Komentář
Soudní senát Krajského soudu v Ostravě minulý týden rozhodoval o novém otevření případu Petra Kramného, který byl v roce 2016 odsouzen za dvojnásobnou vraždu. Kramný od začátku trvá na své nevině. Obhajoba přinesla nové expertní posudky, které podle ní mají potenciál zvrátit původní verdikt. Soud však žádost o obnovu soudního procesu zamítl.
Závěrečnou řečí státního zástupce Víta Legerského i výsledným projevem ostravské soudkyně JUDr. Šárky Skalské prostupoval princip, který jsem dlouhou dobu nedokázal sám pro sebe uchopit nebo pojmenovat. V rozhovoru s jedním advokátem, s nímž jsem průběh soudu podrobněji rozebíral, jsme narazili na právnický pojem in dubio pro reo, což znamená, že v případě pochybností se má soud rozhodnout „ve prospěch obviněného“.
Průběh soudního jednání, které mělo určit, zda bude případ Petra Kramného znovu otevřen, měl jeden zvláštní rys. Státním zástupcem i soudkyní Skalskou bylo zpochybňováno vše, co hovořilo ve prospěch odsouzeného, a naopak bylo utvrzováno, ba dokonce „protežováno“ vše, co potvrzovalo postup obžaloby a pilíře jejích teorií. Podobný přístup byl také patrný během původního soudního procesu. Jako by byl justiční princip obrácen o 180 stupňů a změněn na in dubio pro actore, tedy „v případě pochybností ve prospěch obžaloby“.
Podívejme se na konkrétní detaily, které na to ukazují.
Když pomineme, že nikdy nebyla jednoznačně určena příčina smrti dvou žen, nebylo ani prokázáno, že se jednalo o smrt násilnou, můžeme se pozastavit především nad tvrzením obžaloby, že ženy zemřely v důsledku zásahu elektrickým proudem, pro což rovněž nejsou důkazy a jedná se pouze o hypotézu, která byla obžalobou „potvrzena“ vylučovací metodou per exclusionem.
Nyní stručně k jednotlivým důležitým okamžikům a bodům celého případu.
Průjem a zvracení
Odsouzený Petr Kramný tvrdí, že jeho žena, dcera i on sám během dovolené v Egyptě trpěli průjmy a zvracením a v noci na 30. července 2013 nalezl obě ženy ležet na postelích v bezvědomí. Podle výpovědí hostů hotelu přiběhl Kramný v nočních hodinách do vedlejšího pokoje a přivedl jednoho z hostů do svého pokoje, kde ležely dcera a žena bezvládně na postelích. Poté byl přivolán hotelový lékař a policie.
Na tělech žen nebyly nalezeny žádné stopy násilí – pohmožděniny, zlomené nehty, kůže za nehty – a ani Petr Kramný neměl na těle žádná zranění, která by nasvědčovala zápasu – škrábance, pohmožděniny a podobně. Petr Kramný byl egyptskými úřady propuštěn, nebyl z ničeho obviněn a odcestoval zpátky do České republiky.
Ostravští patologové těla zkoumali po jejich převozu do České republiky a prohlásili, že nalezli ve střevech zemřelých žen „mazlavou hmotu“ a „nezanedbatelné množství natrávené stravy“, čímž se obžaloba pokoušela prokázat, že Kramný lhal o tom, že rodina trpěla silnými průjmy.
Ve prospěch tvrzení Kramného vypovídá to, že na fotografiích zesnulých žen je vedle těla Kláry Kramné na povlečení skvrna připomínající zvratky. Egyptští vyšetřovatelé tuto skutečnost při ohledání pokoje zaznamenali do protokolu a uvedli také, že zajistili zvratky z koše, kam podle Kramného zvracela jeho žena Monika, a zvratky poslali na toxikologické vyšetření.
Na fotografiích pokoje, kde byla rodina ubytována, je rovněž patrné, že rodina měla na pokoji balení léku Antinal, který se užívá při zažívacích potížích. Z fotografií a policejního zápisu je též patrné, že v dózách s léky chybí 11 tobolek Antinalu, což logicky znamená, že rodina skutečně Antinal brala, a tedy k jeho užívání měla zřejmě nějaký důvod. Pravděpodobně střevní potíže, které má Antinal léčit.
