Mezi obloukové překlady se vkládá výplň v podobě keramických (Miako) nebo betonových vložek. Dle nich je potřeba volit rozteč mezi oblouky.

Sklep na zahradu dává smysl. S klenutým stropem má výborné statické vlastnosti a lze ho stavět svépomocí

Důvodem pro výstavbu sklepu je většinou požadavek na vytvoření prostor pro uskladnění potravin, například brambor nebo jablek. Dále může jít o sklep určený na posezení u dobrého vína či kombinaci výše uvedeného. Využití prostor s celoroční teplotou pohybující se v rozmezí 8 až 13 °C je však mnoho.

Dnešní domy se většinou staví bez sklepa. Důvodem je fakt, že podsklepení pod celou stavbou je drahé a variantu s částečným podsklepením obecně stavbaři nedoporučují. Menší sklep sice vyjde levněji, ale zase vyžaduje výrazně preciznější realizaci, kdy každá chyba může v budoucnu vést k řadě problémů. Od poruch v hydroizolaci a souvisejícího vnikání vlhkosti do stavby přes tepelné mosty až po poruchy statiky (jednotlivé části domu jsou založeny na podloží v různé hloubce, které může mít různé vlastnosti). Zpozornět by měli ale i odpůrci sklepů. To, že sklep nemusí dávat v dnešní době smysl, neznamená, že se situace za pár let nezmění.

Sklep má celoročně stabilní teplotu pohybující se kolem 10 ˚C a stálou vlhkost.

Vedle dlouhodobého skladování zeleniny, ovoce a vína se jistě najde řada dalších důvodů, proč se do stavby sklepa pustit. Sklep má celoročně stabilní teplotu pohybující se kolem 10 °C plus stálou vlhkost, a to vše zdarma, tedy bez potřeby vynakládat jakoukoli energii. Jeho majitelé tím získají i větší svobodu při uchovávání potravin, které patří do chladu a temna, různých nápojů, balené vody apod. A pokud do nich přece jen nějaké teplo pustíme, mohou být zároveň příjemné na posezení za tropických letních dní či sloužit jako výrobní prostory. Různých využití, kdy je sklep nenahraditelný, je zkrátka stále mnoho. A dobře postavený vydrží bez problému 100 let, takže se za jeho životnosti objeví určitě i další.

Klenby jsou jedním z nejstarších konstrukčních prvků a pro sklepy se využívají od nepaměti. V minulosti byla klenba většinou cihlová či kamenná, dnes ji úspěšně nahrazují prefabrikované obloukové překlady v kombinaci se stropními Miako vložkami nebo cihlami. (zdroj: ATBET)

Dobré je, že existuje varianta i pro případ, kdy se rozhodneme sklep nestavět pod domem. Zajímavé řešení totiž představuje výstavba sklepa na zahradě. Oproti té pod domem u ní odpadá řada problémů, přičemž užitné vlastnosti sklepa zůstávají zachovány.

Zahradní sklep má více využití

Ještě než kopnete do země, je důležité se rozhodnout, k jakému účelu má sklep sloužit. Pro ovoce a zeleninu bude vhodný mokrý sklep a naopak, máte-li v plánu využít prostory například k posezení, zvolte spíše suchou variantu. Pokud dobře neznáte stav podloží, nechte si provést též hydrogeologický průzkum. Nečekaná spodní voda po deštích bude i v zahradním sklepu nepříjemná.

Pod oběma variantami – suchou i mokrou – se musí zhotovit nosné základy. U mokrého sklepa jde o základové pasy, u suchého sklepa pak o monolitickou základovou desku opatřenou hydroizolací. Při individuální stavbě lze mít dokonce kombinaci suchého i mokrého sklepa, kdy jedna část sklepa bude mít základovou desku a druhá pouze základové pasy.

U mokrého sklepa se obvodové stěny zakládají na základové pasy.

Realizace sklepa na zahradě

Zahradní sklep do 25 m2, v odstupové vzdálenosti od hranic pozemků nejméně 2 m a ne hlubší než 3 metry, realizovaný u rodinného domu obecně nevyžaduje ohlášení ani stavební povolení. Problematiku řeší Stavební zákon (paragraf § 79) a v případě nejasností je dobré obrátit se na příslušný stavební úřad.

Sklep může být zapuštěn do země či do svahu – dle spodní vody a jiných geologických podmínek zcela, nebo jen zčásti. Samotná stavba začíná výkopem bagrem a přípravou podloží pro základové pasy, případně základovou desku. V tomto kroku se řeší též odvodnění (drenáž), přívod elektřiny, vody apod.

Následuje výstavba základové desky (pasů) a vztyčení obvodových zdí budoucího sklepa. Při svépomocné realizaci se často využívá ztracené bednění v tloušťce 20 až 30 cm (dle velikosti sklepa), které je vyztuženo roxory o průměru 12 mm. Důležité je v každé části sklepa počítat samostatně s ventilací a zajistit odvod vzduchu ve vrcholu klenby a nasávání vyústěné u podlahy.

Stropních konstrukcí je celá řada. My si popíšeme tu na přiložených fotografiích, kdy na vystavěné zdi jsou nejprve osazeny obloukové překlady a následně je mezi ně vložena výplň v podobě Miako vložek. Na takto sestavenou klenbu – která může zůstat z vnitřní strany pohledová – se dále pokládá v jedné nebo dvou vrstvách (dle následného zatížení) kari síť, která se prováže se svislými výztuhami vycházejícími z obvodových stěn.

Železobetonové nosníky se často nechávají takzvaně „přiznané“.

Mezi kari sítí a klenbou z Miako vložek musí zůstat mezera minimálně 40 mm. Následuje přebetonování celé klenby, které je doporučováno realizovat betonem třídy C25/30 v tloušťce 15 až 20 cm. Před betonáží je samozřejmě nutné klenbu podepřít.

Zahradní klenuté sklepy ATBET

Pokud vás klenuté sklepy zaujaly, neváhejte navštívit webové stránky www.zahradniklenutesklepy.cz, kde najdete další informace i spoustu fotografií z realizací.

Poslední krok před zasypáním sklepa spočívá v opatření vrchní strany klenby vhodnou hydroizolací. U suchých sklepů se hydroizolace aplikuje též na obvodové stěny a napojuje na hydroizolaci základové desky a na hydroizolaci nad klenbou. Kvůli zajištění správné vnitřní teploty má být nad klenbou alespoň 90 centimetrů zeminy.

Mezi hlavní výhody obloukových překladů patří výborné statické vlastnosti a obrovská variabilita.

Výhody konstrukce z obloukových překladů

Pokud se rozhodnete realizovat strop výše uvedeným způsobem za využití obloukových překladů vyplněných Miako vložkami, pak získáte vedle výborných statických vlastností a hezkého vzhledu i obrovskou variabilitu, kdy prostory mohou být členěny na několik sekcí (místností), obsahovat chodbu atd. Zároveň se obejdete bez použití těžkého autojeřábu, protože i s těmi nejdelšími překlady si při manipulaci poradí například minirýpadlo.

Fotogalerie

Autor: Jiří Hejhálek ml.
Foto: ATBET