Rusko válkou na Ukrajině ničí investiční atraktivitu střední a východní Evropy

Střední Evropa pravděpodobně překonala většinu hospodářského šoku způsobeného válkou na Ukrajině. Podle Richarda Grievesona z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická studia selhala ruská strategie využívat energii jako zbraň, zejména díky výraznému snížení spotřeby plynu. Region prokázal pozoruhodnou hospodářskou odolnost, a pokud Rusko nebude konflikt dále eskalovat, lze v druhé polovině roku očekávat zrychlení růstu.

„Největším faktorem nejistoty však zůstává válka na Ukrajině,“ domnívá se Grieveson. „Inflace v regionu již z velké části překonala svůj vrchol, ale zůstane vysoká. Centrální banky v regionu by tak mohly opět poněkud uvolnit měnovou politiku, což by mělo pozitivní dopady na hospodářský růst.“

Jiné prognózy nicméně varují před přílišným optimismem. Prosincové hodnocení evropské ratingové agentury Scope Ratings pro střední a východní Evropu uvádí negativní výhled pro státní ratingy České republiky (AA), Maďarska (BBB+) Polska (A+) a Slovenska (rating A+) z důvodu oslabeného ekonomického výhledu v prostředí vyšší politické nejistoty. Stabilní výhled přidělený ratingům Bulharska (BBB+), Estonska (AA-), Rumunska (BBB-) Slovinska (A) a Srbska (BB+) agentura vysvětluje menším vystavením důsledkům ukrajinsko-ruské války. Chorvatsko představuje v regionu výjimku. Červencové zvýšení ratingu z BBB- na BBB+ následovalo formální vstup do eurozóny k prvnímu lednu letošního roku.

U členů Visegrádské čtyřky Scope Ratings předpokládá výrazné zpomalení ekonomik. Polsko zpomalí na 1,5 % růstu v roce 2023 z 5,7 % v roce 2022, Česká republika na 0,2 % z 2,5 %, Maďarsko na 0,1 % z 5,2 % a Slovensko na 0,5 % z 1,8 %. V celém regionu střední a východní Evropy bude navíc inflace pravděpodobně po delší dobu vyšší, i když bude klesat z maximálních hodnot. To z pohledu ratingové agentury zvyšuje riziko širšího omezení hospodářské aktivity.

Britsko-americká ratingová agentura Fitch Ratings kromě toho očekává, že se úvěrové podmínky pro státy ve střední a východní Evropě letos zhorší. Mohou za to důsledky ukrajinsko-ruské války a s nimi související vedlejší dopady v energetice a v růstu volebních preferencí populistických stran. I hospodářský růst podle agentury prudce zpomalí, což zasáhne vládní příjmy, a opatření ke kompenzaci dopadu vyšších cen energií přispějí ke zvyšování veřejných výdajů. Zpřísňování úvěrové politiky centrálních bank v západoevropských zemích a ve Spojených státech navíc omezuje globální investiční aktivity, čímž se zvyšuje tlak na výpůjční náklady států ve středoevropském a východoevropském prostoru. Inflace přitom zůstává blízko několikaročních maxim.