Brusel - Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na osm členských států včetně České republiky. Nezavedly pravidla, která mají chránit oznamovatele protiprávního jednání (takzvané whistleblowery) před případnou odvetou, uvedla EK v prohlášení. Politikaření a zabedněnost jsou podle Transparency International důvodem, proč ČR zatím nezavedla pravidla na ochranu oznamovatelů před odvetou.
Žaloba se kromě Česka týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska. Zakotvení ochrany oznamovatelů do legislativy jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
Směrnice je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.
Česká vláda vloni v listopadu schválila příslušný návrh zákona, který nyní posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor. Ten jeho projednávání přerušil na začátku února, věnovat se mu bude opět na začátku března.
Smyslem směrnice je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.
TI: Česko zatím nepřijalo zákon o ochraně oznamovatelů kvůli politikaření
Politikaření a "ideologická zabedněnost" jsou podle protikorupční organizace Transparency International (TI) důvodem, proč Česko zatím nezavedlo pravidla na ochranu oznamovatelů (takzvaných whistleblowerů) před případnou odvetou. Podle TI a Rekonstrukce státu ale Česku vedle žaloby hrozí i přijetí nekvalitního zákona. Návrhu, který nyní posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor, totiž vyčítají hlavně to, že neumožňuje podat anonymní oznámení.
Zakotvení ochrany oznamovatelů do legislativy jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
Právník a člen správní rady TI Petr Leyer upozornil, že o ochraně oznamovatelů se v Česku mluví téměř 15 let. "Žádná vláda nebyla schopna přijmout jakoukoliv obecnou úpravu. Ve chvíli schválení evropské směrnice a konsensu na této úrovni se zdálo, že česká legislativa bude ihned následovat," uvedl. "Vinou politikaření a ideologické zabedněnosti se tak nestalo a po dvou letech čelí Česko žalobě. Pokud tedy dokážeme v něčem excelovat, jsou to výmluvy a neplnění protikorupčních závazků," dodal.
Advokát kanceláře Rödl & Partner Pavel Koukal uvedl, že podání žaloby je očekávaným krokem. Je to podle něj v podstatě poslední možnost, kterou má EK k tomu, aby si splnění směrnice vynutila. "Na druhé straně posílá Komise taková oznámení vždy s určitým předstihem, aby členské státy měly ještě před postoupením věci Soudnímu dvoru prostor vše vyřešit. Až pokud se tak nestane, je žaloba skutečně podána a Komise navrhuje uložení pokuty za nesplnění povinnosti," sdělil Koukal ČTK.
Podle TI a dalších organizací ale není dobrý. Věcné vymezení oznamovaných skutečností považují za zbytečně komplikované a návrh ani neumožňuje anonymní podání podnětu. "Anonymní oznamování přitom není žádnou novinkou. Už nyní funguje ve státní službě a také mnozí zaměstnavatelé, především korporát vlastněný zahraničními matkami, má bohaté zkušenosti s oznamovateli - včetně anonymů pro které jsou vytvářeny i profesionální platformy, zajišťující nejvyšší úroveň ochrany identity," uvedl právník TI Jan Dupák.
Protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení už dříve uvedly, že vládní návrh tak jde proti omezování korupce. Pouze podle nich přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování.
