Stejně tak rekordní cena v eurozóně 1 902 eur za unci z loňského března ještě odolává, a tak jako první by kromě britské libry mohl padnout i rekord v čínských jüanech z roku 2020.
Nedávné pohyby ceny zlata vyvolávají spekulace o záhadném kupci, jehož aktivity zřejmě nejvíc ovlivňují cenu zlata, přičemž se předpokládá, že je to čínská nebo ruská centrální banka, nebo možná obě.
Cenu zlata budou pravděpodobně ovlivňovat i prozaičtější hnací síly jako například očekávání, že americká centrální banka brzy ukončí zvyšování úrokových sazeb, nebo že vzroste poptávka čínských domácností kolem oslav Nového roku.
PSALI JSME: Plánují Čína a Rusko rezervní měnu krytou zlatem?
„Růst ceny zlata za poslední dva měsíce překonal očekávání,“ řekl webu This is Money Daniel Ghali, hlavní komoditní analytik TD Securities. „Přesto vidíme jen málo důkazů, že růst ceny zlata je spojen s měnícím se makroekonomickým příběhem. V pozadí stále převládají spekulativní zájmy.“
Proč právě v librách zlato nejvíc zdražilo? ptá se o pár odstavců dál britský portál. „Loňská síla amerického dolaru a pokles hodnoty libry sehrály hlavní roli,“ vysvětluje Adrian Ash z BullionVaultu.
„Jako ekonomický a finanční barometr stresu cena zlata říká, že Velká Británie není sama, kdo letos bude čelit těžkému roku. Zlato v americkém dolaru, euru a japonském jenu se také za posledních 12 měsíců dotklo historických maxim a stále se drží vysoko ve všech hlavních měnách včetně čínského jüanu.“
Ghali tvrdí, že monstrózní čínské nákupy a vůbec nákupy centrálních bank mohly zdražit zlato na trzích až o 150 dolarů za unci. Méně je podle něj jasné to, co k těmto masivním nákupům vede.
PSALI JSME: Pochybnosti o nákupech zlata centrálními bankami dál kvetou
„Zkoumáme, zda by s touto extrémní aktivitou mohla být spojena obrana proti sankcím pro případ invaze na Tchaj-wan či ambice Číny v oblasti rezervní měny nebo masivní poptávka spojená s koncem čínských uzávěr,“ dodává.
Ghali varuje, že cena zlata je vzhledem k nedostatku alternativních kupců a současnému špatnému stanovování cen zranitelná. Ash ale oponuje: „Očekávaný obrat politiky úrokových sazeb v USA plus návrat poptávky čínských domácností a silné nákupy mezi centrálními bankami v čele s Ruskem a Čínou pravděpodobně cenu zlata dál podpoří.“
Růst zlatých rezerv čínské centrální banky v poslední době se získal velkou pozornost, přičemž někteří analytici říkají, že Peking své držby zlata, o kterých se říká, že do Silvestra vzrostly nad 2 000 tun, podhodnocuje. Čínské domácnosti jsou však mnohem většími kupci zlata než stát.
PSALI JSME: Čína má zřejmě násobně více zlata, než Spojené státy
Ve formě šperků, mincí a malých slitků jen za posledních dva a půl roku nakoupily téměř pětkrát víc žlutého kovu než oficiálně vlastní centrální banka. Každou pátou unci prodanou po celém světě v posledním desetiletí koupily čínské domácnosti.
V peněžním vyjádření se zlato přidané do zásob čínských domácností od roku 2013 rovná 0,33 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země, což je obrovské číslo ve srovnání s 0,06 procenta HDP vynaloženými na zlato americkými nebo britskými spotřebiteli.
Maloobchodní poptávku po zlatu však může kompenzovat pokles zájmu o „papírové zlato“ v burzovních fondech, které jsou doménou institucionálních hráčů, jako jsou banky nebo hedgeové fondy. Ty se zatím do nákupů zlata nijak netlačí. Spousta spekulantů však musí být nadšena tím, jak „tajemný kupec“ s cenou zlata na trhu zamíchal.
PSALI JSME: Stále víc analytiků věří na nový rekord ceny zlata
(rek)
