Aféry ze života Štrougala: Vrtulníkem na chatu a desítky mrtvých na hranicích, za které nepykal

Smrt předlistopadového politika bez bližších podrobností potvrdil zdroj blízký rodině. Kromě jiného se Štrougal do dějin zapsal jako nejdéle sloužící předseda vlády komunistického Československa. Úřad vykonával téměř dvě desetiletí v letech 1970-1988.

Před tím působil také jako ministr vnitra a zemědělství. Přestože nesouhlasil se srpnovou invazí vojsk Varšavské smlouvy do naší země, brzy „otočil“ a přidal se na stranu normalizace. Po listopadu 1989 se jako významný komunistický „papaláš“ dostal několikrát do hledáčku justice.

Bez trestu

Potrestán nikdy nebyl. Byl například podezírán policií, že jako ministr vnitra v letech 1961-1965 nebránil používání vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici Československa. To mělo stát život 43 lidí, snažících se emigrovat.

Obviněn ale nakonec nebyl a v roce 2006 byl případ promlčen. Kriminalisté Štrougala také stíhali za sérii vražd pohraničníky. Ti měli zastřelit československé občany při pokusu o překročení hranice. Stíhání ale bylo v roce 2020 zastaveno, kvůli údajné expremiérově duševní poruše.

Výsadek z vrtulníku

Štrougal jako mnoho jiných lidí měl za „totáče“ chatu v jižních Čechách. Šuškalo se, že se na ni nechává dopravovat helikoptérou. Jeho dcera uvedla, že se jednou nechal vysadit na louce, kousek od chaty. „Jenže z toho byla taková aféra, že už to pak nikdy neudělal,“ dodala.

Sám Štrougal historiku potvrdil. „Byl jsem na nějakém cvičení a to se odbývalo někde na Vimpersku. Pak jsem se tím vrtulníkem vracel do Prahy a řekl jsem pilotům: ‚Leťte tady podél Vltavy.‘ No a tam u Zvíkova jsem měl chajdu, tak povídám: ‚Nemohli bychom přistát tady?‘ A oni: ‚Jo, klidně, soudruhu předsedo!‘ No a přistáli a pak letěli beze mě dál do Prahy,“ řekl.

Klasický aparátčík a technokrat

Podle historika Libora Svobody z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) byl Štrougal klasický aparátčík a technokrat, který uměl úspěšně „proplouvat“ systémem. I vzhledem k tomu, že se příliš neangažoval v ideologických záležitostech, dokázal se po srpnu 1968 vyhnout čistkám.

Na začátku normalizace se Štrougal stal předsedou federální vlády a byl členem ÚV KSČ. „Byl vnímán jako souputník Husáka, protože oni se vždycky objevovali společně,“ podotkl historik. Připomněl, že přestože Štrougal patřil mezi nejužší mocenskou špičku, na její samotný vrchol se ale nikdy nedostal.

Po pádu komunismu policie Štrougala podezírala ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr vnitra nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici, v důsledku čehož měl být odpovědný za smrt 43 lidí. Obviněn ale nebyl, případ byl v únoru 2006 promlčen a vyšetřování skončilo. Elektrický proud v plotech bránících překročení hranice do Rakouska a Německa byl vypnut v roce 1965, tedy ještě v době, kdy byl Štrougal ministrem vnitra.

„V době, kdy Lubomír Štrougal působil ve vrcholných funkcích, tedy jako ministr vnitra a poté předseda vlády, zemřelo u železné opony celkem 60 lidí. Ač bylo trestní stíhání kvůli jeho zdravotnímu stavu ukončeno, je třeba to mít na paměti. Vrcholní představitelé režimu věděli, co se u železné opony děje, hlášení o tom dostávali na stůl,“ upozorňuje historik Luděk Navara, který se děním okolo železné opony dlouhodobě zabývá.

Papaláš Slánský chtěl provaz pro Horákovou: Komunisté nakonec před 70 lety popravili i jeho!