Během soudního procesu obžaloba tvrdila, že Kramný „lhal“ o tom, že členové rodiny zvraceli a měli průjem. Byl vytvářen dojem, že Kramný lhal, aby zastíral, co se „skutečně stalo“. Vzhledem ke skutečnostem, které jeho výpověď potvrzují, byl mělo být rozhodnuto v jeho prospěch – in dubio pro reo.
Egyptská justice „odvedla špatnou práci“?
Podle některých pozorovatelů bylo vrcholem pochybností o správnosti soudního výroku JUDr. Šárky Skalské její prohlášení, že v době úmrtí dvou žen „slavili v Egyptě ramadán“, čímž naznačila, že egyptská strana neodvedla při vyšetřování kvalitní práci. Motivy pro vyjádření této údajné „pochybnosti nade vším“, co egyptské vyšetřování zachytilo, nejsou úplně jasné. Tím spíše, když uvážíme, že egyptští vyšetřovatelé poskytli natolik podrobné záznamy z ohledání místa úmrtí a ohledání těl.
V soudním spise se nacházejí fotografie zesnulých a celého pokoje, včetně všech na místě nalezených věcí (zdroj) a jejich podrobný soupis (zdroj). První těla ohledal hotelový lékař a poté zdravotní inspektor města, který uvedl, že „nenašel žádné stopy po škrcení v oblasti krku, žádné stopy pořezání ani bodnutí na těle, žádné stopy násilí po celém těle“, pouze menší modřinu na koleně.
Vyšetřování převzalo státní zastupitelství, provedlo prohlídku pokoje a nechalo ohledat obě mrtvá těla. Protože na tělech zesnulých nebyly nalezeny žádné stopy násilí, státní zástupce nařídil soudní pitvu a laboratorní rozbor.
Vyšetřovatelé se dokonce obtěžovali s tím, že když nalezli dvě plata léku Antinal, spočítali, kolik tobolek chybělo ve které dóze. V jedné dóze 4 tobolky a ve druhé 9 – což potvrzuje i fotografie koupelny, kde dóza Antinalu leží na umyvadle. (zdroj)
Soudní lékaři, kteří těla zesnulých ohledávali, pořídili podrobnou fotodokumentaci obou těl a vyhotovili nákres těl, kde zaznamenali i takové detaily, jako menší modřinky na nohou. Byl také proveden podrobný toxikologický rozbor orgánů zesnulých. Žaludek jedné z žen byl naleptaný, a tak se uvažovalo o možné otravě neznámým jedem.
Poranění na krku v Egyptě „není“, v ČR „je“
Kromě toho, že je ze soudního spisu patrné, že egyptské vyšetřování rozhodně nebylo „odfláknuté“, se dostáváme k další stěžejní skutečnosti. Lékaři, kteří ohledávali těla zesnulých přímo v hotelovém pokoji, i soudní patologové, uvádějí, že na krku Kláry Kramné nejsou žádná poranění. Patologové pořídili snímek krku ze všech stran a fotografie taktéž ukazují krční oblast bez jakékoliv rány nebo poškození.
Po převozu těl do České republiky však ostravští patologové na krku Moniky Kramné naleznou poranění. Obhajoba tvrdí, že poranění vzniklo během převozu těl devět dní po jejich smrti. Obžaloba se naopak snaží dokázat, že zranění vzniklo během úmrtí, a že se jedná o zranění způsobené elektrickým proudem. Ostravští patologové tvrdí, že kůže a srdce obou zesnulých nesou známky zásahu elektrickým proudem. Teorie zní: ženy zasáhl elektrický proud přivedený z hotelové zásuvky a způsobil jim zástavu srdce, v důsledku čehož zemřely.
Při jednání o obnově soudního procesu vystoupili profesor MUDr. Ivo Šteiner, Csc., specialista na myokard a cévy v oboru kardiovaskulární patologie, a soudní znalec z oboru soudního lékařství, docent MUDr. Alexandr Pilin, Csc.
