Kolik lidí používá v Česku Instagram? A kolik Twitter? A kdo patří mezi velké technologické firmy, takzvané Big Tech? Světlo do komplikovaného prostředí digitálních gigantů vnese nová evropská legislativa.
Už tento měsíc, přesněji 17. února, začíná fungovat část evropského aktu o digitálních službách (DSA). Nařízení stanovuje velkým technologickým společnostem, jako je třeba Meta provozující Facebook nebo Instagram, povinnost přihlásit se k příslušným národním úřadům, které budou mít implementaci evropského aktu do praxe na starosti. V Česku za to zodpovídá ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).
Bruselská výzkumnice se zaměřením na digitální bezpečnost Eliška Pírková z organizace Access Now pro EURACTIV.cz popsala, jak 17. únor změní svět digitálních služeb a sociálních sítí. Úřady by se například konečně měly dozvědět, jaké velké sociální sítě a platformy v Česku fungují a kolik mají uživatelů.
Dosud to bylo jen předmětem kvalifikovaných odhadů. Každý rok společnosti zaměřující se na sběr digitálních dat vydávají reporty o chování lidí a firem na internetu, včetně sociálních sítí. Například počet reálných uživatelů sociálních sítí ale nikdy nebyl přesný. S novou legislativou budou muset všechny firmy, které zprostředkovávají digitální služby, svá data reportovat.
Milion sem, miliarda tam
Report společnosti DataReportal za loňský rok ukazuje, že meziročně narostl počet uživatelů sociálních sítí celosvětově o 3 %, odhadované číslo se zastavilo na 4,76 miliardy lidí. Číslo ale dle autorů nemusí reflektovat unikátní uživatele. V praxi to znamená, že sociální sítě evidují nějaký počet přihlašování, jeden člověk ale může mít třeba více účtů.
Při představovaní výsledků společnosti Meta za loňský rok její šéf Mark Zuckerbeg oznámil, že facebook každý den používa už asi čtvrtina lidstva. To by znamenalo, že asi každý druhý člověk, který používá sociální sítě, si denně otvírá i facebook.
Reálná čísla ale mohou být jiná a díky DSA bude možné již brzy nahlédnout hlouběji do kuchyně sociálních sítí.
Ti největší hráči na evropském internetovém trhu pak budou muset plnit nejen pravidla transparentnosti, ale i řadu dalších povinností.
„Kromě definitivního počtu uživatelů bude transparentnější podnikání těchto společností, jelikož evropské úřady budou moci udělat hloubkové audity například Mety nebo mateřské firmy TikToku. Rovněž nastanou patrné změny v pravidlech používání sítí, neboli v Terms of Services,“ líči bruselská odbornice na digitální služby Eliška Pírková.
V praxi se změny pravidel projeví hlavně při trestech za jejich porušení. Podle Pírkové bude odůvodnění a popis porušení pravidel mnohem srozumitelnější. DSA taky umožní i efektivnější odvolávání vůči trestům. „Uživatelé sociálních sítí taky budou více chránění, jelikož bude mnohem jednodušší zažalovat velké sociální sítě za různé újmy,“ dodává Pírková.
Změny by se mohly projevit již v letos v létě. Do té doby se totiž rozhodne o definicích Velmi velkých on-line platforem a Velmi velkých on-line vyhledávačů (Very Large Online Platforms, Very Large Online Search Engines), na které se mají výše uvedená pravidla vztahovat.
Harmonogram nástupu DSA v platnost. Zdroj: Evropská komise
Jak se to týká Česka?
Díky DSA se české úřady dozví například „velikost“ vyhledávače Seznam.cz, neboli počet návštěvníků za den/měsíc.
V aktuální době se Seznam připravuje na dodržování pravidel. „Konkrétními úpravami, které bude nutné implementovat, se v Seznamu již zabývá pracovní tým složený ze zástupců všech dotčených služeb,“ napsal redakci Michal Feix, který je externím konzultantem společnosti Seznam a v minulosti ve firmě zastával pozici výkonného ředitele.
Během projednávání legislativy Feix hájil zájmy Seznamu na úrovni EU, a to zjevně úspěšně. „Podle přijatého znění DSA Seznam není provozovatelem žádné služby, která by překračovala kvantitativní kritéria podle čl. 33 DSA (článek ošetřující velmi velké online platformy a velmi velké internetové vyhledávače – pozn. red.) pro velmi velké platformy nebo vyhledávače. Povinnosti pro velmi velké platformy a velmi velké online vyhledávače se tak Seznamu dotýkat nebudou,“ upřesnil Feix.
