Zelené střechy, slepá ramena. Hradec chce budovat podle receptů na klima

  10:12
Za deset let v Hradci Králové vznikly na míru hned čtyři klimatické studie, tři z nich ale město odložilo do šanonů. Nejnovější materiál Adaptační strategie pro Statutární město Hradec Králové snad stejný osud nečeká. Noví radní slibují tentokrát skutečný akční plán, který přetaví teorii ve skutky.

Hradecké Městské lesy obnoví Na Mlýnku nádrž a vytvoří přírodní park. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Adaptační strategie byla hotova už před 14 měsíci, kdy se s jejím obsahem seznámily různé komise a výbory magistrátu.

V lednu se bod „adaptace na změnu klimatu, přijímání adaptačních opatření a efektivní práce se zelení ve městě“ objevil hned na prvním místě kapitoly Životní prostředí v programovém prohlášení koaličních stran. Jen o pár dnů později studii přijala rada města a 28. ledna bez výhrad i zastupitelstvo.

„Strašně jsme zaspali,“ lakonicky zhodnotil dosavadní počínání města náměstek primátorky zaměřený i na ochranu klimatu a adaptaci Lukáš Řádek (TOP 09).

„Nechceme brát ochranu klimatu jako hrozbu, ale jako příležitost,“ uvedl nový náměstek. Podle něj by Hradec měl začít s menšími projekty a s nasbíranými zkušenostmi se pouštět i do odvážnějších plánů, například do zelených střech, montáží solárních panelů na městské budovy, budování slepých ramen nebo do revitalizace koryt potoků.

„Různých koncepcí a strategií na regionální i celostátní úrovni je skutečně hodně, ale výrazně zaostáváme, abychom ta opatření realizovali. Nyní jsme přijali opatření adaptační strategie, máme i strategický plán rozvoje města, programové prohlášení našeho vedení. Teď se z toho všeho bude vytvářet opravdový akční plán a prioritizace jednotlivých projektů, které budou seřazené podle významu. Adaptační opatření v tom všem bude hrát poměrně výraznou roli,“ zdůraznil Řádek.

Park v Kuklenách se nestihl

Připravené jsou i některé konkrétní projekty. Výkladní skříní proměny říčních koryt by měla být revitalizace Piletického potoka. Doposud přímý tok by měl meandrovat, počítá se s tůněmi, stezkami pro chodce a cyklisty i s uplatněním torza mostu Plukovníka Šrámka, které odpočívá v depozitu na letišti. Je to vlastně první krok k miliardového projektu výstavby obytné Severní zóny s asi 1 500 byty. S adaptační strategií souvisí také citlivá protipovodňová ochrana Malého Labského náhona v Kuklenách.

Vůbec prvním adaptačním projektem celého Hradce Králové se mohla stát obnova parku Pernštejnů v Kuklenách.

„Dokonce jsme mohli dostat dotaci z Norských fondů, ale vše ztroskotalo na podmínce, že akce musí být realizována do jednoho roku, což opravdu nešlo stihnout. O dotaci jsme tedy nakonec ani nežádali, což mě velmi mrzí,“ řekl Adam Záruba (Změna a Zelení), náměstek primátorky pro oblast životního prostředí. Podle něj mohou o některé klimatické dotace žádat pouze ta města, která už mají zpracovanou adaptační strategii.

Žhnoucí náměstí i třída

Hradecká studie se opírá i o snímky z družic a měření termokamer, které odhalily zranitelná místa a možná rizika. Nepřekvapí, že kritické jsou především obrovské betonové plochy bulvárů a náměstí.

Kdyby město podobnou strategii přijalo už dříve, s největší pravděpodobností by například téměř stomilionová proměna náměstí 28. října a ulic S. K. Neumanna a Dukelské vypadala úplně jinak. Opravy staré jen deset let provázely těžkosti od samého počátku a změnu klimatu nedomýšlely, i když vodní prvky tu nechybí.

„Náměstí 28. října by mělo být zmíněno spíš jako překonaný způsob rekonstrukce veřejných prostranství. Měli bychom se vyvarovat toho, abychom při budoucích rekonstrukcích vybudovali tak obrovské zpevněné plochy jen s minimem zeleně,“ zhodnotil Záruba nedávné opravy.

Dalším žhnoucím ostrovem je v létě třída Karla IV. Také tam schází víc zeleně. O nutných opravách třídy se hovoří už roky, takže adaptační opatření budou muset respektovat strategický plán města.

„Jižní strana třídy Karla IV. už je zcela bez stromů. Byly tam jeřáby vysázené v květináčích, které však odumíraly a nebyly nahrazovány. Na druhé straně dožívají lípy a turecké lísky, některé jsou ve velice špatném stavu. V současnosti se dlouhodobě připravuje rekonstrukce celé ulice a návrat zeleně musí být v souladu s opravami. Každopádně stromy by tam mohly být už v předstihu,“ míní Záruba.

Voda, zeleň, odpady i doprava

Zeleň citelně schází i v Kuklenách. I když park Pernštejnů musel zapomenout na dotaci, jeho proměna je blízko, protože se ji podařilo zařadit do rozpočtu města už na tento rok. Brzy se adaptačních zásahů dočkají i Kubištovy sady nebo některé projekty v městských lesích.

„Akční plán obsahuje projekty pro všechny strategické cíle, tedy voda a zeleň, udržitelná krajina, šedá infrastruktura, energetika, doprava, odpady a komunita. Ve strategickém cíli zaměřeném na vodu a zeleň v sídlech jsou právě Kubištovy sady, ale i úprava zeleně a veřejného prostranství v ulicích Kejzlarově, Mandysově a Benešově,“ uvedla mluvčí města Kateřina Rohlíčková.

Už v roce 2013 vznikla studie Hradec ve stínu klimatické změny. Následovaly Studie resilience a adaptability města Hradce Králové a poté Adaptace sídel na změnu klimatu. Zatím se zdá, že až nejnovějším materiálem Adaptační strategie pro statutární město Hradec Králové se někdo hodlá zabývat do hloubky.

„Podkladové studie jsou kolikrát velmi zajímavé. Navrhují, shrnují a bilancují jednotlivá opatření, ale vždy by na ně měl navazovat akční plán schválený radou města a konkrétní kroky, co udělají technické služby, co správa zeleně anebo správa lesů. A v případě Hradce Králové to dosud v tomto bodě zchromlo,“ konstatoval Michael Pondělíček, specialista na krajinné plánování a životní prostředí, jenž se podílel na několika předchozích adaptačních studiích.