Profesor Šteiner uvedl, že dle jeho zkoumání vzorků srdcí zesnulých na nich nenalezl známky zásahu elektrickým proudem ani po kolapsu srdcí v důsledku zásahu proudu a následného infarktu. Docent Pilin dále uvedl, že vzorky kůže nejeví známky vstupu (výstupu) elektrického proudu do těla. Chybí porušení vrstev kůže i přítomnost mikročástic kovu, které se do kůže uvolní z vodiče. To ale podle soudkyně Skalské nebylo dostatečnou skutečností, aby byl případ znovu otevřen – přesněji řečeno to nebylo „novou skutečností“.
Ke zpochybnění teorie obžaloby se přidali také docent Zdeněk Horák, expert z odvětví kriminalistiky se specializací na forenzní biomechaniku, docent Ing. Zdeněk Kokeš, Csc., znalec v oboru elektrotechniky a MUDr. Zdeněk Šňupárek, znalec soudního lékařství. Skupina expertů uvedla, že podle jejich analýzy je vražda elektrickým proudem, tak jak ji popisuje obžaloba, technicky neproveditelná a těla zesnulých nenesou stopy, která by musela nést, pokud by zemřely násilnou smrtí v důsledku zásahu elektrickým proudem. Podle soudu ani toto není dostatečné k novému otevření soudního procesu.
Tyto skutečnosti zakládají důvodné pochybnosti, zda nedošlo k poranění kůže na krku zesnulé až při převozu těl do České republiky. I v tomto případě jsou pochybnosti a soud se opět kloní k názoru obžaloby v neprospěch obviněného – in dubio pro actore.
Obžaloba i soudkyně mění teorie o vraždě „nahodile“
Argumentační „pružnost“ projevil během jednání o obnově případu jak státní zástupce Legerský, tak soudkyně Skalská. Podívejme se konkrétně, v jakých stěžejních momentech teorie obžaloby o údajném zavraždění obou žen elektrickým proudem z hotelové zásuvky (230 voltů) skutečně nahodile mění logické proměnné.
Když experti obhajoby prohlásili, že usmrtit ženy elektrickým proudem najednou, když byly podle obžaloby v „obětí“, je technicky neproveditelné, naznačoval státní zástupce, že mohlo dojít k jejich usmrcení „postupně“. Tím změnil tvrzení obžaloby, a to velice ledabyle. Pokud ženy nebyly usmrceny „najednou“ potom, jak je možné, že Kramný údajně zabíjel jednu ženu a druhá ani nekřičela (nikdo v hotelu nic neslyšel) ani s ním nebojovala (žádné stopy násilí, škrábance…).
Soudkyně Skalská zase naznačila, že ženy mohly být usmrceny ve sprše, zatímco se obě najednou sprchovaly. Opět zareagovala velice pružně a zároveň zbrkle a ledabyle. Pokud by ženy měl někdo usmrtit elektrickým proudem ve stoje ve sprše, bylo by to ještě obtížnější, protože proud cestuje směrem nejmenšího odporu a vůbec by nemusel vstoupit do děla a mohl se svézt po vodě a navíc by pravděpodobně došlo k uzemnění a k výpadku jističe zásuvky.
Když tedy podle soudkyně ženy zemřely nahé ve sprše – kde se ve stoje zmítaly v křečích, když jimi údajně procházel tělem elektrický proud – kde jsou potom zranění, která utržily při pádu na zem a při zmítání se ve sprše? Soudkyně takovou teorii vyslovila v závěrečném vysvětlení svého zamítnutí žádosti o obnovu soudního procesu a úplně pominula, že zesnulé neměly žádná zranění. Podle soudkyně se proud nesvezl po vodě, nedošlo k uzemnění ani k výpadku jističe a zároveň došlo k úspěšné vraždě. Tolik indicií a fyzikálních zákonů napovídá, že existují důvodné pochybnosti o tom, že se to takto stalo, a přesto soud opět rozhoduje v neprospěch obviněného – in dubio pro actore.
28 let vězení za co?
Shrňme na závěr argumentaci obžaloby. Ženy zemřely násilnou smrtí, protože zemřely obě, krátce za sebou nebo najednou. To, že zemřely najednou v hotelovém pokoji za neznámých příčin, podle obžaloby znamená, že se jedná o násilnou smrt. A protože byl s nimi Kramný sám, musí být vrahem on. Pokud vám jako pozorovatelům tato rovnice stačí jako důkaz, vězte, že to je také jediný „důkaz“, který potvrzuje teorii o násilné smrti žen.
