Ankara - Zemětřesení, které minulé pondělí postihlo jihovýchod Turecka a severozápad Sýrie, si vyžádalo už více než 35.000 obětí. Turecké úřady dnes podle agentury Anadolu informovaly, že mrtvých po zemětřesení v Turecku je již 31.643. Ze Sýrie hlásí zatím přes 4300 mrtvých. Svaz tureckých firem odhadl škody způsobené zemětřesením na 84 miliard dolarů (1,9 bilionu korun), píše dnes agentura Reuters.
Turecký úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) dnes oznámil, že obětí zemětřesení z 6. února je v Turecku už nejméně 31.643. Uvedl rovněž, že v postižených oblastech pracuje přes 238.000 záchranářů a dobrovolníků, včetně skoro asi 9800 cizinců ze sedmi desítek zemí. AFAD také oznámil, že z postižené oblasti bylo evakuováno na 158.000 lidí.
Podle svazu tureckých firem se škody způsobené zemětřesením vyšplhají na 84 miliard dolarů, zatímco vládní odhad mluví o škodách ve výši 50 miliard dolarů. Škody na budovách a infrastrukturách svaz odhaduje na 71 miliard dolarů. Další 10,4 miliardy dolarů činí nerealizované příjmy z národního hospodářství a na zhruba tři miliardy dolarů svaz odhaduje škody vzniklé zmeškáním pracovních dnů. V deseti tureckých provinciích zasažených katastrofou žije zhruba 15 procent obyvatel země a koncentruje se tam desetina tureckého HDP.
Podle ekonomů obnova po zemětřesení a související investice povedou v prvních měsících k prudkému růstu tureckého hospodářství. Za celý rok však zemětřesení sníží hospodářský růst země, který podle předpovědí měl letos dosáhnout kolem pěti procent, až o dva procentní body.
Otřesy o síle 7,8 stupně před týdnem podle agentury Anadolu postihly přes 13 milionů lidí v desítce tureckých provincií. Zasáhly rovněž severozápad Sýrie, kde postihly i oblast ovládnou povstalci. Podle OSN v Sýrii zemřelo kvůli zemětřesení přes 4300 lidí a tisíce dalších utrpěly zranění. Podle nevládní organizace Bílé přilby, která provádí záchranné operace v povstalci ovládaném regionu, zemřelo nejméně 3200 lidí. Syrská vláda hovoří o nejméně 1414 obětech v oblastech, které má režim pod kontrolou.
Reuters: Zemětřesení rozdmýchalo nevraživost Turků vůči syrským uprchlíkům
Ničivé zemětřesení, které zasáhlo Turecko a Sýrii, rozdmýchalo mezi některými tureckými občany nevraživost vůči milionům syrských uprchlíků, kteří v zemi žijí. Turci je obviňují z rabování uprostřed zkázy a chaosu, který v zemi nastal, napsala agentura Reuters.
Několik Turků žijících ve městech poničených otřesy Syřany obvinilo z vykrádání poškozených obchodů i domů. Na twitteru se rovněž mnohem častěji objevují protisyrská hesla jako "Nechceme Syřany", "Imigranti by měli být deportováni" či "Už nejste vítáni".
Někteří ze Syřanů, kteří přišli o střechu nad hlavou, uvedli, že byli vyhozeni z provizorně vytvořených táborů, a jeden ze Syřanů si dokonce ve městě Mersin otevřel přístřeší jen pro své krajany, protože v předchozím ubytování čelili rasistickým nadávkám.
"Přestali jsme se chodit dívat na místa, kde probíhají záchranné práce, protože tam lidé na nás křičí a strkají do nás, když slyší, že mluvíme arabsky," popsal jeden ze Syřanů, který si nepřál zveřejnit své jméno. "Lidé nás neustále obviňují z rabování, je to ale jen kvůli tomu, aby vyvolali spory," dodal.
