilotovi Honzovi Pilařovi. Ten měl mimochodem také vztah k Čejeticím. V garáži u Profesora Ginsla jsem viděl jeho fotku z tamní návštěvy. Vím také, že své auto nazýval Uwe. A já budu chtít Uwemu dělat čest.“

Jsi mladý kluk. Co ty a slečny?

„Nějaké už byly. Momentálně jsem však nezadaný.“

A co třeba někdy oslovit ke společnému svezení Martinu Škardovou, kterou znáš mnoho let, viz. foto?

„To bych se vůbec nezlobil. Bylo by to po letech hezké setkání (smích).“