Nový koordinátor
Česka se však bude týkat například ustanovení nové pozice ve veřejné správě – koordinátora digitálních služeb. Ten zatím nebyl určen a podle vyjádření mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Martina Vošahlíka má Česko ještě rok čas.
„Momentálně ministerstvo provádí analýzu a komunikuje s možnými správními úřady, které by tuto funkci mohly zastávat. DSA pro určení koordinátora stanovuje určité podmínky a termín 17. února 2024,“ napsal redakci Vošahlík. Odkazuje tím na poslední datum, kdy začne působit DSA kompletně.
Národní koordinátor digitálních služeb bude dohlížet na dodržování pravidel vyplývajících z DSA a jejich vymáhání. Eliška Pírková však upozorňuje, že ani ze samotného evropského aktu, ani z podstaty pozice koordinátora nevyplývá, že bude jakkoliv zasahovat do obsahu.
„Nezačne se s vymazáváním obsahu na sociálních sítí, a to ani v případě šíření dezinformace. DSA má za cíl podchytávat procesy uvnitř platformy. Všechny společnosti ale budou muset dodržovat takzvaný Kodex zásad boje proti dezinformacím,“ upřesňuje výzkumnice.
„Boj“ proti dezinformacím
Kodex obsahuje 44 loni revidovaných zásad, které by měly pomoci omezit vytváření a šíření dezinformací na sociálních sítích. Zároveň by měly posílit ochranu a postavení jednotlivých uživatelů. Ve své podstatě jsou všechny zásady dobrovolné, platformy se k nim však samy přihlásily.
„EU tímto aktem vzkazuje on-line službám, že pokud ho nebudou dodržovat, půjdou ‚po nich‘ legálními cestami,“ popisuje Pírková. To může být právě prostřednictvím auditů, případně může v extrémním případě sociální síť nebo vyhledávač skončit i před soudem.
Na evropské úrovni bude na dodržování DSA dohlížet specializovaná část Společného výzkumného střediska Evropské komise (Joint Research Center). V současnosti probíhá výběr pracovníků, kteří se přihlásili do výběrového řízení na „on-line policisty“. Jak napsal bruselský deník Politico, Evropská unie cíli na ex-zaměstnance velkých společností, kteří v poslední době přišli o práci. Těch je po aktuální vlně vyhazovů několik tisíc.
„Dveře mají u nás otevřené. Je zřejmé, že právě zaměstnanci, kteří mají zkušenosti s prací pro velké technologické platformy, budou mít relevantní dovednosti i pro nás,“ prohlásil pro Politico generální ředitel výzkumného střediska se sídlem v Seville Stephen Quest. Tím by mohla nastat kuriózní situace, kdy noví evropští pracovníci budou moci kontrolovat svého bývalého zaměstnavatele, a třeba mu udělit i pokutu.
Nic není dokonalé
Akt o digitálních službách je součástí širšího balíčku opatření, které cílí na zabezpečení digitálního obsahu. Akt o digitálních trzích vstoupil v platnost již 1. listopadu loňského roku a jeho cílem je řešit nerovnosti v digitální konkurenci a držet na uzdě velké hráče trhu. Příkladem může být Google a jeho tzv. Google Buy, který může navádět uživatele k tomu, aby nakupovali produkty přímo z rozhraní vyhledávače, místo cílového e-shopu. Unie také v roce 2019 schválila směrnici o ochraně autorských práv. Ta má chránit především práva vydavatelů.
Některé národní interpretace evropské digitální legislativy způsobily problémy i samotným uživatelům, například uživatelé sociálních sítí v Česku nevidí fotografie u článků ze slovenských médií. Google také v českém prostředí přestal zobrazovat perexy článků ve vyhledávání.
Dalším opatřením Evropské komise je akt o svobodě sdělovacích prostředků. Cílem loňského návrhu je ekonomická stabilizace médií, ty by podle něj měly „na vnitřním trhu EU snadněji působit přeshraničně bez nepřiměřeného tlaku a těžit z digitální transformace mediálního prostoru“. Návrh je nyní projednáván institucemi EU.