Ne, k jásotu není důvod. Zlíňankám pořád patří v mezinárodní soutěži třetí místo od konce tabulky. Série tří vítězství a způsob, jak se k ní dobraly, ale dávají naději, že by mohlo být lépe než v minulých sezonách, kdy se mezi elitou jen zachraňovaly. „V týmu je hned veseleji,“ vnímá Mičola.
Vítězství nad Slavií po osmi letech, navíc v její hale, domácí obrat s Lázněmi Kynžvart a „povinná“ výhra ve Stupavě, která získala svůj jediný bod právě ve Zlíně. To je ve zkratce vítězná šňůra Mičolova souboru.
„Psychicky nejtěžší byla poslední výhra. Očekávala se, v předchozích zápasech jsme nebyly favoritkami,“ poznamenal Mičola.
Co vězí za zlepšením? Souběh několika faktorů, které se vzájemně podporují.
„Především jsme zlepšily obranu,“ vyzdvihl Mičola.
Což jasně dokládají počty inkasovaných branek. V úvodní rundě 11 zápasů schytaly zlínské házenkářky osmkrát více než 30 branek, dvakrát dokonce vyfasovaly potupnou čtyřicítku. Ještě výmluvnější je následující srovnání. Zatímco v prvních duelech s Mostem, Slavií, Kynžvartem a Stupavou dostaly 141 gólů, v odvetách jen 103.
„V reprezentační přestávce jsme pracovali na důrazné obraně a celkem se to podařilo. Je to základ, ze kterého můžeme vycházet do rychlých brejků a dávat jednodušší branky. V postupném útoku se holky prosazují méně, tolik si nevěří,“ přiblížil Mičola.
Házenkářkám přitom pomáhají modelové zápasy proti mladším dorostencům, které kvůli nedostatečné konkurenci v blízkém okolí nahrazují přípravné duely.
„Fyzickými parametry se přibližují vyspělým ženských družstvům. Navíc jejich kvalita roste, musíme je přetlačit,“ uvedl Mičola, který má o mužské složce v klubu dokonalý přehled.
Zpevnění defenzivy pak koreluje s návratem zkušených hráček, zejména brankářek Vašulkové s Blažkovou. „Už to není jen na mladičké Stojarové. Najednou máme různé somatotypy brankářek, což nám skýtá obrovské možnosti,“ těší Mičolu, že má najednou kam sáhnout. „Blažková s námi odjela po dvou trénincích na Slavii a utkání jí ohromně vyšlo.“
Samostatnou kapitolou je Pavla Poznarová. Pamětnice pátého a posledního zlínského titulu z roku 2005 vzala do rukou znovu interligový míč jako dvojnásobná maminka v utkání s Kynžvartem.
„Chtěla si s námi zatrénovat před turnajem generací, a když jsme ji viděli, oslovili ji,“ nastínil Mičola, kdy začal vznikat její comeback.
Bývalá česká reprezentantka dala z pozice pivotky ve dvou utkáních tři góly, do hry se zapojuje především v obraně.
Házenkářky Mostu v interlize potřetí v řadě prohrály, nestačily na Slavii |
„I když se cítí také na spojce, tuhle roli přijala. Co ztratila na rychlosti, to bohatě nahrazuje zkušenostmi, přehledem, organizací obrany. Vnáší do hry bojovný duch. Mladé se můžou vedle ní na hřišti učit,“ pochvaluje si Mičola přínos sestry fotbalisty Tomáše Poznara.
I když se jeho tým šest kol před koncem základní části opět zapojil do bojů o play off, dívá se v tabulce hlavně za sebe. „Prioritou je nedostat se do baráže. I proto jsme angažovaly zkušené hráčky, kdyby to nedopadlo.“ Skončit to ale může mnohem lépe. Poslední Porubě odskočily Zlíňanky na pět bodů, k semifinálové účasti jim chybí body tři.
Případné nedělní domácí vítězství nad druhou Dunajskou Stredou by jejich šance přiživilo.