Zemětřesení si vyžádalo již více než 35.000 obětí a naděje, že se v troskách podaří najít někoho živého, jsou téměř mizivé. V posledních dnech se ale dostala do centra pozornosti právě i bezpečnostní situace v oblasti zasažené zemětřesením. Objevily se zprávy o rabování, v sobotu rakouská armáda a německé záchranné organizace pozastavily práce. Zdůvodnily to obavami o bezpečnost záchranářů. Následně Rakušané záchranné práce zčásti obnovili, a to pod ochranou turecké armády.
Turecké bezpečnostní složky zadržely v souvislosti s rabováním 48 lidí, uvedl v neděli ministr spravedlnosti. Odkud pocházeli, ale neupřesnil. Prezident Recep Tayyip Erdogan již dříve slíbil, že se se všemi rabujícími rázně vypořádá.
Turecko je domovem téměř čtyř milionů syrských uprchlíků, mnozí žijí právě na jihu země u syrské hranice. Například ve městě Gaziantep, které zemětřesení vážně poničilo, se nachází téměř půl milionů Syřanů, kteří tvoří čtvrtinu místní populace. Jak k tomu poznamenala agentura Reuters, zášť vůči Syřanům není v zemi ničím novým, nicméně zemětřesení vzájemné napětí ještě zhoršilo.
"Syřané chodí se svými prázdnými batohy a plní je věcmi z obchodů. Hodně se tady rabovalo," říká Ahmet, zubař sedící naproti sutinám, které bývaly jeho ordinací. Někteří lidé, kteří na sociálních sítích nabízejí pomoc, otevřeně zmiňují, že není pro Syřany. "Ti, kteří přežili zemětřesení, mohou zůstat rok v mém domě v Ankaře pod podmínkou, že nejde o Syřany," stojí například v jedné z nabídek na twitteru.
Záchranné práce ukončili předčasně Izraelci, Rakušani či Slováci
Jihovýchodní Turecko postižené před týdnem ničivým zemětřesením v neděli opustila skupina izraelských záchranářů, která svůj předčasný odchod z oblasti zdůvodnila bezpečnostními obavami. Informoval o tom server The Times of Israel. Už v sobotu oznámili rakouští a němečtí záchranáři, že kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v oblasti pozastavují záchranné operace. Dnes agentura APA napsala, že rakouští vojáci ukončí operace v Turecku k dnešnímu poledni. V neděli se o něco dříve domů vrátili také slovenští záchranáři, i oni jako jeden z důvodů uvedli zhoršující se bezpečnostní situaci.
Asi čtyři desítky izraelských záchranářů z dobrovolnické organizace United Hatzalah pomáhaly v oblasti města Kahramanmaraş, která je jednou z nejpostiženějších tímto zemětřesením. Mluvčí organizace v neděli uvedl, že záchranáři dostali informace o bezpečnostní hrozbě. Blíže k ní sdělil pouze to, že souvisí s oblastí, v níž působí a která se nachází v blízkosti syrských hranic. Dalším důvodem jejich obav byla blízkost tureckého města Gaziantep, v němž v minulosti působili teroristé z organizace Islámský stát (IS). Navíc mezi obyvateli postiženého regionu roste napětí kvůli podle nich nedostatečné pomoci ze strany turecké vlády.
Mluvčí izraelských záchranářů, kteří měli v Turecku původně pobýt deset dnů, uvedl, že má informace i o výhrůžkách únosy zahraničním skupinám.
V oblasti tureckého města Kahramanmaraş nicméně zůstávají izraelští vojáci, kteří už také v neděli ukončili záchranné operace. Důvodem je podle izraelských médií ale to, že naděje na záchranu přeživších je už velmi malá. Dál na místě zůstanou izraelští vojenští lékaři, kteří tam provozují polní nemocnici, v níž ošetřili stovky lidí zraněných při zemětřesení.
