„Netanjahu přizval do vlády krajní pravici. Je mu jedno, že po něm zůstane spálená země,“ říká analytička Kalhousová

V Izraeli se nedávno pod vedením Benjamina Netanjahua zformovala divoká vládní koalice. Netanjahu po roce slaví velký politický comeback, ale společně s ním se k moci dostávají i xenofobní, krajně pravicové, nebo čistě homofobní proudy izraelské společnosti. Co se to v „jediné skutečné demokracii na Blízkém východě“, jak se o Izraeli často referuje, vlastně děje? O tom jsme si v novém díle podcastu Kolaps povídali s Irenou Kalhousovou, ředitelkou Hertzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.

Jak vnímáte tu aktuální situaci? Je nová izraelská vláda skutečně něčím donedávna nepředstavitelným, nebo se tento problém zveličuje?

Tato vláda přivedla do izraelského hlavního proudu něco, co by bylo ještě před několika málo měsíci zcela nepředstavitelné. Extrémní proudy samozřejmě ve společnosti byly. To, že se lidé, kteří byli považování za extremisty a dlouhodobě vystupovali naprosto veřejně na podporu těch nejextrémnějších organizací a jednotlivců v zemi, jen tak promění v ministry – to si opravdu drtivá většina lidí nedokázala představit. A to včetně mě.

Už s nástupem strany Yamina, kdy se v roce 2021 stal premiérem Naftali Bennett, se ve světových médiích mluvilo o skandálním, krajně pravicovém premiérovi. Jaký je rozdíl mezi ním a těmi extrémními subjekty v současné vládě?

Je tam obrovský rozdíl. Obecně je potřeba říct, že izraelská politika se posouvá doprava. Za posledních 20 let je to spojeno s tím, že Izraelci ztratili víru v mírový proces. Především po mírových jednáních v Oslu, kdy se nepodařilo dostát slibům. Mnoho Izraelců ztratilo naději, že mírový proces je možný a ten byl vlajkovou lodí izraelské levice. Levice na něj vsadila takřka všechny karty. Protože se to nepovedlo, tak se izraelská společnost začala přiklánět k pravici. Ta pravice se ale také každým rokem posouvá více a více doprava. Likud dnes je úplně jiný Likud, než ten před 20 lety. Je mnohem radikálnější, náboženský, nacionalistický. Strana Naftali Bennetta je pravicová, nacionalistická, proosadnická, ale stále to není strana, která volá po násilí, která chce změnit demokratickou povahu státu na náboženskou. O což ty nové strany ve vládě zcela otevřeně usilují.

► Líbil se vám tento díl Kolapsu? Podpořte jeho vznik na Darujme.cz.

► Máte otázku nebo se chcete podělit o názor? Napište přímo redaktorům na [email protected].