Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků v Evropském parlamentu

Europoslanci v pondělí 23. ledna v rámci schůze Výboru pro kulturu a vzdělávání diskutovali o návrhu Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků. Návrh nařízení, které má za cíl stanovit společný rámec pro mediální služby na vnitřním trhu představil v Evropském parlamentu Giuseppe Abbamonte z Generálního ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie.

Evropská komise zveřejnila tento nový soubor pravidel na ochranu plurality a nezávislosti médií v EU dne 16. září 2022. Navrhované nařízení stanoví mimo jiné ochranu proti politickému vměšování do redakčních rozhodnutí a proti sledování. Klade důraz na nezávislost a stabilní financování veřejnoprávních sdělovacích prostředků, jakož i na transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a přidělování státní reklamy. Stanoví rovněž opatření na ochranu nezávislosti redaktorů a ve prospěch zveřejňování střetů zájmů.

V neposlední řadě se akt zabývá otázkou koncentrace vlastnictví sdělovacích prostředků a zřizuje Evropský sbor pro mediální služby, který bude složen ze zástupců vnitrostátních regulačních orgánů a nahradí skupinu evropských regulačních orgánů pro audiovizuální mediální služby (ERGA). Komise rovněž přijala doplňující doporučení o vnitřních zárukách redakční nezávislosti a transparentnosti vlastnictví v odvětví sdělovacích prostředků.

Nyní je na Evropském parlamentu a členských státech, aby návrh nařízení Komise projednaly řádným legislativním postupem. Pokud jej přijmou, bude konečné znění přímo použitelné v celé Evropské unii.

Diskuze v rámci Výboru pro kulturu a vzdělávání

V rámci diskuze nad návrhem nařízení se členové výboru zabývali zejména tématem transparentnosti vlastnictví, vlivem aktu na koncentraci médií zejména s ohledem na menší regionální média, úpravou vztahu mezi vydavatelem a redaktorem a otázkou spravedlivého rozdělení příjmů z reklamy.

Otevřeno bylo také téma právního základu nařízení, kdy podle některých europoslanců Evropská komise argumentuje téměř výlučně ochranou vnitřního trhu, přestože navrhovaný akt značně zasahuje také do oblasti regulace médií. K tomu Giuseppe Abbamonte vysvětlil, že navrhované nařízení reaguje na situaci, kdy v oblasti svobody médií existují rozdíly mezi národními pravidly a administrativními postupy v takové míře, že mohou narušovat některé ze základních svobod a mohou tedy mít přímý dopad na fungování vnitřního trhu. Komise se proto domnívá, že je v tomto případě právní základ nařízení zvolen vhodně.

Výbor pro kulturu a vzdělávání zakončil diskuzi s tím, že se bude návrhem dále intenzivně zabývat i v následujících týdnech a měsících. O stanovisko byly požádány také Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Dne 23. ledna 2023 také doběhla lhůta pro zpětnou vazbu k návrhu, kterou otevřela Evropská komise. Výsledky této konzultace budou předloženy Evropskému parlamentu a Radě a přispějí k legislativní diskusi.

Nezávislost sdělovacích prostředků v Evropě

Nezávislé sdělovací prostředky mají zásadní význam pro formování veřejného života, utváření veřejného mínění a pohánění k odpovědnosti těch, kteří jsou u moci. V celosvětovém měřítku zůstává Evropská unie baštou svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků. Současně jsou ale v celé EU stále častěji zaznamenávány znepokojivé trendy.

Evropská komise tento vývoj sleduje prostřednictvím zpráv o právním státu a dalších nástrojů, jako je nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků. Zjištěné nedostatky, které uváděly předchozí zprávy o právním státu, přiměly EU k přijetí několika iniciativ, zejména doporučení týkajícího se bezpečnosti novinářů a balíčku opatření k řešení zneužívání žalob proti účasti veřejnosti (angl. zkratka SLAPP).

O nezávislosti médií na politickém či komerčním tlaku není podle průzkumu Eurobarometru přesvědčena ani polovina Evropanů (43 %), resp. těsná většina (51 %) se domnívá, že média fungují v režii politiků či zájmových skupin. I na otázku, zdali důvěřují médiím ve své zemi, odpovídali Evropané převážně se značnou mírou skepse – 38 % obyvatel médiím důvěřuje, zatímco 59 % nikoli. ČR se v této otázce pohybuje mírně nad průměrem EU (43,55 %).

Velká většina evropské veřejnosti (70 %) je toho názoru, že národní média zprostředkovávají dostatečnou pluralitu názorů. Nejhojněji je tento názor sdílen v Portugalsku (78 %), nadprůměrný výsledek byl naměřen i v ČR (74 %).

Zdroj: Evropská komise, Standardní Eurobarometr č. 96

Autor: Kristina Hubáčková

Sdílet tento příspěvek