Dřevorubci tento týden plánují pokácet 19 listnatých stromů, převážně buků a javorů. A přidat k tomu chtějí i 11 jehličnanů. Podle posudků jsou stromy nemocné či uschlé. Jde o dozvuky kůrovcové kalamity a sucha.
„Po vykácení kůrovcových smrků se změnilo proudění větru a změnil se i vodní režim v půdě,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí Katarína Ruschková, proč jsou mezi uschlými stromy v tak velkém zastoupení i buky.
Navíc připomíná, že stromy jsou dlouhověké organismy a pomaleji se přizpůsobují. Na extrémně suché roky 2018 a 2019 začaly reagovat až se zpožděním.
Jde v průměru o čtyřicet až padesát let staré stromy. Tyto dřeviny byly podle Ruschkové zvyklé žít ve větší skupině, kde byla půda zastíněná a držela se v ní vláha. Kvůli tomu, jak porost prořídl a k zemi šly i stromy po obvodu, to ty zbývající nezvládají. „Bohužel, vidíme to i v našich lesích,“ dodává.
K situaci přispěl fakt, že původní porost na dvacetihektarovém Velkém Heulosu tvořily především smrky stejného stáří. „Například protilehlý Malý Heulos na druhé straně údolí takový problém neměl. A to vzhledem k tomu, že dřeviny byly různého stáří i druhů,“ připomíná Ruschková.
Správa lesoparku chce odolnější porost
Nyní se chce odbor životního prostředí zaměřit na obnovu dotčeného lesoparku. „Naší snahou je převést porost na odolnější a věkově i druhově pestrý. Už nechceme, aby se stalo to, že padne celé jedno stromové patro,“ konstatuje.
Záměrem je proto nechávat co nejvíce dřevin, které vyrostly z náletu. „Je to nejenom nejlacinější, ale také pro les nejlepší. Stromky z náletu jsou na dané místo dobře adaptované,“ řekla Ruschková s tím, že les je díky tomu i věkově a druhově pestrý. Navíc vzrostlejší náletové dřeviny poskytnou stín a ochranu malým, nově zasazeným.
Proto dřevorubci ze Správy městských lesů (SML), pokud to jde, nyní kácí stromy tak, aby se zachovalo co nejvíce původního podrostu. Spolupracují na tom i se stromolezci. „Ti ořežou vrchní část koruny. Při pádu káceného stromu se tak neponičí nálety,“ líčí Arnošt Hejda ze SML.
Ke specifikům lesoparku patří i ponechání části mrtvého dřeva. To pak využívají hmyz, ptáci i netopýři.
Označení stromů k pokácení lidé napodobují
Místo pokácených stromů město vysází 30 nových. „Budou to převážně listnaté stromy, ale i borovice a jedličky. Mezi listnáči budou například lípy, javory, buky, ale i třešně ptačí,“ vypočítala Ruschková s tím, že výsadbu plánují na podzim, kdy jsou vhodnější podmínky pro uchycení stromků.
Pečlivě se odbor životního prostředí věnuje i identifikaci poškozených stromů. Někdy stačí k posouzení pohled na defekty v koruně či mikrobiální výtok. K diagnostice ale používají i počítačový tomograf, podle kterého se dá určit stabilita dřeva.
Vědci otestují, zda by obnově lesů pomohly cizokrajné stromy. Vysadí i sekvoje |
„U některých významných dřevin, kde si nejsme jisti, si objednáváme i tahové zkoušky. Při nich se testuje odolnost stromu proti vývratu, zlomu a zkroucení,“ popsala Ruschková. Využili je například při posuzování dřevin v zoo, na hřbitově a u stromořadí.
Nemocné stromy, které budou lesníci kácet, označují pracovníci radnice dvěma speciálními znaky i číslem. Stává se jim totiž, že symboly pro kácení chtějí napodobit lidé u stromů, které jim vadí a kterých by se chtěli zbavit.
Větší probírka stromů bude letos ještě v lesoparku v Heleníně. Tam se má pokácet 26 kusů. Z toho 16 usychajících javorů.
