V Ústí nad Orlicí se radní rozhodli před několika lety zefektivnit systém třídění odpadu. Nasadili tzv. door to door systém. Díky němu má každý občan možnost separovat odpad do pytlů, které od jeho domu pravidelně odvážejí svozová auta.

A novinka zabrala. Pro lidi to byl ohromný motivační prvek, neboť každý mohl dosáhnout až na dvousetkorunovou slevu z ročního poplatku za svoz odpadu.

Městu se tak v předstihu před účinností nového odpadového zákona podařilo namotivovat obyvatele k větší odpovědnosti v třídění.

„Jak plast, papír, tak bioodpad se nám velmi výrazně podílejí na snížení objemu směsného komunálního odpadu. Měli jsme trochu obavy, že když k pytlovému svozu zavedeme svoz bioodpadu v hnědých popelnicích, zvedne nám to celkový objem odpadu, což se nakonec i potvrdilo, ale na druhou stranu nám šel dolů podíl směsného komunálního odpadu,“ řekl místostarosta Ústí nad Orlicí Jiří Preclík.

Město si na podzim loňského roku nechalo udělat z vybraných popelnic od rodinných a bytových domů podrobnou analýzu směsného odpadu, která ukázala, že systém má ještě rezervy. Ovšem plast a papír se v nádobách prakticky nevyskytoval.

Motivační prvek v podobě desetikorunové slevy za jeden svozový pytel (roční maximum je 20 kusů řádně odevzdaných pytlů na poplatníka) se tak městu vyplácí. „Ve městě máme zhruba 7 tisíc domácností. Zapojena je zhruba polovina domácností z rodinných a bytových domů,“ dodal Preclík.

Radnice proto může držet cenu za svoz odpadu relativně na uzdě. Přestože reálné náklady činí něco přes tisíc korun, pro letošek každý obyvatel Ústí nad Orlicí zaplatí za odpad 690 korun, který navíc může být ponížen o již uvedenou dvousetkorunovou slevu.

Slušné výsledky v třídění městu kazí velkoobjemový odpad, který končí na sběrném dvoře a který se počítá do zákonného limitu. Starým a zachovalým věcem, které by jinak skončily v odpadu, proto od loňského podzimu dávají druhou šanci v tzv. re-use centru.

Obcím nic jiného než pečlivé třídění nezbývá, neboť limity jsou neúprosné. Zatímco před dvěma lety limit činil 200 kilogramů, podle novely zákona o odpadech může každý občan letos produkovat maximálně 180 kilo směsného odpadu ročně. Limit se bude časem snižovat na 120 kilogramů na obyvatele v roce 2029 a poplatek za nadlimitní odpad poroste.

V roce 2023 činí tisícovku, v roce 2025 vzroste na 1 500 a v roce 2029 to bude 1 850 korun za tunu.

Bioodpad budou svážet i z jiných sídlišť

Snižovat objem směsného komunálního odpadu se snaží i Pardubice. A stejně jako například Svitavy, které obyvatelům aktuálně nabízejí možnost pořízení kompostérů k rodinným i bytovým domům, na to chtějí jít větším sběrem bioodpadu od bytových domů i paneláků pardubičtí radní.

„Obyvatelé rodinných domků si mohou objednat hnědou popelnici a třídit bioodpad, ovšem lidi ze sídliště tuto možnost dosud neměli a byli odkázáni jenom na separační dvory. V roce 2020 jsme proto spustili pilotní projekt sběru bioodpadu na sídlišti Dubina, kde jsme umístili pět hnědých kontejnerů na bioodpad z domácností. Prvotní výsledky ukázaly, že podíl vytříděného odpadu byl tragický. Často se stávalo, že surovinu nebylo možné kvůli znehodnocení směsným odpadem využít do kompostu,“ řekla tisková mluvčí Služeb města Pardubic Klára Sýkorová.

Situace se změnila poté, co byly kontejnery osazeny zámky, od nichž mají klíče pouze lidé, kteří mají o třídění skutečný zájem. Klíče si vyzvedlo 261 domácností z bytových domů v okolí kontejnerů. V reálu to znamená, že se na separaci dnes podílí téměř 700 lidí.

Klíč ke snížení velkoobjemového odpadu to bude i pro další roky. „V průběhu jara ve spolupráci s magistrátem připravujeme rozšíření systému i na další sídliště, jelikož chceme razantně snížit podíl bioodpadu v černých popelnících,“ dodala Sýkorová s tím, že městu, kde lidé zaplatí za svoz odpadu 650 korun, od loňského roku pomáhá i nové re-use centrum.

Novou moderní kompostárnu pro biologický odpad by chtělo v areálu bývalého zemědělského družstva budovat v dohledné době i město Polička. „Zpracovávali bychom tam 800 tun organické hmoty ročně. Už máme objednanou studii. Navíc bychom tím vyřešili i likvidaci kalů z čistírny odpadních vod,“ sdělil starosta Poličky Jaroslav Martinů.

S petkami a plechovkami do Lidlu nebo Kauflandu

Od léta budou mít lidé v Pardubicích možnost také odevzdat PET lahve nebo plechovky ve dvou prodejnách společností Lidl a Kaufland. Radnice díky tomu získá vytříděný odpad, což jí ušetří peníze.

„Kromě benefitů, které by z této iniciativy měla příroda a zákazníci, by projekt pomohl i městu. To by získalo již vyseparovaný odpad, tedy jednolitou homogenní složku, kterou by nadále nemuselo třídit, což by ušetřilo finance,“ řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová.

V Pardubicích budou obaly zálohovat v Kauflandu v Bělehradské ulici a v prodejně Lidl v Poděbradské ulici. Odpad si město odveze na své náklady. V době pilotního projektu nebudou zákazníci za obaly dostávat zpětně peníze, ale na konto se jim budou připisovat body, které uplatní během nákupu v prodejně. Zálohový systém PET lahví a plechovek funguje ve 12 zemích Evropské unie, přičemž například v sousedním Slovensku ho spustili začátkem loňského roku. V Česku německá skupina Schwarz tento záměr zveřejnila před pár dny.

„Nejprve se musí připravit a podepsat příslušné smlouvy. Následně se musí samotné prodejny upravit a nainstalovat do nich separační automaty. Zapojení města do ostrého provozu vidíme na léto,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.

Zálohování PET lahví a plechovek je jedním z kroků, jak ochránit přírodu před znečištěním a plýtváním zdroji. „To díky tomu, že z použité lahve nebo plechovky může opět vzniknout nápojový obal. Toho lze dosáhnout i u lahví, které jsou vytříděny do žlutého kontejneru,“ dodal Míča.