Vojenský újezd Hradiště slouží už 70 let. Vojáci zde nacvičovali i nasazení v Afghánistánu

Vojenský újezd Hradiště na Karlovarsku si 1. února připomíná 70leté výročí založení. Oslavy tam ale neplánují. Největší vojenský prostor je pro veřejnost uzavřený. Slouží především pro výcvik armády a dalších bezpečnostních sborů.

Vojenský újezd Hradiště je s rozlohou 28 tisíc hektarů největším výcvikovým prostorem Armády České republiky. Újezd, známý také pod názvem Doupov, byl do konce roku 2015 ještě o zhruba 5 tisíc hektarů větší, jeho rozlohu zmenšil zákon přijatý v roce 2015. Norma tehdy také měnila hranice dalších újezdů (Boletice, Březina a Libavá) a navíc zcela zrušila Vojenský újezd Brdy.

Újezd leží v oblasti civilizací téměř nedotčených vulkanických Doupovských hor. Z větší části vznikl na území tehdejšího okresu Kadaň, na katastru zaniklých obcí Tureč, Radošov, Žďár a Doupov. Už v roce 1960 byla celá plocha prostoru převedena pod Karlovy Vary.

V současné době zabírá území na severovýchodě Karlovarského kraje. Když se v roce 2015 újezd zmenšoval, vznikly v oddělených částech dvě nové obce - Doupovské Hradiště s místními částmi Lučiny, Dolní Lomnice, Svatobor, Činov, a Bražec s místní částí Javorná a Dolní Valov. Některé menší sídelní útvary a samoty byly přičleněny ke katastrálně sousedícím okolním obcím.

Bohatá historie i přírodní bohatství

Do vzniku vojenského prostoru bylo v oblasti Doupovských hor 65 obcí a osad. V roce 1921 žilo jen v Doupově 1605 obyvatel, až na výjimky pouze německé národnosti. V té době to bylo město se dvěma kostely, zámkem, klášterem, okresním soudem, gymnáziem, pivovarem, třemi hotely a vlastivědným muzeem. Po záboru Sudet v roce 1938 opustili území zbývající čeští obyvatelé a po roce 1945 byli odsunuti i Němci.

Poté už oblast dosídlena nebyla a následovala destrukce opuštěných sídel i kulturních památek. Dochovaným svědkem dávných časů je například pseudogotická hrobka rodu Zedwitzů, kterému doupovské panství patřilo až do roku 1945, nebo zřícenina kostela Nanebevzetí Panny Marie v částečně zaniklé obci Svatobor, která je nyní už mimo území újezdu.

Lokalita Doupovských hor je zajímavá nejen vulkanickým původem a zachovaným původním rázem krajiny, ale i výskytem minerálních pramenů a vzácných druhů flóry a fauny. Domoviště tu má například přísně chráněný pták strnad luční nebo vzácný chřástal polní. Nachází se zde na 150 ptačích druhů.

Cvičí zde nejrůznější jednotky

V současnosti je prostor Hradiště využíván k polnímu výcviku jednotek a útvarů Armády ČR, výcviku protiletadlových jednotek krátkého dosahu české armády i NATO, cvičí zde i jednotky připravující se na mírové mise, aktivní zálohy, záchranné prapory, složky integrovaného záchranného systému nebo speciální jednotky Policie ČR. Čeští vojáci zde například nacvičovali nasazení v Afghánistánu včetně použití obrněných transportérů Pandur.

Letos se tam uskuteční téměř 300 cvičení. Státní správu na území újezdu podle zákona o zajišťování obrany vykonává Újezdní úřad. Úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu, a je podřízen ministerstvu obrany.

autoři: Michal Švarc , nkr | zdroje: ČTK , Český rozhlas
Spustit audio

Související