Už v sobotu oznámili rakouští a němečtí záchranáři působící v provincii Hatay, že pozastaví operace kvůli obavám o bezpečnost. Uvedli, že mezi místním skupinami narůstá agresivita a že slyšeli i výstřely. Dnes agentura APA napsala, že rakouští vojáci budou k dispozici k záchranným operacím do poledne a pak se odeberou na letiště v Adaně. Už od neděle se ale podle APA tato jednotka na záchranných pracích nepodílela a v sobotu obnovila práce jen díky ochraně, kterou jim zajistily turecké jednotky. Osm desítek rakouských vojáků a vojaček bylo v Turecku od minulého úterý.
Dnes rovněž v Turecku ukončily práci dvě skupiny německých záchranářů - I.S.A.R. Germany a skupina záchranářů se psy, informovala agentura DPA. Působili stejně jako rakouští vojáci v provincii Hatay, kde byli od úterka.
O den dříve se v neděli vrátili z Turecka slovenští záchranáři, i oni jako důvod uvedli zhoršující se bezpečnostní situaci, ale také už jen mizivou šanci na záchranu živých. Slovenskou jednotku tvořilo deset hasičů a pět příslušníků horské služby. Původně měli misi naplánovanou na sedm dní.
Týden po zemětřesení Češi poslali na pomoc na 80 mil. Kč
Týden po ničivém zemětřesení v Turecku a Sýrii lidé přispěli na sbírky, které vyhlásily na pomoc postiženým zemím české humanitární organizace, zhruba 80 milionů korun. Vyplynulo to z vyjádření jejich zástupců pro ČTK a z údajů na jejich webech. Část vybraných peněz organizace už využily, v zasažených oblastech rozdávají například teplé jídlo, oblečení, přikrývky nebo platí dobrovolníky.
Krátce po prvních informacích o ničivém zemětřesení zorganizovaly v Česku na počátku minulého týdne finanční sbírku Člověk v tísni, Charita ČR, ADRA, Český červený kříž a Diakonie ČCE. Největší částka se sešla ve sbírce SOS zemětřesení Sýrie a Turecko, kterou vyhlásil Člověk v tísni. Podle informací na webu lidé na její účet k dnešním 09:00 poslali 60 milionů korun. Charita ČR k dnešku vybrala podle mluvčího Jana Oulíka 9,9 milionu korun. Organizace ADRA dostala podle vedoucí oddělení komunikace Emy Klementové k dnešnímu ránu na pomoc postiženým zemím 5,7 milionu korun a Český červený kříž 2,97 milionu korun, uvedla za organizaci Miroslava Jirůtková. Milion korun překročilo také konto sbírky, kterou zřídila Diakonie ČCE.
"Situace v severozápadní Sýrii je i však nadále kritická a místní úřady varují, že bez domova zůstává minimálně 11.000 rodin. Právě k těm prostřednictvím naší partnerské organizace přímo na místě míří matrace, deky a teplé oblečení pro přečkání chladných nocí ve stanech a provizorním přístřeší," sdělila dnes ČTK za Diakonii ČCE Anna Janská.
Na sbírku Člověka v tísni na pomoc Turecku a Sýrii mohou lidé dál přispívat přes účet 51945194/0300. Charita ČR vybírá peníze na účtu 55660022/0800 s variabilním symbolem 118 a ADRA na účtu číslo 66888866/0300, variabilní symbol 389. Český červený kříž má Fond humanity s číslem 333999/2700, do kterého mohou lidé poslat peníze speciálně na pomoc zemím po zemětřesení přes variabilní symbol 2301. Diakonie ČCE vybírá na sbírkový účet s číslem 292949292/0300 s variabilním symbolem 2023.
V místech zasažených zemětřesením pomáhají i humanitární organizace. Například Člověk v tísni tam má 500 pracovníků a nabízí třeba teplé jídlo, distribuuje přikrývky, oblečení a finančně podporujeme místní partnery nebo dobrovolníky pomáhajícím s odklízením trosek. V Sýrii chce minimálně 30.000 rodinám přispět na nákup základních potravin a na zazimování. Pomoc mezinárodní organizace ADRA na místě koordinují její kolegové. Týká se rovněž zajišťování provizorního přístřeší nebo distribuce potravin, vody, přikrývek, zimního oblečení nebo hygienických potřeb.
