I za války se Kyjev zbavuje názvů spjatých se sovětskou a ruskou minulostí

foto Městští pracovníci rozebírají v Kyjevě na Ukrajině pomník ruského vojevůdce Nikolaje Vatutina ze sovětské éry 9. února 2023. Na podstavci je nápis: "Hrdinovi Sovětského svazu generálu Vatutinovi od ukrajinského lidu."

Kyjev - Vedení ukrajinského hlavního města Kyjeva na dnešním zasedání schválilo přejmenování dalších 31 ulic, uliček, náměstí a třídy, jejichž dosavadní názvy byly spjaty s Ruskem či sovětskou minulostí. Oznámil to starosta Vitalij Kličko. Minulostí je tak například třída a náměstí Vítězství, anebo Mičurinova ulička.

Z Kyjeva rovněž odstranili pomník sovětského letce Valerije Čkalova a památník sovětského maršála Nikolaje Vatunina, který se vyznamenal v bitvách u Stalingradu a Kursku a při osvobozování Ukrajiny od německých okupantů, než jej v únoru 1944 postřelili vojáci Ukrajinské povstalecké armády. Tomuto zranění později podlehl.

"Čekáme na rozhodnutí ministerstva kultury, které dovolí odstranit také památník jednomu z vojenských velitelů bolševiků Mykoly Ščorse, což si Kyjevané už dávno přejí," uvedl Kličko.

Ukrajinská města se po loňském vojenském napadení země Ruskem začala aktivně zbavovat nejen sovětských názvů a pomníků, což činila už před ruskou invazí, ale také názvů a pomníků spojených s Ruskem. Na konci loňského prosince v jihoukrajinské Oděse odstranili pomník ruské carevny Kateřiny II. Veliké, která přístavní město nechala v 18. století založit. Úřady společně se sochou někdejší panovnice demontovaly pomník vojevůdce z 18. století Alexandra Suvorova.

Pomník carevny Kateřiny II. Veliké, jejímž výnosem byla Oděsa v roce 1794 založena, stál ve městě od roku 1900, než ho v roce 1920 (po bolševické revoluci) demontovali. Znovu se v Oděse objevil v roce 2007, kdy se proti tomu vyslovovaly některé občanské organizace a také tehdejší prezident Viktor Juščenko.

Začátek války uspíšil snahu Ukrajiny odstranit jména slavných ruských a sovětských osobností z názvů stanic metra, ulic a pamětihodností. Existuje na to dokonce i aplikace. Jediným důvodem, proč nebylo v poslední době strženo více ruských soch, je podle některých Ukrajinců to, že jsou příliš zaneprázdněni válkou.

Od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin zahájil válku proti jejich zemi, začali Ukrajinci s větším důrazem prosazovat vlastní historický odkaz.

"Je obecně zajímavým rysem naší doby, že jsme začali chápat historii tak citlivě," řekl Anton Drobovyč, šéf ukrajinského Ústavu národní paměti. Dodal, že pro Ukrajinu je proces odkrývání historie z let ruské a sovětské nadvlády poměrně nový. Připomínky ruské a sovětské nadvlády lze na Ukrajině najít téměř všude.

S válkou nabrala snaha o obnovu ukrajinského kulturního dědictví na obrátkách. V řadě měst odstranili pomníky ruského básníka Sergeje Puškina, který je na Ukrajině považován za "ruského šovinistu", jenž oslavoval carský imperialismus.

Starosti o názvy ulic a památníky se mohou zdát v době války zvláštní, ale podle vědců jsou součástí snahy o sjednocení Ukrajiny. Navíc právě falešná historie a mýty podle nich přispěly k tomu, že Rusko rozpoutalo válku. "Putin používá dějiny jako zbraň," řekl Drobovyč.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

ISSN: 1213-5003 © Copyright 27.04.2024 ČTK

Reklama

20°C

Dnes je sobota 27. dubna 2024

Očekáváme v 21:00 10°C

Celá předpověď