Ženy podle obžaloby zemřely v důsledku zásahu elektrickým proudem, protože obžaloba „vyloučila všechny jiné možnosti“. Tedy ženy údajně „nemohly zemřít jinak“ než zásahem elektrického proudu, byť se to nedá jednoznačně prokázat – in dubio pro actore.
Kramný je podle obžaloby usmrtil proudem z hotelové zásuvky, přestože skupina expertů namítá, že by procházení elektrického proudu tělem způsobilo silné záškuby těla, silné křeče a nekontrolovatelné výkřiky. Nikdo nic neslyšel, na tělech zesnulých nebyly žádné pohmožděniny z toho, jako je „vrah“ údajně držel na místě, aby se „necukaly“, a tlačil je k podložce nebo je jinak fixoval (svázal atd.).
Na fotografiích z hotelového pokoje není na tělech patrná strnulost ze smrtelné křeče po zásahu proudem, na krku ani bedrech, kudy měl do těla Moniky údajně vstoupit proud, nejsou nalezeny žádné rány (popáleniny, škrábance, modřiny…). Přesto je na základě toho Kramný poslán do vězení na 28 let.
Z vyjádření, která byla u soudu ke slyšení, obžaloba ani soudkyně nepovažují za nutné určit přesnou variantu, jakou údajně ženy zemřely – společně a najednou, nebo odděleně? Ve vaně, nebo na posteli? Jednopólovým, nebo dvoupólovým dotykem? Na tom nezáleží.
Proto mám stále silnější dojem, že v tomto případě se skutečně základní princip in dubio pro reo zvrhl do naprosto opačného směru, a to až do takové míry, že se soud v případě pochybností přiklání na stranu obžaloby, nikoliv na stranu obviněného.
Bulvární média a „charakter chladnokrevného vraha“
Poslední věc, která stojí za zmínku a která byla u soudu také probírána, je atmosféra okolo případu Kramný v médiích a vykreslování (zkreslování) jeho charakteru.
Petr Kramný byl hotelovými hosty vykreslen jako člověk chladný a bez emocí, který po smrti své ženy a dcery neprojevoval žádné emoce. Také při rozhovorech s médii v egyptském hotelu neprojevoval mnoho emocí. Nikdo se nepozastavil nad tím, že mu lékař po smrti obou žen předepsal antidepresiva. Pokud máte osobní zkušenost s antidepresivy nebo víte, jak se chová a jak vypadá člověk, který antidepresiva bere, možná víte, že mnoho emocí na něm neuvidíte.
Ve shodě s tím, jak bulvární média Kramného popisovala, „vytvářela“ i obžaloba obraz chladnokrevného vraha. Obhájkyně na tuto skutečnost poukazovala zejména ve chvíli, když obžaloba prohlašovala, že po smrti obou žen volal Kramný na pojišťovnu „chladnokrevně, bez emocí, s připraveným číslem pojistky“. Během soudního jednání o otevření případu byly na žádost obžaloby přehrány záznamy telefonátů Kramného s pojišťovnou, kde Kramný prudce dýchá, je zmatený, má roztřesený hlas. Vůbec se nejednalo o chladnokrevné jednání, bez emocí, s připraveným číslem pojistky.
Soudkyně Skalská opomněla skutečnost, že byly charakter a chování Kramného zkreslovány v jeho neprospěch v rozporu se skutečností. Místo toho zdůrazňovala, že textový přepis hovoru Kramného s pojišťovnou byl v soudním spise „doslovně přesný“. To, že národ pod vedením bulvárních médií Kramného odsoudil, ve věci také sehrálo určitou roli a zejména majitelé bulváru Blesk si toho musejí být vědomi. Vždyť titulní stránku Blesku nejméně osmkrát zaplnil právě případ Kramný. Nemluvě o advokátce Slámové, která prohlašovala, že dokáže poznat vraha pohledem do jeho tváře, a že když se podívala na Kramného a jeho chování, bylo jí „jasné“, že je to vrah.
