24°C
Wagnerovci, nerekrutujte u nás! Srbsko je rozpolcené mezi podporou Ruska a Ukrajiny
Ukrajinská válka se odráží i na ulicích Bělehradu. Ne, že by se tam bojovalo, ale tu a tam se demonstruje na podporu jedné či druhé strany – a také se předhánějí sprejeři. Srbsko je od dob bombardování Bělehradu silami NATO proti němu a je tradičním spojencem Ruska, zároveň usiluje o vstup do Evropské unie. K napětí se nyní přidaly i snahy ruské armády i žoldnéřské skupiny Wagnerovců rekrutovat srbské občany.
Když se dřívější premiér a dlouholetý politik Aleksandar Vučić stal roku 2017 prezidentem, slíbil budovat vztahy jak s Ruskem, tak se Severoatlantickou aliancí – třebaže jí spousta Srbů nemůže odpustit bombardování tehdy ještě Jugoslávie, kterým roku 1999 západní země bránily Kosovo. S ním se ale Vučić snaží narovnávat vztahy, jakož i s celým Západem.
Srbská společnost je rozpolcená i postojem k invazi na Ukrajinu. Vedle Běloruska je Srbsko jedinou zemí Evropy, která se nepřidala k sankcím proti Rusku. Na Valném shromáždění OSN ovšem srbský zástupce hlasoval pro rezoluci odsuzující Rusko jako agresora – nicméně rezoluce Valného shromáždění nemají moc velký účinek (oproti rezolucím Rady bezpečnosti). A otevřeně invazi nepodporuje žádná z mainstreamových politických stran.
Do Srbska utekla spousta Rusů, ať už se obávala perzekucí za politické názory, nebo částečné mobilizace.
Další kapitola se píše v těchto dnech. Vstoupil do ní i prezident Vučić, který se moc k válce nevyjadřoval. „Proč vy z Wagnera apelujete na někoho ze Srbska, když víte, že to je proti našim zákonům?“ rozlíceně komentoval náborové spoty žoldnéřské Wagnerovy skupiny, které odvysílala srbská verze kremelské televize RT, i další podobné inzeráty v srbštině.
Také se Vučić vyjádřil, že k Ukrajině má Srbsko neutrální postoj – a že se svým protějškem Vladimirem Putinem nehovořil „mnoho měsíců“. Pro srbské občany je nelegální účastnit se svévolně konfliktů v zahraničí, někteří však na Ukrajinu odjížděli už roku 2014. Ke třem desítkám jich pak za „boj na cizích bojištích“ srbské soudy odsoudily, píše BBC.
Trestní oznámení na šéfa rozvědky
Ve čtvrtek bělehradský právník Čedomir Stojković podal několik trestních oznámení v souvislosti s rekrutováním Srbů do konfliktu i dalšími aspekty invaze na Ukrajinu.
„Trestní oznámení se týkají takzvaného Srbsko-ruského humanitárního centra Niš, jež slouží coby platforma pro aktivity Ruské federace a její Wagnerovy skupiny,“ dodal na Twitteru s apelem na zavření centra. Wagnerova skupina podle něj funguje i jako svým způsobem rozvědka.
Trestní oznámení podal i na ruského velvyslance v Srbsku Alexandra Bocan-Charčenka a některé jeho zaměstnance, kteří podle něj pracují na náborech srbských bojovníků. „Na webu ruského velvyslanectví byly jasné instrukce, jak se přidat k ruské armádě, takové instrukce jsou podle trestního zákoníku Srbska trestným činem,“ uvedl právník. Z oficiálního webu už zmizely, ale sdělení se nadále dají vygooglovat.
Jeho další trestní oznámení je na Aleksandara Vulina, ředitele Bezpečnostně-informační agentury (BIA) – srbské rozvědky. „Máme dobře podložené podezření, že Vulin coby ředitel BIA vydával rozkazy, direktivy a směrnice, ne aby bránil aktivitám Wagnerovy skupiny v Srbsku, nýbrž aby bránil práci kontrarozvědky,“ cituje advokáta Rádio Svobodná Evropa na webu.
A nakonec podal Stojković trestní oznámení i na domácí krajně pravicovou skupinu Narodne Patrole, jejíž členové se na sociálních sítích chlubí, kterak po ulicích sprejují symboly Wagnerovy skupiny – a zase je obnovují, když se je jejich odpůrci snaží přestříkat. Damnjan Knežević, šéf Narodne Patrole, spolu s dalšími Srby v listopadu navštívil nedávno otevřené sídlo Wagnerovy skupiny v Petrohradě.
