Mahler, Berg, Ostrčil: S Robertem Jindrou na přelomu století

Tři bytostně stře­doevropské skladatele svede dohromady program hlavního hostujícího dirigenta roz­hlasových symfoniků Roberta Jindry. Večer zahájí Blumine od Gustava Mahlera, skladatele, jímž byl nepochybně silně ovlivněn mladý Alban Berg. Jeho Sedm raných písní přednese mezzosopranistka Jana Kurucová. A do třetice zazní Symfo­nie A dur českého skladatele (a také dirigenta, jenž v pražském Národním divadle uváděl Bergova Vojcka) Otakara Ostrčila. Pozoruhodný středoevropský program navštivte v pondělí 6. února ve Dvořákově síni Rudolfina. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur.

Než se v Berlíně uskutečnila v roce 1896 premiéra definitivní čtyřvěté podoby Mahlerovy První symfonie, obsahovala skladba ještě jednu větu, pomalou, autorem však po několika koncertech zcela vyřazenou. Nesla název Blumine a významnou roli v ní hrála sólová trubka. Tisk označil lyrickou kantilénu za „triviální“, sám skladatel ji popsal jako „sentimentálně vášnivou milostnou epizodu“. Byla nalezena a rozpoznána až v roce 1966 v USA v opise notových materiálů pro hamburské uvedení symfonie. 

Sedm raných písní od Albana Berga, cyklus z prvního desetiletí 20. století představuje zajímavou syntézu romantického a tonálního dědictví a Straussova, Mahlerova i Debussyho stylu s novou přísností zřejmou v tvorbě Bergova učitele Arnolda Schönberga. Z klavírního partu pak Berg upravil písně pro orchestr v roce 1928. 

Čtyřvětá Symfonie A dur, Ostrčilova jediná, je náladou a založením dílem mládí. Lze v ní zaslechnout prvky připomínající Schumannovu a Mahlerovu hudbu i vlivy jeho učitele Zdeňka Fibicha. Současně však už skladba nově pracuje s dynamikou, agogikou a instrumentací a stojí na počátku pozdějších projevů konstruktivismu a expresionismu v Ostrčilově tvorbě.

Program:

Gustav Mahler (1860–1911) Blumine

Alban Berg (1885–1935) Sedm raných písní 

Otakar Ostrčil (1879–1935) Symfonie A dur, op. 7

Robert Jindra dirigent
Jana Kurucová mezzosoprán

Dvořákova síň Rudolfina, pondělí 6. února od 19.30 hod. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava. záznam nabízí ČRo D-dur ve středu 8. února ve 20.00 hodin.

Jana Kurucová, mezzosoprán 

Jana Kurucová se narodila v Tvarožné u Kežmarku. Studovala obor církevní hudba, dirigování a zpěv na Konzervatoři J. L. Bellu v Banské Bystrici. Později absolvovala pedagogické minimum v operním zpěvu na konzervatoři v Bratislavě a také získala dvouleté stipendium na Univerzitě hudebního a dramatického umění v rakouském Grazu. V sezoně 2005/2006 byla členkou operního studia Bavorské státní opery v Mnichově. V letech 2006–2009 působila v divadle v Heidelbergu, kde se představila hlavně v barokním a mozartovském repertoáru. Od září 2009 byla sólistkou Deutsche Opera Berlin, kde dodnes účinkuje v řadě postav jako Rosina, Cherubín, Fenena, Zerlina, Mélisande pod hudebním vedením Donalda Runniclese a dalších.

Robert Jindra, dirigent

Hlavní hostující dirigent SOČRu se narodil v roce 1977 v Praze. Absolvoval Pražskou konzervatoř v oborech klasický zpěv a dirigování. Od roku 2001 působí v Národním divadle v Praze, kde dosud nastudoval například Mozartovu operu Così fan tutte, Smetanovy Dvě vdovy nebo Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky a Z mrtvého domu. Dále zde dirigoval řadu děl českého i světového operního repertoáru nebo mimořádné koncerty Mozartovy narozeniny a České operní gala. V sezoně 2013/2014 působil v ND rovněž na pozici hudebního ředitele opery.

Foto: SOČR, Zdeněk Sokol

You may also like...